POSH lidé: ti, kteří jsou přesvědčeni, že jsou lepší než ostatní. Jste to i vy?

O rovnosti se říká, že ačkoliv všichni lidé si jsou rovni, někteří si jsou přeci jen rovnější. I když se někomu toto tvrzení nemusí líbit, faktem je, že je to pravda. Minimálně to naznačuje aktuální rozsáhlá studie, v níž psychologové také odhalili, co dělá „člověka lepším“…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: theguardian.com, independent.com / 21. 5. 2019

Pokud bychom měli začít tím, co všechny „posh osoby“, tedy lidi, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jsou jednoduše řečeno lepší než ostatní, spojuje, bylo by to společenské postavení . Právě lidé z vyšších společenských tříd jsou totiž přímo „nadměrně přesvědčeni“ o svých schopnostech, díky čemuž dostávají také více příležitostí uplatnit se (a to bez ohledu na schopnosti reálné). Jak totiž zjistili psychologové, schopnost sebevědomého vystupování a také náležité sebeprezentace vede k mnohem lepším výkonům např. při pracovních pohovorech. Při nich naopak běžní „pracující“ klasicky projevují jistou pokoru. Svou roli však sehrává také pohlaví...

13. 6. 2019Perfektní nápady designérů, které můžete použít nejen ve vašem bytě

Třídní systém 21. století

„Výhody přináší výhody,“ tvrdí dr. Peter Belmi z virginské univerzity, který byl také vedoucím zmiňovaného výzkumu. „Naše studie naznačuje, že společenská třída formuje postoje, které lidé zaujímají ve směru svých schopností. To má pak důležité důsledky také pro formování a udržení třídní hierarchie,“ dodává. Jednoduše řečeno, pokud se člověk do vyšší společenské vrstvy narodí, už v ní také s největší pravděpodobností zůstane.

Zmiňovaný třídní systém však privilegované nečiní jen z vrstev skutečně nejvyšších. Rozdíly byly totiž zachyceny zejména mezí třídou dělnickou a střední. „Ve střední třídě jsou lidé socializovaní tak, aby se odlišovali od ostatních, vyjadřovali to, co si myslí a cítí, vystupovali sebevědomě, i když jim nezřídka chybí konkrétní znalosti. Naopak lidé z dělnické třídy jsou od mala vedeni k tomu, aby přijali pokoru jako základní hodnotu a byli si vědomi svého místa ve společenské hierarchii,“ uvádí dále studie publikovaná v Journal of Personality and Social Psychology.

Jelikož výzkum byl realizován v několika různých lokalitách a konkrétně největší vzorek čítal přes 150 000 respondentů, doufat v prolomení bariéry společenského postavení mohou spíše snílci…Tvrdá data totiž mluví jasně. „Nalezení řešení ke zmírnění nerovnosti mezi lidmi může vyžadovat zaměření se na velmi jemné lidské tendence, které se mohou na první pohled zdát neškodné,“ uzavírají výzkumníci s tím, že hierarchie ve společnosti bude i nadále přetrvávat, minimálně tedy do doby, než lidé přestanou považovat vyvolaný dojem sebedůvěry za důkaz o reálných schopnostech.

Když muži jsou prostě „lepší“…

Zatímco klasifikace lidí dle tříd a určování míry jejich privilegovanosti a sebevědomí by se mohla někomu zdát zpátečnická, pravdou je, že podobný výzkum vznikl i v roce 2018 a jeho výsledky jsou zdrcující. Týkají se však rozdílů, které se pojí k pohlaví (ačkoliv i v tomto případě společenská třída do jisté míry hraje roli). Mladí muži, zejména pak ti, kteří pocházejí ze zvýhodněného prostředí, jsou totiž přesvědčení o tom, že jsou chytřejší, silnější a všestranně lepší, než ve skutečnosti jsou.

„Zjistili jsme, že v případě mužů je mnohem vyšší pravděpodobnost, že budou své znalosti a dovednosti nadměrně zveličovat,“ tvrdí prof. John Jeriim a Nikki Shure, kteří realizovali výzkumu mezi 40 000 dospívajícími. A dodávají, že toto zveličování vlastně vůbec není na škodu (pokud nedospěje do patologické fáze). Právě schopnost vystupovat sebevědomě a hovořit o svých kompetencích (bez ohledu na jejich reálnou podobu) dnes prostě otevírá dveře. Naopak nízké sebevědomí člověka brzdí a nastavuje mu limity, které sám překoná jen stěží.

27. 8. 2019Devadesátkový účes, který u nás proslavil hokejista Jágr, je zpět. Sestřih zvaný „mullet“ je znovu hit

Impostor syndrom aneb Sabotuji sám/sama sebe

Pokřivené zrcadlo sebehodnocení ovšem může mít i zcela opačnou stranu. Zatímco jedni se nadměrně přeceňují, druzí se naopak zcela zbytečně podceňují. Kdo? Nejvíce pro změnu ženy. Ačkoliv i u mužů se tato negativní sabotáž sebe sama občas také objevuje, u žen je mnohem častější. A je to dle vědců také důvod, proč i dnes na vysokých pozicích, vědě či politice působí tak málo žen…