5 typických zlozvyků gayů, kterých by se měli zbavit
Poslední dobou bychom mohli z médií a sociálních sítí nabýt dojmu, že cokoli není zelené s podezřelými vláknitými drtkami, neděje se v blízkosti benčové lavičky a nevede to k seberozvoji nebo hezčímu Instagramu, je zlozvyk a nepřítel veledůležitého úspěchu. „Ahoj mami, než spolu budeme mluvit, položím ti dvě krátké otázky: Za a) Hodláš mi říct něco, co mě někam posune? Za b) Jsi nutričně vyvážená? Pokud ne, tak ti to rovnou pokládám.“ Nicméně o tom to dnes tak úplně nebude. Bude to spíš o zlozvycích typických pro LGBT komunitu.
Drby, lži, drama queens a fake friends
Jako v LGBT komunitě zná každý každého. Jeden pomlouvá druhého, druhý třetího a ten čtvrtý zrovna nepomlouvá jen proto, že zahýbá tomu prvnímu s tím třetím, o čemž lže po Facebooku, ale má to marné, protože stejně půlka města obdrží print screeny ze všech dotčených konverzací. Pak se všichni pozdraví s úsměvem v gay baru či klubu a opusinkujou se. O pár panáků později už se ovšem rozvíjí drama plné teatrálních odchodů, trucování, vyříkávání si to se třemi promile u stolu vzadu a ano, dochází i na násilí.
Vzájemná nesnášenlivost v LGBT komunitě
Nemusíte být jako Oprah, která i kdyby jí host sdělil, že právě snědl papouška, který na něj věděl příliš mnoho, tak udělá chápavé „ehmmm“ a zatváří se mateřsky. Ale v té LGBT komunitě, od které by dalo směle očekávat, že trochu rozumí důležitosti tolerance k jinému, je tedy té nesnášenlivosti trochu vela. Mnoho gayů nemá rádo lesby, gaye, kteří nejsou dost mužní, a někdy všeobecně ženy.
Některé lesby zas nemají rády lesby, gaye, muže a když klub po jejich odchodu ještě stojí a nedoutná. Protože po dvou a půl pivech se prostě chtějí prát a gay klub je ideální místo, kde založit fight club a přibrat do něj všechny ex, holky, co mluvily s jejich ex, holky, co mluvily s jejich holkou, jejich holku a no name holku, co potřebovala čůrat, ale šla na to amatérsky a neočekávala průlet půllitrů.
Ona tolerance není potřebná jen v zásadních otázkách typu rovných práv, ale i v běžném životě. Příliš rádi nenávidíme, ukazujeme a vysmíváme se ostatním. A ne vždy jen to z těch jediných pochopitelných důvodů, tedy že se ten člověk chová špatně. Často je to spíš o „Koukej, jak mu leze zadek z kalhot, tak to je moc.“ Jako ta myšlenka je jednoduchá: To že je někdo jiný než vy, jinak vypadá a došel k jiným životním východiskům, prostě nutně neznamená, že je to idiot.
Povrchnost a posedlost vzhledem
Když se nad tím zamyslíte, je fascinující, jak strašně důležitý je pro nás tvar a barva věcí. A o ničem jiném ta všechna vlastní a jiná vnější krása, po které tolik toužíme, není. Barva a tvar. Cvičit je super pro zdraví a dobrou náladu a když vás těší vlastní hezká postava a cítíte se dobře, je to fajn. Ale nemá cenu se trápit tím, jestli máte na břiše trochu špeku a vyhýbat se mamině bábovce jak antraxu. Ta utkvělá posedlost keckami, sixpacky a fotkami cool kafí na Instagramu, je možná taky jednou z příčin, proč mnoho gayů i přes to, že mají dobré práce, jsou věčně mezi lidmi a mají ze všeho velký fotoreport s hastagem #lovemylife trápí pomalu stoupající pocit nesmyslnosti a prázdnoty.
Nebezpečné vztahy
Těmi nebezpečnými vztahy nemyslím ten pořad představující podmořskou sondu mapující dno televizní zábavy a lidského ducha, ačkoli pokud na to koukáte, měli byste s tím asi přestat. Myslím tím to, že jsem ke svému velkému překvapení zjistila, že v mnoha gay vztazích dochází mezi partnery k násilí, kdy se po vyhrocené hádce pravidelně prakticky poperou, jindy agrese přichází stále z jedné strany a jakoby trochu to už připomíná domácí násilí. Tak bych si jen dovolila poznamenat, že není normální na partnera vztáhnout ruku a pokud už se, třeba i pod vlivem alkoholu nebo nějaké té vyšňupané omítky, nedokážete ovládat, tak radši už obraťte agresi vůči věcem. A pokud jsou vaše konflikty pravidelně tohoto charakteru, je otázka, jestli je to ještě italská domácnost, nebo spíš důvod uvědomit si, že tenhle vztah asi nefunguje.
Depky, pití, kouření, přejídání a náhodný sex
U nás doma se na otázku „Jakýs měla den?“ odpovídá „Podej mi prosím víno.“ Do práce jsem nepřišla včas už půl roku a zdravou snídani si připravuji bezcílným pobíháním v okolí svého pracoviště v půl druhé odpoledne. Proto jsem ta pravá, abych vám řekla, že by bylo fajn upravit svůj životní styl. Jenže pokud se cítíte krom pár světlých okamžiků v týdnu pořád blbě, tak byste něco upravit asi vážně mohli. V komunitě se víc pije a kouří než v běžné populaci. Celá ta změna nemusí být podle časopisu, ale trochu líp jíst a trochu míň pít a kouřit a nahradit to nějakou lepší aktivitou, fakt není špatný koncept. Hodně „mimofitkových“ gayů se taky přejídá a pak má z toho ještě větší depresi než předtím. No zkuste se prostě zabavit jinak, dělat něco nového. Jen prostě občas překonejme to, co je ta omílaná uvyklá komfortní zóna, ve které nám ale nakonec moc komfortně vlastně není.
A Prosim vás, kluci: berte si ty kondomy a větrovku, když je venku chladno. Protože jaro je zrádné a z toho sexu si nakonec budete stejnak pamatovat tak záblesk stehna, přivření lokte do dveří, že jste pak hledal místo, kde prodávají pizzu, a jak moc jste zvracel. Tak si neříkejte takové to „No, pro jednou se určitě nic nestane.“ A nepřehánějte to se solárkem, jak je u mnoha gayů zvykem. Není to moc zdravé a ještě vás vlastenci budou mít za „čmouda“.
Foto: Cosmopolitan
