Psi se evolučně přizpůsobili soužití s lidmi, výsledkem jsou „smutné psí oči“. Manipulují s námi němé tváře?
Jsou věci, kterým se prakticky nedá odolat. Vedle jídla jsou jednou z těchto věcí rozhodně štěňátka. Jenže tam to nekončí. Psy milujeme po celý jejich život a často jsou nám náplastí na těžká zklamání v životě ze strany lidí.
Zajímavé je, že na psy se člověk nedokáže zlobit tak, jako se zlobí na své lidské kolegy. Je to asi i tím, že ve psech není nikdy tolik proradnosti a nepěkných motivů, jsou upřímní a přímočaří. Velkou jejich výhodou je také to, že nemluví. Kolikrát přijdete domů a tam kataklyzma: vyhřezlé polštáře, roztahané jídlo, zporážený nábytek, v rohu loužička a vprostřed toho všeho trůní Alík a má na hlavě pírko a také ten svůj nevinný psí výraz: „Prosím tě, vlítli sem, všechno tu zplundrovali a ač jsem dělal, co jsem mohl, nepovedlo se mi je zastavit. Ale jsem hrozně rád, že už jsi tu, a spolu to určitě vyšetříme, kdo to udělal!“ A na co se pak zmůžete, že ano… no na nic moc krom schlíplého úklidu, ono tomu psímu výrazu se dá totiž vážně těžko odolat.
Psům se změnilo obočí, aby mohli komunikovat s lidmi
Vědci z Univerzity v Portsmouthu nyní provedli studii, díky které zjistili, že psi se za dobu své domestikace a soužití s člověkem evolučně vyvinuli, aby mohli s člověkem lépe komunikovat a dát mu právě očima a jejich okolím najevo, jak se cítí. Na rozdíl od vlků totiž dokážou hodně schopně pohybovat svým obočím. Vědci zjistili, že obličejové svaly u vlků a psů jsou stejné, až právě na změnu, ke které došlo u psů.
Psi v dnešní době totiž mají malý sval, který jim umožňuje výrazně zvednout vnitřní obočí, což u vlků tak není. Autoři studie naznačují, že právě tento pohyb zvednutí obočí vyvolává u lidí pečující a povzbuzující reakce, protože oči psů se díky tomu zdají být větší a více se také podobají dětským očím a nebo výrazu, kteří mají lidé, když jsou smutní. Tedy celkově tento výraz budí v lidech touhu o psy pečovat, ňuňat je a dát jim všechno na světě.
Hbité obočí jako evoluční výhoda
Nicméně evolučním cílem jistě nebylo, aby se ze psů stali manipulátoři, kteří budou tahat za nitky světového dění (i když co my víme, aktuálně někteří lidé věří i daleko hloupějším konspiračním teoriím), ale aby prostě a jednoduše mohli lépe s lidmi, se kterými již dnes výlučně žijí, komunikovat, když nehovoří stejnou řečí.
Některým pohledům se tak nějak odolat nedá...Vedoucí výzkumu doktorka Juliane Kaminski uvedla, že když jsou psi s lidmi už po dobu dvou minut, častěji zvedají ono vnitřní obočí.
„Naše zjištění naznačují, že ona expresivnost obočí u psů může být výsledkem nevědomých preferencí lidí, které ovlivnily druhový výběr během domestikace," uvádí. „Když psi ten pohyb obočím dělají, vyvolává to u lidí zjevně silnou emoční odezvu a silnou touhu starat se o ně,“ dokresluje Juliane Kaminski. To celé pak dalo během vývoje konkrétním psům, kteří dokáží se svým obočím větší tanečky, evoluční výhodu, a tak se tento rys jen podporoval a předával dál.
Jestli to takto půjde dál, budou nám moci psi jednou obočím pomáhat stěhovat nábytek. Jestli tedy ovšem my lidé dříve tuhle planetu celou po ekologické stránce nezničíme, pak bychom se nikdy nemuseli dozvědět, jak by to bývalo dopadlo s tím neodolatelným psím obočím nebo také s ostatními živočišnými druhy.
