Pocta muži, který zachránil miliony životů, kvůli homosexualitě však zemřel v zapomnění. Podobizna Alana Turinga míří na bankovky

Alan Turing, vědec, matematik, jeden z průkopníků počítačové vědy a především muž, jenž stál u prolomení tajných kódů, které užívali nacisté, by měl být nesporně oslavován. Přesto se mu však za života přílišného uznání nedostalo – kvůli sexuální orientaci. Po nucené chemické kastraci a vyloučení ze společenského života Turing v pouhých 41 letech raději spáchal sebevraždu. Nyní bude jeho tvář na britské padesátilibrové bankovce.

Krátkých 41 let Alana Turinga

Turing, který během druhé světové války pracoval na prolomení nacistického kódu Enigma, se bohužel v rodné Británii za života mnoha poct nedočkal. Ba naopak. Ačkoliv ani jeho přínos vědě a fakt, že položil základy moderní výpočetní techniky, jsou jistě nezanedbatelné, život (obrazně i prakticky) Turinga stála jeho homosexualita. Když totiž vešlo ve známost, že udržuje intimní vztah s mužem, byl v roce 1952 odsouzen za „hrubou neslušnost“. Přišel o práci a dostal na výběr – buď vězení, nebo chemickou kastraci.

Turing zvolil druhou variantu a souhlasil s tím, že bude užívat ženské hormony, které ho měly z homosexuality vyléčit. Namísto toho však geniální vědec a matematik nabyl na váze a také mu začala růst prsa. Dva roky od vyneseného rozsudku, v červnu 1954, tak Turinga nalezla mrtvého v posteli jeho hospodyně. Vedle něj leželo nakousnuté jablko namočené v kyanidu (a prý se také jedná o jeden z důvodů, proč logo spol. Apple vypadá tak, jak vypadá...)

David Brodecký (32): „Do Česka už bych se nevrátil. Jako číšník jsem si v Dánsku vydělával stejně jako manažer velké mezinárodní firmy v Česku“27. 5. 2020

Veškeré Turingovy zásluhy tak zastínila jeho sexuální orientace. Ačkoliv za jeho odkaz a Turingovo posmrtné omilostnění mnozí bojovali – např. gay aktivista John Leech – královské milosti se Turing „dočkal“ až v roce 2013 (již v roce 2009 se však tehdejší britský premiér Gordon Brown omluvil za „hrůzostrašnou a naprosto nepravedlivou léčbu“, kterou Británie Turinga donutila podstupovat). V roce 2014 se kino hitem stal životopisný snímek Kód Enigmy, v němž postavu Turinga ztvárnil Benedict Cumberbatch. Veškeré posmrtné omluvy a pocty však nejsou dostatečnou omluvou za zmaření lidského života. Nyní proto Británie přichází s dalším aktem omluvy. Podobizna Alana Turinga míří na padesátilibrovou bankovku.

Pocta hrdinovi

Již samotné oznámení Bank of England dokazuje, že i měna je skvělým prostředkem k napravení chyb a omylů, jichž se na mnoha LGBT hrdinech země dopustila. Ačkoliv posmrtně, i tak lze prostřednictvím jedné tváře deklarovat, že Británie si je vědoma nesprávnosti svého jednání vůči všem LGBT lidem, kteří byli kvůli své sexuální orientaci stíháni a trestáni, nezřídka pak – stejně jako Turing – za dvou odlišnost zaplatili životem.

Oficiální oznámení Bank of England tak přitpomíná, že Alan Turing byl homosexuál a že se mu v roce 2013 dostalo královské milosti. Bankovka, na níž bude kromě Turingovy tváře také nákres jeho dešifrovacího stroje, však nese i mnohem hlubí poselství, ukazuje, že Turing sám a jeho práce byl (nejen) ve své době neocenitelný a neměl by být zapomenut.

„Toto je vhodná a vítaná pocta skutečnému hrdinovi Manchesteru. Doufám, že bude sloužil jako bolestná vzpomínka na to, co jsme v Turingovi ztratili, a také připomínka toho, co riskujeme, když dovolíme zvítězit nenávistné ideologie,“ uvedl k plánované obměně tváří na padesátilibrovce John Leech.

Udělejte dobrý „korona-skutek 3v1“ z pohodlí domova. Odměnou vám bude záznam divadelního představení HOMO 403. 4. 2020

Turing přitom rozhodně nebyl jediný, jehož tvář byla potenciálně zvažována britskou bankou v souvislosti s uvedením nové podoby padesátilibrové bankovky. Podněty mohla posílat široká veřejnost a za šest týdnů banka dostala téměř čtvrt milionů tipů na 989 osobností z oblasti vědy (což byla podmínka). Do užšího výběru pak postoupila např. Mary Anning (britská paleontoložka), William a Caroline Herschel (sourozenci, kteří se věnovali astronomii), Ernest Rutherford (zakladatel jaderné fyziky), ale i Stephen Hawking.

Zdroj: bbc.co.uk, cnn.com