Smrtící mužský svět: Standardy na ženy nemyslí a lidstvo se chová jako univerzální muž. Od užití toalet, přes bezpečnost práce až po jízdu autem

Statistiky, průměry, standardy. Lidský život je těmito údaji v mnoha směrech ovládán. A někdy může být právě „standard“, který se odvíjí od představy, že standard je mužský, život ohrožující pro ženy, na které nemyslí. Jeden příklad za všechny: figuríny na crash testy, které byly historicky designované výhradně dle „průměrného muže“…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: guardian.com, time.com, washingtonpost.com / 25. 4. 2019

Historie mluví jasně. Obklopuje nás mužský svět. V nespočtu vědních oborů jsou zaznamenány rozličné úspěchy mužů, stejně tak i v oblastech, jako je klasická literatura či umění dlouhodobě dominovali muži. Ženská nepřítomnost je v případě zamyšlení se nad tímto problémem přímo do očí bijící. Někdo by nad tím mohl mávnout rukou, ovšem tato absence ženství má své reálné dopady na každodenní život. Některé mohou být na jednu stranu nepatrné a úsměvné – třeba standardizované umístění polic do výšky, kam ženy nedosáhnou, ovšem mohou nabývat i rozměrů, kdy se stávají otázkou života a smrti. Takovým případem jsou třeba právě zmiňované crash testy, které měření žen jednoduše vůbec nebraly v úvahu – situace se v USA změnila (AŽ!) v roce 2011 a v Evropě ženy za volantem stále jako by nebyly…

„Záhada“ dámských toalet

Abychom ale začali zlehka…Na letišti, v divadle, na společenské akci – jistě to zažil každý, pánské toalety zejí prázdnotou a fronta u dámských je dlouhá přes celé foyer. Není to ovšem proto, že by ženy na toaletě klábosily nebo se intenzivně věnovaly úpravě zevnějšku. Historicky byly prostory toalet designovány rozměrově 50:50 – co do podlahové plochy. Ovšem již umístění pisoárů kapacitně pánské toalety navýšilo. Když do hry vstoupí další faktory, zejména pak to, že ženy užívají toaletu až 2,3krát déle než muži, je jasné, kde je jádro pudla. Co říkají fakta?

Podle dostupných výzkumů ženy tvoří většinu ve dvou základních skupinách, které na toaletě potřebují více času – tj. v populaci ve vyšším věku a v populaci zdravotně postižených. Ženy také mnohem častěji doprovázejí na toaletu děti, zdravotně postižné a starší osoby. Dalších 20 – 25 % žen je zároveň ve fertilním věku, tedy musí toalety užít k výměně hygienických pomůcek….Od pohlaví se však odvíjí také četnost užití toalet – tu může ovlivnit např. těhotenství či infekce močových cest, které ženy postihují dokonce osmkrát častěji než muže. Stále se někomu zdá, že stejná podlahová plocha pro pánské a dámské toalety je v pořádku?

7. 5. 2019„Jel jsem nahý na traktoru a omylem upadl na cuketu!“ K jakým nejkurioznějším zraněním dochází při sexu?

Proč žena nemůže být víc jako muž…

Lidstvo prostě myslí jako jeden muž, doslova, nikoliv pouze obrazně. Např. když v 60. letech minulého století vznikl vzorec pro výpočet standardní teploty v kancelářích, počítal s rychlostí metabolického odpočinku průměrného člověka. Tímto „průměrným člověkem“ byl ovšem muž. Jak totiž naznačila nedávná holandská studie, rychlost metabolismu dospělých žen vykonávajících lehkou kancelářskou práci je výrazně nižší než ukazují hodnoty považované za „průměrné“. Ve skutečnosti tak onen výše zmiňovaný vzorec, dle něhož byly nastaveny standardy teplot v kancelářských prostorech, přeceňuje ženský metabolismus až o 35 %. Ve výsledku je tak v kancelářích až o 5 stupňů nižší teplota, než by správně odpovídala ženským biorytmům. I proto pak v kancelářích nezřídka pobíhají muži v tričkách a ženy se zimomřivě choulí ve svetrech…

Ovšem podobné problémy na pracovištích nevedou jen k určitému osobnímu diskomfortu a příp. neefektivnosti práce. Zatímco pracovní prostředí se v posledních sto letech obecně výrazně zlepšilo, přibyly rozličné nové hrozby a nemoci z povolání. Např. ve Velké Británii každoročně zemře na rakovinu spojenou s výkonem určité profese cca 8000 lidí. Ačkoliv však většina průzkumů na toto téma byla realizovaná u mužů, zdaleka není jasné, zda nejvíce postiženi jsou právě oni. V posledních pěti dekádách totiž v průmyslově vyspělém světě rapidně roste také výskyt rakoviny prsu. Ovšem nedostatek vědeckého poznání v oblasti ženského zdraví pojícího se k vykonávané profesi neumožňuje zjistit, jaké jsou souvislosti. „Víme naprosto všechno např. o tom, co se týká onemocnění dýchacích cest u horníků. Totéž však nemůžeme říci v případě fyzikální či chemické expozice v ženské práci,“ tvrdí Rory O´Neill, profesor výzkumu profesní a environmentální politiky.

