První gay, který otevřeně promluvil o mučení v Čečensku, žene Rusko k Evropskému soudu pro lidská práva

Ačkoliv o zadržování a mučení gayů v Čečensku se hojně psalo a mnozí evropští lídři apelovali jak na čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, tak i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby této praxi učinili přítrž, prošetřování situace uvázlo v mrtvém bodě. Nyní však první z mučených gayů podal podnět k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten vyzývá, aby zahájil postihy vůči Rusku.

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: lgbtnet.org, rferl.org / 30. 5. 2019

Čečensko je drtivě islámská země, kde je homosexualita zcela nežádoucí. Poslední dva roky však na veřejnost prosákly informace, že policejní a vojenské složky součinně pracují na tipování gayů, jejich zadržování a brutálním mučení, které nezřídka končí smrtí. Bez ohledu na množství zveřejněných výpovědí přeživších, kterým se podařilo prchnout nejen před režimem vůdce Kadyrova, jenž je pravou rukou ruského prezidenta, ale i útoky vlastních rodin, zatím v Čečensku nedošlo k žádné změně. Ačkoliv totiž i evropští lídři apelovali na Vladimira Putina, aby situaci věnoval pozornost, ten se spokojil s potvrzením Kadyrova, že k ničemu podobnému v zemi nedochází. Ostatně, Kadyrov vytrvale tvrdí, že v Čečensku vůbec žádní gayové nežijí.

Nyní však znovu promluvil jeden z gayů, Maxim Lepunov, který si čečenskou praxi vyzkoušel na vlastní kůži. A rozhodl se, že začne věci řešit na právní úrovni, podal proto podnět k Evropskému soudu pro lidská práva s tím, že se má zaměřit na jejich porušování ze strany Ruska.

15. 5. 2019ROZHOVOR: Matěj Stropnický a Daniel Krejčík: „Nejvíc času nám teď zabírá oprava zámku, ale možná se vrhneme do dalšího divadelního představení“

Právní zástupci Maxima Lepunova tak podali 24. 5. 2019 stížnost s tím, že ruské orgány nejenže muže neochránily před mučením a nezákonným zadržováním, ale zároveň porušily čtyři články Evropské úmluvy o lidských právech – zákaz mučení (článek 3), právo na svobodu a bezpečnost (článek 5), právo na respektování soukromých a rodinných práv (článek 8) a zákaz diskriminace (článek 14).

Maxim Lapunov je zároveň jediný, kdo nejenže o svém zadržování a mučení na území Čečenska promluvil (takových případů bylo více), ale zároveň také apeloval na ruské úřady, aby zasáhly. Navzdory snaze Lapunova, neziskové lidsko-právní Russian LGBT Network a také Výboru pro prevenci mučení, kauze se nikdo nevěnoval a oficiálně nebyla nikdy projednána.

Případ Lapunov

Příběh Maxima Lapunova započal 16. března 2017, právě tehdy jej neznámí muži, kteří se identifikovali jako policisté, donutili nastoupit do jejich vozu s tím, že Lapunov je podezřelý z vraždy. Lapunova následně odvezli na neznámé místo, které až následně muž identifikoval jako Úřad pro vyšetřování trestných činů Čečenské republiky. Tam byl zadržován po dobu 11 dnů. Denně byl mučen a ponižován. Před tím, než jej 28. 3. 2017 propustili, byl Lapunov přinucen podepsat prázdné formuláře a podržet zbraň – prý proto, že kdyby někoho o své vazbě informoval, byl by obviněn z vraždy.

O měsíc později, v květnu 2017, se Lapunov rozhodl o všem informovat Russian LGBT Network a v červnu (s podporou Výboru pro prevenci mučení) začal bojovat za svá práva. Ačkoliv v září téhož roku bylo zahájeno předběžné šetření, navzdory všem nesporným důkazům nebyl trestní případ nikdy otevřen. Jak ruská vláda, tak i Kadyrovova administrativa totiž Lapunovova tvrzení odmítla jako neopodstatněná, a to bez ohledu na to, že Putinova ombudsmanka pro liská práva uvedla, „že je nespočet důvodů pro zahájení trestního stíhání.“ Lapunovovu důvěryhodnost pak potvrdil také speciální zpravodaj Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě. Lapunovův podrobný popis dehonestujícího zacházení společně s dalšími důkazy přitom i podle jeho právního týmu „poskytuje důvody pro tvrzení, že Maxim Lapunov se stal obětí proto, že je gay.“

28. 5. 2019Každý den není posvícení! Podívejte se na ty nejzábavnější špatné filmy!

Hlas z Ruska

Zatímco jiní gayové, kteří se také stali oběťmi čečenského režimu, promlouvali s médii maximálně v anonymitě, Lapunov byl první, kdo veřejně a velmi podrobně popsal svůj příběh, a to na tiskové konferenci v Moskvě, v říjnu 2017. „Všichni mě obviňovali z toho, že jsem gay. Říkali, že všichni lidé, jako jsem já, by měli být zabiti. Když mě vláčeli z cely, dali mi na hlavu igelitovou tašku, podráželi mi nohy a bili mě,“ uvedl tehdy. A když  mu i nadále nikdo nevěnoval pozornost, v roce 2018 uvedl, že má v plánu usilovat o nápravu právě u Evropského soudu pro lidská práva

Podle aktivistů je přitom Lapunov „v lepší pozici“ než rodilí gayové z Čečenska, on sám je totiž etnickým rusem ze Sibiře a do Grozného, hlavního města Čečenska, se přestěhoval nedlouho před svým zadržením. I proto však neměl takový problém svůj příběh vyprávět – pro Čečence je totiž jinak homosexualita kulturním tabu. I přesto však z obav o vlastní život musel nakonec Lapunov opustit i Rusko. To je ostatně známo také svou hlubokou homofobií.

Jak celá kauza dopadne, ukáží až následující měsíce (či roky), doposud však před výše popsanou praxí ruská strana zavírala oči a Čečna ji popírala…