ROZHOVOR: Tereza Pelechová vede rodičovskou přípravku pro lesby a gaye, co všechno se v ní budoucí rodiče učí?

Duhové rodiny nejsou v Česku až tak neobvyklé. Ačkoliv se téma stejnopohlavních rodičů neustále řeší, a to i na politické úrovni, takových rodin u nás už existují a dobře fungují stovky. Gay i lesbickým párům však při rozhodování o rozšíření rodiny často vyvstane spousta otázek. Tehdy přichází na řadu rodičovská přípravka, kterou zaštiťuje Prague Pride, a my jsme si o ní povídali s její koordinátorkou – Terezou Pelechovou.

Autor: Jan Witek / Zdroj: JW; Tereza Pelechová; Foto: TP, Shutterstock / 10. 6. 2019

Jak dlouho už rodičovská přípravka pro duhové rodiny funguje?

První nápad se objevil někdy v roce 2014, kdy jsme dělali první turnus, kam chodilo asi osm lidí. Já s mojí ženou jsme byly jedny z nich. Poté bylo takových setkání ještě několik a pak následovala asi rok a půl pauza. Tématu rodičovství se však věnujeme stále i v rámci festivalu Prague Pride a od loňského roku jsme se díky velkému zájmu rozhodli zase naplno rozjet i přípravku.

22. 4. 2019ROZHOVOR: „Piercingy jsem se učila dělat na sobě,“ říká profi piercerka Mirka X Mythra

Lze u této rodičovské přípravky sledovat nějaký vývoj? Je dnes třeba trochu jiná, než byla na začátku?

Původně to bylo hodně o setkávání s odborníky, ale teď přípravka stojí hlavně na setkávání s rodiči, kteří už děti mají, aby zájemcům byly předávány hlavně reálné zkušenosti ze života. Ti pak sdílejí své příběhy, které se mimo jiné týkají hlavně toho, s čím se duhové rodiny setkávají z pohledu jejich jinakosti. Hodně řešíme také to, jak tyto rodiny vznikají, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých rodičovských modelů, jelikož těch možností je hodně.

Kolik lidí už přípravkou prošlo?

Od těch úplně prvních ročníků přípravkou prošlo přes 90 lidí a víme minimálně o sedmi narozených dětech a několika dalších na cestě. V roce 2014 vznikla i jedna skupina určená rodičům dětí, kteří spolu nyní pravidelně výletují a věnují se různým volnočasovým aktivitám. Zkrátka taková neformální přátelská skupina. Nyní zvažujeme, že bychom udělali další takovou podobnou skupinu, ale je to zatím jen ve stádiu úvah.

Jak taková přípravka probíhá?

V rámci přípravky pracujeme s lidmi, kteří ještě děti nemají, ale plánují je. Je to osmitýdenní cyklus, během kterého se každý týden schází pořád stejná uzavřená skupina účastníků, aby se postupně poznali a nebáli se sdílet často i citlivé a intimní věci. Během osmi týdnů nás postupně navštíví pět hostů, jednak rodiče, kteří už děti mají, ale i psycholog/psycholožka, kteří jsou zaměřeni na vývojovou psychologii dětí. Dál se hodně věnujeme také právním otázkám, které jsou vzhledem k nerovnému postavení duhových rodin hodně důležité. Máme mezi spolupracovníky právníka, který je zároveň gay otec, a právničku, která je lesbickou matkou – to je skvělé, protože můžou předávat nejen odborné rady, ale i osobní zkušenosti.

Neuvažovali jste nad tím, že by se tato sezení propojila i s heterosexuálními rodiči? Často se říká, že se komunita gayů a leseb straní…

To je zajímavá otázka. Nicméně myslím si, že to není ten hlavní problém. Setkáváme se naopak s tím, že lesbické nebo gay páry jsou obklopeny heterosexuálními rodinami a nemají ve svém okolí žádnou jinou stejnopohlavní rodinu. Co jim chybí, je právě ten vztah s komunitou. A tomu chceme pomoct.  To vidím i na sobě, drtivá většina lidí, se kterými se setkáváme, jsou heterosexuální rodiny.

Zároveň je třeba podotknout, že smyslem naší přípravky je řešit otázky, které vychází především z nerovného postavení LGBT rodin, tedy informace, které řešíme, by pro heterosexuální páry většinou nebyly příliš relevantní.

Jaké konkrétní možnosti tedy mají české lesby a gayové, kteří chtějí založit rodinu? A jaká je situace českých duhových rodin?

V první řadě je potřeba říct, že se situace trochu liší u lesbických a gay párů. Ženy to mají z biologického hlediska trochu snazší. U biologické varianty se u lesbických párů řeší hlavně míra zapojení biologického otce do výchovy dítěte. Může to být zcela anonymní dárce ze spermobanky a v ten moment žádný otec není. Existuje i možnost, kdy je dárcem někdo známý, kamarád či známý gay. Těch variant je opravdu moc, a to i následně, jak moc dítě udržuje kontakt s biologickým otcem – může v jeho životě figurovat třeba jako kamarád nebo strejda. Dítě pak ví, že je to jeho otec, ale není vyloženě v roli tatínka. Existuje také sdílené rodičovství, kdy se domluví třeba lesbický pár s gay párem. Záleží, jak se rozdělí poměr péče o dítě. Existují také varianty, kdy se domluví jen jeden gay a jedna lesba.

