Pisoáry před pražským Hlavním nádražím budí vášně. Naprosto zbytečně…

Tak tu máme další bouři ve sklenici vody. Radnice Prahy 1 se rozhodla před pražské Hlavní nádraží nainstalovat mobilní pisoáry, takzvané rakety. Nelíbil se jí zvyk turistů, přiopilých domácích i bezdomovců z přiléhajícího parku Sherwood Ulevovat si u okolní zeleně. Jemnocit mnohých je uražen.

Autor: Petr Opršal / Zdroj: Echo 24, Idnes, Tn.cz, Facebook, Twitter, Pražský Deník / 8. 4. 2019

"Řešíme dlouhodobě problém, že tam v poměrně velkém množství muži chodí na toaletu. Jsou to jak lidé, kteří prochází, tak lidé, kteří tráví v parku více času, takže jsme jim chtěli nabídnout to místo tak, aby o tom věděli a aby to opravdu využívali," říká mluvčí Prahy 1 Kateřina Písáčková, podle které moč nejen zapáchá, ale ještě navíc škodí zeleni. Provizorním řešením proto byly právě rakety.

27. 3. 2019Na letišti již nestačí „jen“ doprava, je třeba zábava a služby. Jak pražské letiště následuje světový trend tzv. „airport city“?

O toalety je prý zájem, podle radního pro úklid a čistotu je městská část i v současném zkušebním provozu nechává vyvážet každý den. Nehrozí tak situace dobře známá z některých festivalů, kdy raketa přetéká nejen palivem. Ale mnohým se to stejně nelíbí.

„Konečně revoluční čin od radnice Praha 1... Dalším vývojovým stupněm bude kadibudka, kam bude vidět zase zepředu. A bude tam wi-fi,“ píše třeba bývalý předseda Top 09 a fantom všech internetových diskuzí Miroslav Kalousek.  Servery TN.cz  či Echo24 zase řeší, co si pomyslí turisté, které za dveřmi „hlaváku“ uvítá pohled na muže močící do mobilních pisoárů. Reakcí ze sociálních sítí je pak přehršel, od pozitivních až po ty obvyklé „a takhle nám tají, že na nás sypají chemtrails!!!

No, ruku na srdce. Určitě existuje hezčí pohled než na prachobyčejnou mobilní raketu, do které někdo močí. Ale ten hezčí pohled nebyl turistům přán ani předtím. S klasickým uvítacím komandem zájemců o cigaretu, drobák, či mužů se srdceryvným příběhem, že jim ujel vlak a potřebují na další ještě dvacet korun, raketa nic nenadělá, totéž s přidruženým nepořádkem před vchodem.

A kdo Sherwood někdy navštívil, ten ví, že to tam zrovna nevoní. Dát do parku veřejné WC prostě dává smysl. Člověk nemusí být bezdomovec, aby když se v noci vrací domů s lehkou hlavou a plným močovým měchýřem, podlehl volání přírody a ulevil si u stromečku nebo u lampy. A kdo tvrdil, že to nikdy neudělal, ten dodnes chodí konat velkou potřebu na trávník k sousedům.

Jistě, toalety se daly umístit lépe. Šlo je schovat třeba za nějakou provizorní zástěnu a tak dále. Jenomže není těžké si představit, kterak by si leckteří pánové s hladinkou ulevovali na ten paraván s cedulkou "WC" a neshledávali by na tom nic špatného.

Vzhledem k tomu, že s dostupností veřejných toalet je to v Praze zejména v pozdějších večerních a nočních hodinách pramizerné, nejsou rakety vůbec zlý nápad. Ty v metru zavírají kolem deváté, těch schovaných v sloupu je málo a Mekáč nebo KFC také není všude. A když člověk vezme v potaz ještě fakt, že za použití WC na Hlaváku si místní provozovatel účtuje dvacet korun, není divu, že se tam nikomu chodit nechce, tedy pokud ho zrovna netrápí urgentní velká potřeba.

Další oprávněnou námitkou také bylo to, co psaly mnohé uživatelky sociálních sítí. „Rakety jsou fajn, ale co něco pro nás, pro ženy?“ Tady je třeba připomenout dvě věci. Dam, které mají v noci nutkání zanechat svou značku u stromu, je výrazně méně než pánů – i když se rozhodně asi najdou takové, před kterými není v bezpečí žádná lampa. Ale jenom kvůli tomu není důvod házet je přes palubu. Řešení s raketami je jen dočasné. Pokud se osvědčí, do Sherwoodu alias Vrchlického sadů přibydou i klasické veřejné toalety s mísou.

22. 2. 2019Samořízené vozy v budoucnosti neovlivní jen svět dopravy, ale i lidskou sexualitu

Server Pražský Deník také připomíná, že radnice "jedničky" byla ještě krotká proti tomu, co se objevilo v Paříži. Tam místní radnice místo alespoň zepředu uzavřených raket nainstalovala speciální „košíky“ plněné kompostem a senem, jejichž obsah hodlá používat na hnojení zeleně. Na jednu stranu, ekologové jistě zavýsknou, na stranu druhou soukromí tyto francouzské pisoáry nabízejí ještě méně než zmíněné rakety.

Autor tohoto článku by se tedy vůbec nezlobil, kdyby se činem radních „jedničky“ inspirovaly i další čtvrti a rakety dodaly i k dalším veřejným prostranstvím. Nikdo přece nechce umřít jako Tycho de Brahe na prasklý močák.