Nevidomí a slabozrací na internetu: „Chytré telefony ani sociální sítě nám potíže nedělají. Jedině snad ty obrázky…“
Není to tak dávno, co internetem proletěla momentka slečny v tmavých brýlích s bílou holí, která evidentně něco dělá na chytrém dotykovém telefonu. Uživatelé se hned sletěli jako vosy. Jak může někdo slepý používat „dotykáč“, slečna svůj hendikep určitě jen předstírá a tak dále, a tak dále.
Jenomže tak jednoduché to není. „Já osobně mám ještě zbytky zraku, ale i zcela slepý člověk může bez problémů denně používat dotykový telefon,“ říká Martin Fejfar, DJ a bývalý reprezentant v goalballu, sportu pro nevidomé a slabozraké. „Třeba iPhony, ty mají snad už od modelu 4 funkci VoiceOver, která člověku nahlas přečte cokoliv, co se mu zobrazí na obrazovce. Samozřejmě, nefunguje to dokonale na všech stránkách. Ale co se týče textového obsahu, většinou není žádný problém.“ Tento program si mimochodem poradí třeba i s populárními emoji a smajlíky.
Podobnou funkcí jsou dnes vybaveny i low-endové telefony s Androidem, takže ani ti, kteří nefandí nakousnutým jablíčkům, se nemusí bát, že v případě potíží se zrakem by měli přejít na starou tlačítkovou „tatranku“. „I na těch starých Nokiích mívali někteří kamarádi čtecí programy,“ připomíná Martin.
Co člověku se zrakovým postižením na internetu nejvíc komplikuje život? Jednoznačně takzvaná CAPTCHA, tedy otravné ověření, které vás nutí označovat rozostřené obrázky s traktorem, semafory či výlohami obchodu, či opisovat text složený z náhodných znaků. „Textový formát se ještě dá, většina stránek už má funkci, že vám text přehraje. Ale obrázkovou, tu musím skoro vždycky tipovat.“
Obrázky, to je vlastně největší nepřítel lidí se zrakovým postižením, se kterým se mohou setkat na internetu. „Používám sociální sítě, hlavně Facebook, ale i Instagram. Pro čtecí programy jsou přizpůsobené dobře a dají se přizoomovat, ať už speciálním programem, nebo v prohlížeči. Jenomže obrázek vám český program prostě nepřečte,“ říká Martin.
Za pravdu mu dává i pokus redaktorů ze serveru Vice. Redaktoři zkoušeli několik pokročilých anglickojazyčných čtecích programů a zjišťovali, co provedou s nejrůznějšími memy či internetovými komiksy. Výsledek byl tristní. Z těch obrázkových byl i nejpokročilejší program schopný vyzobat jen několik hesel bez kontextu o tom, co na obrázku bylo. Ale v suchém popisu „muž, pes, stín, světlo“ by asi málokdo hledal meme, na kterém se sešli Ježíš a zlatý retrívr.
U memů ve formátu text+obrázek pak byla chybovost čtení obrovská, leckdy také program přečetl třeba jen jednu řádku ze tří. Program má také problém s netradičními fonty či obrázky v nižší kvalitě.
„Pro fanoušky goalballu taky musím přepisovat nejen text z obrázků, ale i tabulky, ty také bývají špatně čitelné. Ale i já mám problém s leckterými stránkami, které se prakticky nedají zvětšit,“ pokračuje Martin. Většinou jde o různé komplikovanější weby plné záložek a různých oken s obsahem, paradoxně mezi ně ale patří prý i stránky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.
Na druhou stranu, nevidomí a slabozrací rozhodně nepokládají ruce do klína. Na Instagramu tak třeba vznikají účty speciálně přizpůsobené tomu, aby se jejich obsahem mohli pokochat i lidé se zrakovými problémy. Nevidomí a slepí mají dokonce svoji obdobu „líhně memů a rozzlobených mladých mužů“, 4chanu, jménem anyaudio.net. A v Česku třeba funguje společnost iSymbio, která vyvíjí nové a nové kompenzační pomůcky pro nevidomé a slabozraké, kteří si chtějí užít nejen dobu internetovou.
Technologie se navíc rozvíjí rychlým tempem, Martin je proto optimista. „Věřím, že to bude jen pár let, kdy mi program řekne ´Vidíte obličej Klementa Gottwalda s nápisem právě jsem se vrátil z hradu´. I ty smajlíky dřív program četl jako „dvojtečka, závorka. Takže i tohle se podle mne za pár let naučí.“