Tereza Pelechová se svým synem a partnerkou

Jak je tomu u mužů, kteří se rozhodnou pro dítě?

Na začátku je to podobné rozhodování – zda bude biologicky jednoho z nich, nebo ne. U gay párů se více vyskytuje pěstounská péče a adopce. Jednou z možností je také surogátní mateřství, které je legální a právně a eticky dobře ošetřeno především v Americe a v Kanadě. Proto i u nás najdeme páry, které mají dítě z Ameriky. Nicméně je to poměrně drahá věc a není pro každého. Kromě ceny za služby zprostředkující agentury, kliniky umělého oplodnění, je třeba přičíst také spoustu cest do Ameriky, návštěvy před porodem, po porodu, pak pobyt před odjezdem apod. Ale velkou výhodou je, že z Ameriky odjíždí pár s rodným listem, ve kterém jsou napsáni oba otcové. Nicméně i v Americe se s tímto procesem pojí spousta přísných pravidel. U mužů pak samozřejmě existuje také varianta sdíleného rodičovství.

Jakou nejčastější cestu stejnopohlavní páry k založení rodiny volí?

Tak to je hodně těžká otázka a myslím, že se to úplně jednoznačně říct nedá. Naopak bych řekla, že skoro ani žádné dvě rodiny, které znám, nejsou stejné. (smích) Nelze najít žádný univerzální klíč k tomu, co je lepší, nebo horší. My s lidmi na přípravce sdílíme nejrůznější příběhy, ale každý musí podle sebe usoudit, co je pro něj ta správná cesta. Každý má zcela odlišný životní příběh.

Potkaly se nějaké rodiny třeba i na přípravce? Teď myslím v rámci sdíleného rodičovství…

Zatím ještě ne, ale už jen čekáme, kdy se to stane. (smích) Možná by nějaká rodičovská seznamka našla své uplatnění. (smích)

Co se týče věku lidí, kteří dochází na přípravku, lze nějak říct, v jakém věku mají stejnopohlavní páry nejčstěji o děti zájem? 

Je to opět hodně různorodé. Řekněme od 20 do 45 let. Je to vždy namixováno. I když by se dalo očekávat, že to bude většinou později, není tomu tak. Stejnopohlavní páry s dětmi dnes už nejsou tabu a jsou hodně vidět, a tak už ani pro mladé gaye a lesby neplatí, že děti nikdy mít nebudou. Podle mě už s tím i tak vyrůstají a vědí, že je to možnost. Proto věk nehraje roli a lesby i gaoyvé plánují rodinu stejně jako heterosexuální páry – každý v jiném věku.

Co na to Češi? Myslíte, že postoj ke stejnopohlavním rodinám je trochu liberálnější?

S partnerkou už skoro dva a půl roku vychováváme dítě a nikdy jsme se s nějakým nepřijetím nesetkaly. Negativní názory zaznívají často z úst politiků, populistů, od různých křiklounů, ale v běžném každodenním životě se s tím naštěstí nesetkáváme. Samozřejmě nežijeme ve vakuu, chodíme mezi lidi, chodíme do školek, do kroužků, k doktorce, takže těch případů, kdy se dostáváme do kontaktu se světem a většinovou společností, je opravdu hodně. Když lidé slyší mluvit politiky ve sněmovně, můžou mít obavy, že by je společnost mohla odsoudit, ale realita je naštěstí jiná a společnost je s tím většinou v pohodě. Všichni kolem nás hlavně řeší to, jak se o dítě staráme a jak jako rodiče fungujeme, a tak by to mělo být. Neplatí to jen v Praze. Jezdíme na chatu na malou vesnici, i zde nás berou v pohodě.

Přípravka funguje jen v Praze, nebo i jinde v republice?

Zatím jen v Praze, ale letos na jaře jsme zkoušeli udělat jednodenní zkrácenou verzi pro mimopražské, abychom se dostali i k dalším lidem. Budeme v tom pokračovat.

10. 5. 2019LUI TV: Glo, nebo IQOS? Který z nich lépe padne do ruky a vydrží déle bez nabíjení?

Celá přípravka je za nějaký poplatek?

Ano. Zavedli jsme poplatek, který slouží na pokrytí nákladů. Každé setkání je dvouhodinové, nezřídka se jej účastní hosté, kterým je také třeba zaplatit. Ale poplatek je spíš symbolický.  V rámci ceny mají pak účastníci kromě osmi setkání možnost využít také konzultace a poradenství i v pozdější době, kdy už dítě řeší konkrétně.

Pokud tento rozhovor zrovna pročítá nějaký stejnopohlavní pár, který o dětech uvažuje, kde zjistí více informací o přípravce a kde se do ní může přihlásit?

Na stránce www.praguepride.cz je záložka „duhové rodiny“ a tam uchazeči najdou aktuální informace. Další cyklus bude na podzim, takže přihlášky se na stránkách teprve objeví. Případně je možné předběžně se hlásit na uvedeném e-mailu a my se ozveme, jakmile budeme mít další informace.