Před ostatními se krotíme, ale jaké šílenosti děláme, když nás nikdo nevidí? Dost možná se v našem seznamu najdete i vy
Dloubou se v nose. Znáte to, před lidmi se otáčíme s kapesníkem od stolu a elegantně se vysmrkáme. Když se nikdo nedívá a něco nás svědí nebo nám uvízlo v nose, neváháme si do nosu strčit ruku až po loket, abychom to dostali za každou cenu ven.
Vytlačují krky a pšouky. Mezi lidmi křížíme nohy, zadržujeme to, co se dá, a dáváme hudbu nahlas, abychom tyto pochody zakryli. Pokud už se to stane, pak se tváříme provinile jak pes a omlouváme se. Doma si to však mnohdy kompenzujeme a jsme schopní vykrkat pomalu internacionálu.
Stalkují lidi na sociálních sítích…
Zametají věci pod koberec. Doslova.
Očichávají oblečení, jestli je to ještě nositelné. Ale jak jinak to zjistit, když máme pocit, že zapnout pračku a pověsit prádlo ten den už prostě nedokážeme?
Čůrají ve sprše. Inu tak tekutina tam patří, že. A odteče to, že. No a když už to přišlo, tak se s tím vlastně nedá nic dělat, že. Ano, z pohodlnosti to občas děláme mnozí.
Googlují sami sebe. A pak v nastalé frustraci každého dalšího, kdo nás napadne.
Pijí přímo z láhve. Mámy nám za to nadávaly, teď si to ale užijeme za všechny ty roky!
Nemyjou si ruce po toaletě. Umíme si to vysvětlit... Že moč dezinfikuje. Že sami od sebe nic chytit nemůžeme a podobně…
Povídají si se zvířaty a věcmi. Někdy sami se sebou. A mnohdy je to uspokojivější a smysluplnější než interakce s lidmi. Bohužel.
Jedí nechutné kombinace jídla. Rukama.
Přeměřují si částí těla, pozorují se dlouze v zrcadle a fotí si podivné selfie.
Brečí u filmů. Před ostatními děláme hrdinu, odvrácíme zrak od plátna či televize a rveme to zpátky, co to jde. Ale když jsme sami, popláčeme si i u reklamy na tampony, kde se mihlo bílé štěňátko (protože v reklamách na tampony je všechno bílé).
Odmáčejí nádobí. Jakoby déle, než by se mělo. Jakoby třeba týden. Tak někdy je holt špína hodně zaschlá...
Předstírají, že jsou hosty v talk show a odpovídají na otázky. Ano, konečně si uvědomili, jak jsme výjimeční, a pozvali nás. Už bylo načase.
Pozorují lidi z oken.
Prohrabávají věci svého partnera…
Sedí nazí a hrají si se špekem na břiše. Taky varianta, jak získat přátelštější vztah ke svému tělu.
Zpívají si. Třeba o tom, co děláme. A teď si to kafe tady zalejůůůůů….
Masturbují s podivnými pomůckami. Posud jsme slyšeli o koláčích, plyšácích nebo třeba i výfuku od auta. Nicméně dá se předpokládat, že téměř žádný předmět denní potřeby neušel lidským sexuálním pokusům. Lidé jsou takoví zvídaví. Ano, říkejme tomu tak.
