Vánoční filmové klasiky, bez kterých si svátky neumíme představit (a jeden queer tip navíc)
Vánoce jsou každoroční rituál. Stejné písničky v obchodech, stejné pohádky v televizi, stejné filmy, u kterých si říkáme, že je známe nazpaměť, a přesto u nich znovu skončíme. Ne proto, že bychom neměli na výběr, ale proto, že vánoční filmy fungují jako jistota v období, které je pro mnoho lidí všechno možné, jen ne klidné. Nabízejí emoce bez rizika, příběhy s předem známým koncem a pocit, že aspoň na dvě hodiny víme, kde jsme.
Právě proto se některé snímky staly neoddělitelnou součástí svátečního programu. Ať už jde o rodinné komedie, hořkosladké klasiky nebo filmy, které Vánoce berou spíš jako kulisu než hlavní téma. Nejsou jen výplní mezi štědrovečerní večeří a dárky, ale zrcadlem vztahů, samoty i očekávání, která si s koncem roku neseme.
Vybrali jsme filmové stálice, které se k Vánocům vracejí právem, a přidali jeden tip, jenž tradiční vánoční optiku rozšiřuje o queer perspektivu. Protože i sváteční filmový kánon se může posouvat a reagovat na to, jak se mění svět kolem nás.
Láska nebeská (Love Actually, 2003)
Režie: Richard Curtis
Pokud existuje film, který se stal synonymem moderních Vánoc, je to právě Láska nebeská. Mozaika vzájemně propojených příběhů, odehrávajících se v předvánočním Londýně, nabízí vše od romantických klišé až po hořkosladké momenty samoty, ztráty a nenaplněných očekávání. Curtisův film funguje i po letech hlavně díky tomu, že si nehraje na dokonalost – postavy chybují, mlčí, bojí se a někdy si vyberou špatně. A právě proto je tenhle film tak lidský. Vánoce zde nejsou pohádkou, ale zesilovačem emocí.
Sám doma (Home Alone, 1990)
Režie: Chris Columbus
Ano, je to film, který znáte nazpaměť. Ano, pravděpodobně ho v televizi uvidíte několikrát. A přesto by byl seznam vánočních klasik bez Sám doma neúplný. Kevin McCallister jako zosobnění dětské fantazie o svobodě, anarchii a pomstě dospělému světu funguje i dnes – možná jinak, možná s větším nadhledem, ale stále účinně. Pod vrstvou slapstick humoru se navíc skrývá jednoduchý, ale silný motiv: rodina jako něco, co nám dokáže chybět právě ve chvíli, kdy si myslíme, že ji nepotřebujeme.
Život je krásný (It’s a Wonderful Life, 1946)
Režie: Frank Capra
Černobílá klasika, která se každé Vánoce vrací jako tichý protipól k hlučným rodinným komediím. Život je krásný je film o krizi, pochybnostech a existenciální únavě, která se může dostavit právě ve chvíli, kdy bychom „měli být šťastní“. Caprův film nenabízí laciný optimismus, ale citlivé připomenutí toho, že i zdánlivě nenápadné životy mají hluboký smysl. Ideální volba pro večer, kdy chcete Vánoce prožít spíš introspektivně než okázale.
Pelíšky (1999)
Režie: Jan Hřebejk
České Vánoce si bez Pelíšků už mnozí ani neumějí představit. Tragikomický portrét rodin na konci 60. let funguje nejen jako generační výpověď, ale i jako nadčasový obraz toho, jak ideologie, ega a nevyřčené křivdy dokážou vstoupit i do těch nejintimnějších prostor. Vánoční večeře u Hřebejkových postav nejsou jen svátkem – jsou bojištěm. A právě proto jsou tak povědomé.
Grinch (How the Grinch Stole Christmas, 2000)
Režie: Ron Howard
Pro ty, kteří mají Vánoce raději s dávkou ironie a lehkého cynismu, je Grinch ideální volbou. Jim Carrey v titulní roli nabízí karikaturu sváteční nenávisti, která je zároveň nečekaně dojemná. Film si utahuje z konzumerismu, povrchní radosti i společenského tlaku „být šťastný“, aniž by ztratil víru v možnost změny. Vánoční klasika pro všechny, kdo si občas připadají trochu mimo hlavní proud sváteční euforie.
Carol (2015) – queer tip
Režie: Todd Haynes
A teď k filmu, který sice není tradiční vánoční pohádkou, ale k zimní atmosféře patří možná víc než mnohé jiné. Carol se odehrává v New Yorku 50. let a vypráví příběh křehkého vztahu mezi dvěma ženami, jejichž city se rodí v prostředí plném společenských omezení a ticha. Vánoce zde nejsou hlavním tématem, ale rámcem – obdobím, kdy se samota i touha prožívají intenzivněji. Haynesův film je vizuálně podmanivý, emocionálně zdrženlivý a zároveň hluboce intimní. Pro queer diváky může být Carol vzácným příkladem toho, že i jejich příběhy mají místo v „svátečním“ filmovém kánonu.
Vánoce na míru
Ať už si Vánoce spojujete s rodinným shonem, tichými večery nebo útěkem do světa filmu, jedno je jisté: správně zvolený film dokáže atmosféru svátků zesílit – nebo naopak nabídnout únik od jejich stereotypů. Vánoční klasiky nejsou jen o sněhu a koledách, ale hlavně o emocích, které si během roku často necháváme na později. A právě proto se k nim každé Vánoce znovu vracíme.