Pět biblických mýtů o homosexualitě. Proč se z nich stala zbraň proti queer lidem?

Co přesně Bible říká o queer lidech? Na první pohled jednoduchá otázka, která se ale v praxi mění v hluboký kulturní spor. Stačí otevřít sociální sítě nebo si poslechnout některé veřejné debaty a zjistíme, že pár starověkých vět se dodnes používá jako rychlý argument proti současným vztahům, identitám a životním stylům. A přestože jen málokdo opravdu zná širší kontext biblických textů, jejich „údajné“ poselství bývá bráno jako samozřejmost.

Realita je ale mnohem pestřejší. Teologové, historici i samotní queer věřící už roky upozorňují, že většina těchto často citovaných pasáží nemluví o lásce dvou lidí stejného pohlaví, jak ji vnímáme dnes. Zaměřují se na úplně jiné jevy tehdejší doby: na násilí, nerovnost, nebo rituální pravidla. To, co z nich dnes dělá „důkaz proti homosexualitě“, je spíš způsob, jakým se je moderní společnost naučila číst.

A tak stojí za to se vrátit k samotným textům a podívat se na ně s menšími předsudky a větší zvědavostí. Když se jimi totiž projdeme poctivě, ukáže se, že obraz Bible jako knihy namířené proti queer lidem je jen jeden z mnoha mýtů. Přinášíme přehled pěti pasáží, které se v homofobních argumentech objevují nejčastěji – a vysvětlení, proč se na ně vyplatí dívat jinak.

1) Sodoma a Gomora – údajný důkaz „hříchu homosexuality“

Mýtus:
Sodoma byla zničena kvůli homosexuálním vztahům. Proto se „sodomie“ stala synonymem pro sex mezi muži.

Realita:
Příběh o Sodomě není o sexualitě, ale o násilí a extrémním porušení pohostinnosti, což bylo v tehdejší společnosti jedním z nejtěžších provinění. Muži města chtěli dva hosty znásilnit, což představovalo akt moci, nikoli sexuální orientace.
Navíc jiné biblické texty výslovně popisují „hřích Sodomy“ jako aroganci, lhostejnost vůči chudým a zneužívání moci. (Ezechiel 16:49).

Tvrzení, že Sodoma je o homosexualitě, se objevilo až mnohem později v dějinách křesťanství. Původní text takový závěr nepodporuje.

2) Leviticus 18:22 – starověké rituální pravidlo, ne univerzální morální zákon

Mýtus:
„Nebudeš obcovat s mužem jako se ženou“ znamená, že Bible zakazuje homosexualitu vždy a všude.

Realita:
Leviticus je součástí komplexního zákoníku pro starověké Izraelce. Jsou v něm desítky pravidel, která dnes křesťané dávno neberou jako závazná: zákaz smíšených tkanin, pravidla o jídle, obětech, rituální čistotě nebo o tom, jaké účesy jsou dovoleny.

Vytrhávání jediného verše o mužích je z dnešního pohledu čistě selektivní přístup.
Navíc tehdejší svět neznal koncept rovnocenného partnerského vztahu dvou mužů či žen – vztahy stejného pohlaví byly vnímány výhradně skrze prizma moci, hierarchie nebo kultických praktik. Text tedy neřeší moderní láskyplné vztahy, ale zcela jinou sociální realitu.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock/ Se svolením

3) Římanům 1:26–27 – Pavlův text o moci, nerovnosti a kultických praktikách

Mýtus:
Apoštol Pavel zde jasně odsuzuje homosexuální vztahy.

Realita:
Pavel popisuje chování, které v antickém Římě běželo pod úplně jinými pravidly, než jaké známe dnes. Mluví o praktikách, kde hrála hlavní roli nerovnost: chrámová prostituce, pederastie, sexuální zneužívání otroků.
K těmto jevům se stavěl kriticky – nikoli k existenci lidí, kteří dnes spadají pod označení LGBTQ+.

Zásadní je i to, že v Pavlově době neexistoval pojem sexuální orientace. Pro starověké autory bylo nepředstavitelné rozlišovat lidi podle přitažlivosti. Když text mluví o tom, že lidé jednají „proti své přirozenosti“, znamená to proti tomu, co odpovídá jejich vlastnímu charakteru a osobnosti, nikoli proti biologické orientaci.

Číst tuto pasáž jako zákaz queer vztahů je výklad přenesený z naší doby do textu, který o ní vůbec nevěděl.

4) 1 Korintským 6:9 – dvě řecká slova, která neznamenají „homosexuál“

Mýtus:
Pavel jmenuje „homosexuály“ mezi těmi, kdo se „nedostanou do Božího království“.

Realita:
V originálním textu se objevují slova malakoi a arsenokoitai. Ani jedno neznamená „homosexuál“ v moderním slova smyslu.

• malakoi doslova „měkcí“ — označovalo někoho, kdo žil rozmařile, neukázněně, nebo byl morálně slabý.

• arsenokoitai se používalo velmi zřídka a nejčastěji označovalo ty, kdo někoho využívají či zneužívají, případně pachatele sexuálního násilí.

Překlad „homosexuals“ se poprvé objevil až v roce 1946 v anglické Bibli RSV — a od té doby se stal jedním z nejčastějších příkladů špatného překladu, který ovlivnil celé generace věřících.

Pavel nekritizuje queer orientaci. Míří proti násilí a vykořisťování.

5) „Bůh stvořil muže a ženu“ – poetický obraz, ne biologický návod

Mýtus:
Biblické stvoření dokazuje, že existuje jen muž a žena, a vše mimo tuto binaritu je „nepřirozené“.

Realita:
Text z Genesis není biologickou učebnicí, ale teologickým příběhem o tom, jak vznikl řád světa. Stejně jako se mluví o světle a tmě, nebi a zemi nebo dni a noci, představuje dvojice muž–žena strukturu světa, ne definitivní seznam všech forem lidské existence.

Bible navíc sama pracuje s širší realitou – například s eunuchy, kteří do binárního rozdělení nezapadají. A Ježíš je zmiňuje bez odsudku.

Dnešní aplikace tohoto textu jako argumentu proti transgender lidem nebo neheterosexuálním vztahům je moderní konstrukce, ne závěr, který by z textu sám vyplynul. 

Čím pečlivěji Bible čteme, tím méně se hodí jako zbraň proti queer lidem

Pět nejčastěji citovaných biblických pasáží ukazuje, že „odsudek homosexuality“ nevychází z původních textů, ale z toho, co do nich promítáme. Moderní překlady, kulturní posun a historická neznalost často vytvářejí významy, které v Bibli nikdy nebyly.

Mnoho současných teologů se proto shoduje, že Bible mluví o vztazích založených na násilí, nerovnosti a zneužívání. O partnerské lásce dvou lidí stejného pohlaví neříká nic, a už vůbec ji neodsuzuje.