Lidská sexualita se vyvíjí a mění až do 30 let – a tři základní orientace jsou málo, myslí si vědci. Navrhují jich devět. Jakých?
„Umělé“ kategorie týkající se sexuality
Je vám pod třicet a myslíte si, že ve své sexualitě máte naprosto jasno? Omyl. Jak totiž ukázala data shromážděná od více jak 12 000 osob ve věku do 30 let, sexualita, sexuální přitažlivost i identita se během lidského života dynamicky vyvíjí. A tento vývoj končí právě až kolem třicítky!
Podle vedoucí studie Christine Kaestle, profesorky z Virginia Tech, se doposud vědci zaměřovali na sexuální orientaci jen jako na samostatný problém, nikoliv však v kontextu toho, kým se lidé cítí být přitahováni, s kým mají reálně sex a jak se následně identifikují. Tato praxe tak vedla k přílišnému zjednodušování celé problematiky. „Vždy se samozřejmě budeme potýkat s určitými kategoriemi spojovanými se sexuální orientací. Jelikož však sexuální orientace zahrnuje řadu různých životních zkušeností odehrávajících se v průběhu času, definované kategorie vždy budou víceméně umělé a statické,“ tvrdí Kaestle.
Zapomeňte na hetero- a homosexualitu, možností je více!
Doposud bylo běžnou praxí ztotožňovat se buď s heterosexualitou, nebo homosexualitou. To, že konkrétně tyto „kategorie“ nevyhovují úplně všem, snad ani není třeba dodávat. Aby bylo možné do jisté míry naplnit sexuální touhy dalekoho většího spektra lidí, představili vědci hned devět možných kategorií, do nichž je možné zkusit se „napasovat“. Všechny jsou šity na míru lidem do 30 let, tedy do doby, než se jejich sexualita ustálí.
Čtyři kategorie jsou určeny pro muže a jedná se o „hetero“, „většinou hetero nebo bisexuální“, „nastávající gay“ a „muž s minimálním sexuálním zájmem“. Pětici kategorií pro ženy pak tvoří „hetero“, „většinově hetero“, „nastávající bisexuálka“, „nastávající lesba“ a „žena s minimálním sexuálním zájmem“. V této souvislosti je zároveň třeba dodat, že nejvíce mužů, konkrétně devět z deseti, se řadilo kategorie „hetero“, s níž se však na druhou stranu ztotožňují méně než dvě třetiny žen.
Bez ohledu na popsané kategorie (a také na to, zda - či nakolik - se s nimi ztotožníme), je tedy jasné, že tradiční členění lidí na heterosexuální, homosexuální a příp. bisexuální nezachycuje celou škálu lidské sexuality. Navíc jak výzkum naznačil, to, ke komu je člověk sexuálně přitahován, se v průběhu času může měnit.
Heterosexuálové „mají jasno“
Ačkoliv sexualita a sexuální chování se v průběhu času mění, podle popisované studie nejméně změn v sexuálních preferencích v rámci sledovaného období vykazovali právě ti, kteří se hned v počátku výzkumu sebeidentifikovali jako heterosexuální. Naopak nejvíce změn zaznamenali vědci u těch respondentů, kteří se hned v úvodu zařadili do středu spektra, stejně jako u těch, kteří o sobě hovořili jako „nastávajících lesbách/gayích“.
„V okrajových skupinách, v nichž o sobě lidé hovořili jako o nevyhraněných, se prokázalo, že pohlaví partnerů těchto lidí variovala v souvislosti s pubertou a dalším dospíváním,“ uvedla Kaestle. Podle ní se pak jejich sexualita vyvíjela přibližně až do třiceti let věku, kdy se ustálila. Dle názoru Kaestle se tak především jedná o důkaz, že sexualita výrazně variuje ještě v době kolem 20 let, kdy lidé teprve začínají plně experimentovat, čímž zároveň padá teorie o klasickém sexuálním vývoji, jehož ukončení jde ruku v ruce s koncem puberty.
