Pyt: dánský recept na štěstí, který může spasit vaši duši, kdy už hygge a ani nic jiného nepomáhá

„Lidé čekají celý týden na pátek, celý rok na léto a celý život na štěstí."

Autor: Nikol Šubrtová / Zdroj: FOTO: Shutterstock, Instagram / 10. 3. 2019

Máloco je lidem tak společné jako touha po štěstí a jeho hledání. Tedy nám v Česku je společná také záliba v nadávání na všechno, kdy tato činnost je u nás na úrovni prakticky národního sportu. Ale když zrovna na všechno nenadáváme, snažíme se najít pocit štěstí stejně tak, jako to činí všichni ostatní.

29. 1. 2019Když je zle, není chuť, zadrhává i komunikace. Jak deprese ovlivňují váš milostný život?

Hygge jako přístup k životu

Národem, který je často označován za jeden z nejšťastnějších na světě, jsou Dánové. A není to proto, že by to nějak vyhráli oproti národům ostatním a problémy tam tedy oni vůbec neměli. Je to jejich přístupem k životu.

Ten vystihuje dánské (a shodně norské) slovo hygge. Můžeme ho překládat jako útulnost a pokud jde o stav mysli, pak by to mělo vlastně mít podobný význam jako anglické chill.  Tohle slovo už je nám známější, neboť se zejména skrze naše mladé prokradlo i do hovorů v češtině, a to tedy jako „čilovat“ nebo „hodit se do čilu“. Tedy jaksi hodit se do pohody. Proč se mladí do všeho házejí a do pohody nepřejdou jiným způsobem, to se mě neptejte.

Hygge značí tedy jistý pohodový přístup k životu, který podporujete i zvenčí tak, že si kolem sebe děláte hezké prostředí a pohodu, obklopujete se přáteli a chodíte do přírody. Snažíte se užít si i drobné pohodové chvíle. Jako typický obrázek hygge si můžete představit to, že se ve svém útulném obýváku (ideálně s krbem, který samozřejmě my Češi máme skoro všichni poblíž vířivky a kulečníku) schoulíte na gauči ideálně se svým partnerem, dětmi, psy a dalšími bytostmi, které máte rádi, zapálíte si svíčky a pod měkkou dekou popíjíte kakao nebo třeba svařák.

V létě to celé zase obměníte spíše za chlazený nápoj nebo koktejl a deku s krbem vynecháte, abyste se kolektivně nepřivařili k sofa jako jedno šťastné sousoší. A spíše půjdete všichni ven a užijete si třeba společný piknik. Někdy si člověk v duchu hygge v deštivém dni zase jen tak natáhne teplé ponožky, udělá grog, lehne si s knížkou a uvědomí si, jaké má v životě vlastně štěstí, byť zrovna nedostává povýšení, Grammy ani přidáno. Kromě toho, že si to doma Dánové dělají útulné, designové a prostě hezké, se také prý raději s blízkými nebaví moc o politice, nebo alespoň vědí, kdy s tím přestat.

Hygge

Když hygge nestačí, co dál… hodíme si to?

Celý ten koncept tedy spočívá v tom, že snažíte sobě a blízkým navodit pocit klidu, sounáležitosti, pohody a vděčnosti za přítomný okamžik. Nicméně ani Dánové samozřejmě nejsou žádná nafetovaná sluníčka, která by se permanentně culila ve svetru nad kakaem. 

Někdy se prostě špatného pocitu ze života ani po zapálení svíčky nedokážete zbavit a máte chuť zapálit spíš obývák a kancelář, kde pracujete, a pak odejít neznámo kam. Někdy je vám prostě zase jen nevysvětlitelně smutno. Co tedy Dánové dělají, když na ně přijdou chmury, které už ani hygge nerozežene?

Vadí, nevadí?

