Přelomový verdikt v rodičovských právech gayů. Biologie rodiče „nedělá“. Kdy svou jistotu získají i české děti z duhových rodin?

Definic rodičovství je spousta, ovšem bez ohledu na to, zda uznáváme tzv. single parent rodiny, stejnopohlavní rodiny či jen rodiny zcela tradiční, faktem je, že jejich základem je poskytování péče, podpory a zázemí dítěti/dětem. Situace se však komplikuje v momentě, kdy se rodina – jakákoliv – rozpadne. Problém „na druhou“ ovšem vzniká v případě, že se rozpadne stejnopohlavní vztah, jelikož nezřídka legislativa na podobné situace nemyslí. Londýnský soud však nyní vynesl přelomový rozsudek…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: Thetimes.co.uk, attitude.co.uk, pinknews.co.uk, internationalfamilyequalityday.org, jsmefer.cz / 24. 4. 2019

Právo dítěte a práva „rodičů“

Způsobů, jak gayové mohou mít děti, je několik. V ČR je nejběžnější variantou adopce (kdy adoptovat může pouze jeden z páru a druhý vůči dítěti nemá rodičovská práva), existuje však také varianta tzv. surogátního (náhradního) mateřství. Zatímco u nás se jedná víceméně o „šedou zónu“, a tak jsou spíše známy případy, kdy se gay páry rozhodly pořídit si děti v zahraničí, v některých částech světa jsou již o krok dál. A myslí dokonce i na situace, kdy se gay dvojice, která společně vychovávala potomka, rozejde.

V Londýně totiž padl přelomový rozsudek v případě gayů, kteří si společně (ač nebyli sezdaní) v Kanadě pořídili díky surogátní matce a spermatu jednoho z páru potomka. Bohužel se však po čase dvojice rozešla, a tak se rozjel soudní proces týkající se výchovy dítěte. Ovšem jelikož kanadská legislativa (na rozdíl od britské) umožňuje vydávání rodných listů, v němž figurují oba gay rodiče, rozhodl londýnský soud, že i nebiologický otec dítěte má na něj právní nárok, a tedy i nárok na udržování pravidelného kontaktu s ním.

17. 6. 2019Změna pohlaví od A do Z očima transsexuála Pavla: "Faloplastika je náročná a bez záruky výsledku"

U nás v Česku…

Zatímco v Británii se však v souvislosti s rozsudkem rozpoutala diskuse o potřebě provést související změny v legislativě, která by měla v prvé řadě myslet na potřeby dítěte (a tedy vyřešit situaci, kdy např. i po smrti biologického rodiče hrozí dítěti odtržení od druhého z páru), v Česku se zdá, že osudy dětí vyrůstajících v gay/les rodinách nikoho příliš nezajímají. Přitom zejména v případě, kdy biologický rodič z jakéhokoliv důvodu svou rodičovskou funkci nemůže plnit, hrozí dítěti soudní tahanice, namísto zcela logického a automatického svěření do péče tzv. „rodiče sociálního“, jímž je partner/ka.

Ačkoliv v českém diskurzu se stále hlavní pozornost věnuje prospívání dětí v rodinách tvořených dvěma matkami či dvěma otci a také tématu, zda je podobné uspořádání vůbec „v pořádku“, mnoha odpůrcům tzv. duhových rodin uniká především to, že děti již s gay či lesbickými rodiči v ČR prostě vyrůstají. Bez ohledu na to, zda se to někomu líbí, či nikoliv. I proto by měla legislativa adekvátně tuto oblast ošetřit (což měl ostatně řešit již dávno koncept tzv. přiosvojení dítěte, tj. stav, kdy by druhý z partnerů, který není biologickým rodičem, získal vůči dítěti rodičovská práva). Jak ostatně konstatuje např. i Petra Kutálková, která se výzkumem stejnopohlavních rodin v Česku vychovávajících děti zabývala, „tyhle rodiny trápí obava z toho, co se stane, když zemře jedna z matek nebo jeden z otců. Legislativa v tomhle rodiny gayů a leseb diskriminuje.“

Surogátní mateřství

Bez ohledu na to, že mnozí konzervativci rádi opakují, jak lesby a gayové nemohou naplnit svou reprodukční úlohu, pravdou je, že tomu tak úplně není. Lesby mají situaci samozřejmě snadnější, jelikož potomka si mohou odnosit a porodit samy (kdy není ničím neobvyklým, že dárcem spermatu je někdo blízký, či klidně i gay kamarád). Gayové pak již v některých zemích (surogátní mateřství umožňuje např. Kalifornie) mohou volit tzv. surogátní mateřství, kdy dítě za určitý obnos odnosí náhradní matka. Záleží pak na legislativě domovské země, zda jako rodiče uzná oba z páru či pouze jednoho (nezřídka dárce spermatu).

S ohledem na mezinárodní právo pak této možnosti mohou využít i čeští gayové (ovšem je třeba myslet na finanční náročnost celého procesu, která se pohybuje v řádech statisíců), ovšem ačkoliv český zákon otcovství uzná, bude se opět týkat pouze jednoho z páru. Na druhou stranu již i český Ústavní soud vydal v roce 2017 poměrně přelomový rozsudek, týkající se uznání otcovství gay páru Čecha a Dána, kterému dítě v USA porodila surogátní matka (a oba jsou zapsáni v rodném listu jako otcové), a dal tak všem stejnopohavním párům naději alespoň na akceptaci zákonů země, která vydala rodný list dítěte.

19. 9. 2019Paříž, Berlín, Londýn a Praha – česká metropole se nově může pyšnit jedním z nejluxusnějších butiků značky Rolex

Stejnopohlavní páry a adopce

To, že se otázka stejnopohlavního rodičovství dostává stále více do popředí veřejného zájmu, dokládá i fakt, že během posledních deseti let počet zemí, které umožňují párům stejného pohlaví adoptovat dítě, reálně narostl. Dle jedné z aktuálních zpráv, jež se zaměřuje na výčet 169 zemí světa, došlo v posledních deseti letech ke 12% nárůstu umožnění adopce dětí lesbami a gaye. Dle databáze všech 206 zemí světa je pak adopce dětí páry stejného pohlaví možná ve 20 % zemí světa (kompletní přehled všech práv LGBT komunity v jednotlivých zemích světa pak naleznete např. zde). I proto je především v zájmu dětí, které v podobném uspořádání vyrůstají, aby tyto země zároveň disponovaly adekvátními právními normami.