Univerzální muž

Podle O´Neilla by však např. shromáždění relevantních dat týkajících se rakoviny spojené s profesemi žen trvalo celou jednu generaci. Ovšem namísto toho, aby se výzkumu někdo začal věnovat, raději se dále budeme spoléhat na data pocházející ze studií realizovaných na mužích. Konkrétně těch, kteří jsou ve věku 25-30 let a váží 70 kilo. Právě to je standardizovaný „referenční člověk“, který má reprezentovat lidstvo jako celek

Bohužel však – pro všechny ostatní, kteří tyto referenční hodnoty nevykazují – muži a ženy mají různé imunitní a hormonální systémy, které ovlivňují mnohé. Třeba i vstřebávání chemikálií do těla. Ženy jsou menší a mají také tenčí kůži, což jsou např. faktory, které v případě žen významně snižují míru toxinů, jimž mohou být bez následků vystaveny. Nižší práh tolerance toxinů pak umocňuje také vyšší procento tělesného tuku, v němž se chemikálie mohou hromadit. Přesto jsou však chemikálie stále testovány izolovaně a na základě jednorázové expozice – tedy tak, jak se s nimi ženy obvykle nesetkávají.

Také rozličné ochranné pracovní pomůcky jsou a priori designovány pro muže. Ochranné brýle, ochranné obleky, dokonce i neprůstřelné vesty. Většina těchto pomůcek ovšem vychází z průměrných velikostí a vlastností euro-americké mužské populace. A zahraniční studie, která se na tuto oblast zaměřila, zjistila, že zaměstnavatelé si většinou myslí, že zaměstnankyním – ženám – bude jednoduše stačit pouze menší velikost. Pravdou ovšem je, že rozdíly v tělesné konstituci mohou v mnoha případech způsobit neodpovídající užití těchto pomůcek (abychom byli konkrétní, problémem může být již komfortní nošení neprůstřelných vest, které nejsou designované pro nositele s většími prsy).

4. 4. 2019Krásné, historicky hodnotné, ale nevyužívané. Ožijí někdy prázdné domy Česka?

Ženy za volantem – hazard se životem

Ačkoliv stereotypně by někoho mohlo napadnout, že ženy jsou „horší řidičky“, onen hazard se životem má zcela jiný rozměr. Zatímco muži se statisticky častěji stávají účastníky nehod (a dominují tak v počtu vážně zraněných), v případě žen zapojených do autonehody je ve srovnání s muži o 47 % vyšší riziko, že utrpí vážné zranění, a o 71 % vyšší riziko, že utrpí zranění lehké. A je také o 17 % vyšší riziko, že žena při této autonehodě zemře. To vše je pak dáno tím, jak a pro koho je auto navrženo.

V prvé řadě – ženy mají při řízení tendenci sedět více vpředu, jsou totiž menší, a tak musí být blíže k pedálům. To ale není „standardní“ místo k sezení, a tak se ženy vychylují od „běžné pozice řidiče“. Tato odchylka od normy však ženy vystavuje vyššímu riziku vnitřních zranění při čelních srážkách. Stejně tak úhel kolen a kyčlí činí oblast nohou mnohem zranitelnější. Ani při nárazu zezadu však nemají ženy vyhráno. Jelikož mají méně svalů na krku a v horní části trupu, jsou třikrát náchylnější k hypertenzi krku, toto riziko je pak při nárazu problém – podle jednoho švédského výzkumu jsou moderní sedačky v autech příliš pevné na to, aby ženy před zraněními páteře dokázaly ochránit. Sedadla tedy vymrští ženy kupředu rychleji než muže.

Problémem jsou pak i klasické crash-test figuríny, které historicky ženy zcela opomíjely, a když nakonec v USA začala být užívána ženská figurína, jednalo se pouze o zmenšenou figurínu mužskou, a to bez zohlednění dalších tělesných specifik, jež se k ženskému a mužskému tělu pojí. A to ani nezabíháme do podrobností týkajících se těhotných žen – testování s figurínami žen v očekávání zatím neprobíhá nikde a bezpečnostní pás, který by byl určen těhotným ženám, doposud neexistuje…

Tahle země není pro starý, zněl název filmu bratrů Coenových. Tenhle svět není pro ženy, chtělo by se dodat…