Řeknou si „pyt“ (což se prý prosím čte „pyd“). Našinec by myslel, že když to má přinést úlevu, bude to asi nějaké dost sprosté slovo. Ale bohužel pro nás věčně naštvané české skřítky, pravda je jiná. Toto slovo by se dalo přeložit prostě jako „nevadí“. A právě tohle slovo se stalo vítězem v národní anketě pořádané v roce 2018 v Dánsku tamní asociací knihoven coby nejoblíbenější výraz v celé zemi.

Zajímavý postřeh k tomuto vítězství měl sám předseda zmíněné asociace knihoven Steen Bording Andersen. „Myslím, že je to vzpoura proti dánskému kulturnímu rysu, na všechno si stěžovat a hledat na všem chyby… vlastně si tak připomínáme, že všechno by mohlo být mnohem horší,“ říká k tomu a hezky ukazuje, že to nejsme jen my Češi, kdo rádi vidí na věcech to horší. Je to zřejmě všeobecná lidská tendence. Co máme, toho si přestáváme vážit, a z negativních pocitů děláme povahu celého života. I Dánové to tedy zřejmě takto mají. Ten trik je bojovat, když věci změnit můžeme, a nechat plavat to, co změnit není v naší moci. Pyt znamená přijmout to, co je mimo naši kontrolu. Brát věci takové, jaké jsou.

Ačkoli hravost jistě životnímu štěstí přispívá, popularita slova „nevadí“ tedy neodkazuje ke hře, která vedle flašky plní již po generace filosofické večery mládeže po celém světě, ale opět tak nějak k přístupu k životu jako celku. Když Dánové říkají pyt, míní: netrap se tím, nech to všechno plavat.

Jezevčíci jsou totálně v pytu...

Naučte se na sobě zmáčknout „PYT TLAČÍTKO“

Chris MacDonald se do Dánska přestěhoval před dvaceti lety z USA a říká, že až tam se naučil být šťastný. Chris je ve Skandinávii velmi populární spisovatel, mentor zdravého životního stylu a motivační řečník, který v minulosti studoval poznatky o výživě, psychologii i fyziologii a věnoval se i vrcholovému sportu, a to veslování za americký národní tým.

Právě Chris MacDonald nedávno v článku pro dánský národní list Berlingske opěvoval výraz pyt, který podle něj již svým zvukem vybočuje z jinak poněkud monotónní dánštiny, která má třeba do romantična francouzštiny vážně hodně daleko. Hlavní je ale prosté a přesto silné poselství toho slova.

„Pyt je jedno z mých nejoblíbenějších slov, je to vlastně ten nejpozitivnější zvuk, co jsem kdy slyšel. A má hlavně obrovskou sílu v myšlence prostě nechat jít všechno, co nemůžeme změnit. V tom slově je tolik úlevy,“ popisuje Chris MacDonald úlevu, která se dostaví, když se člověk naučí nechat věci prostě plavat.

13. 3. 2019Svátek všech mužů i těch, co nenávidí Valentýn, je tu. Co obnáší Den steaků a orálního potěšení?

Že vám to nejde?  Tak to zkuste znova. Zkuste prostě jenom být a netrápit se tím, co bylo, co bude… Nechte na chvíli plavat myšlenky na povinnosti a složenky a na to, kde vás co zrovna píchlo, a prostě buďte. Složenky se asi budou muset zaplatit, nějaké ty věci vykonat a vliv běhu času na naše tělo asi také nezvrátíme, ale tím, že na to všechno budeme neustále myslet, věcem nepomůžeme.

Neustále ztrácíme přítomnost na úkor lítosti nad minulostí a obavami z budoucnosti a nad vodou už nás často drží jen jistá naděje, která se s postupem stárnutí stává čím dál iluzornější. Ale můžeme se zastavit a prostě jen tak být. Dneska. Ideálně s těmi, které máme rádi. A jakmile na vás přijdou chmury, tak si řekněte „PID“.  Ano, Pražská integrovaná doprava. Jo, nezapomínejte brát život s humorem.