První sexuologický institut v Berlíně: místo, kde začaly dějiny trans medicíny
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock/ Se svolením

První sexuologický institut v Berlíně: místo, kde začaly dějiny trans medicíny

V roce 1919 otevřel Magnus Hirschfeld v Berlíně Sexuologický institut, místo, které předběhlo dobu o celé dekády. Nabízelo psychologickou podporu homosexuálům i transgender lidem, provádělo první gender-affirming operace a otevřeně vystavovalo sexuální pomůcky i fetiše. Institut přitahoval respekt i nenávist – a stal se nakonec jednou z prvních obětí nacistického pálení knih.
Redakce LUI Redakce LUI Autor
25. 9. 2025

Píše se rok 1919 a Magnus Hirschfeld v Berlíně zakládá Institut für Sexualwissenschaft (Sexuologický institut). Otevřel tak novou kapitolu nejen svojí kariéry, ale celého sexuologického výzkumu. O všem, co tomuto velkému kroku předcházelo, jsme psali tady

<Path> Organizace Trans*parent pomáhá zlepšovat společenskou situaci trans lidí, její činnost podpořil T-Mobile v rámci grantové výzvy Česko bez předsudkůZdroj: Johana Valtrová, T-Mobile Czech Republic a.s.

Výzkum a pomoc

Institut a lidi, kterými se obklopil, dovolili Hirschfeldovi pokračovat ve výzkumu a posunout ho na vyšší úroveň. Pokračoval v rozsáhlém dotazníkovém šetření, které započal už jako soukromý psycholog. Na jeho základě usoudil, že pohlaví se nedá vnímat jako binární opozice, ale že jde spíš o škálu, kde není žádná ideální maskulinita ani feminita. 

Uvědomoval si ale, že výzkumné závěry jsou jedna věc a mínění veřejnosti druhá. Hodně se proto zaměřil na vzdělávání všech, kdo měli zájem - Institut byl volně přístupný a pro jeho návštěvníky bylo připraveno muzeum, které vedle fotografií vystavovalo nejrůznější fetiše, sexuální hračky a vůbec se snažilo zbořit tabu kolem lidské sexuality a ukázat, že se v drtivé většině nejedná o patologické jevy.  

<Path> Amerika zavírá dveře trans sportovkyním. A šíří tím falešný obraz „férovosti“Zdroj: Out Magazine, PinkNews

Hlavním zaměřením však byla pomoc. Odborný personál poskytoval psychologickou péči homosexuálům i transgender lidem (dobově označovaným jako transvestité). Zároveň tu proběhly první gender-affirming operace. Známým případem se stala Dorchen, která se narodila jako Rudolph Richter. Dorchen se v roce 1922 rozhodla podstoupit kastraci a o devět let později ivaginoplastiku. Operaci vedl Felix Abraham, který na Dorchenině případu zároveň demonstroval, jak důležité takové operace jsou a že to není žádný luxus či výstřelek. Lékař podrobně popsal, jaký psychický diskomfort kvůli svému tělu zažívala, a zdůraznil, že tento zákrok byl jediný způsob, jak její psychice pomoci a předejít tomu, aby si vážně ublížila. Dorchenin poválečný osud bohužel není znám. 

Další lékařskou kapacitou Institutu byl například Ludwig Levy-Lenz, židovský lékař, který svoje poznatky po válce využil v kosmetickém průmyslu, ale zároveň publikoval i sexuologické práce. Odborníkem na trans problematiku byl i Erwin Gohrbandt, průkopník gender-affirming operací. Ten si bohužel zadal s nacismem, a dokonce se údajně podílel na některých experimentech v koncentračních táborech. Na druhou stranu po válce fungoval v Berlínské chirurgické společnosti, přednášel a pracoval jako náměstek pro zdravotnictví na berlínském magistrátu. Historie zkrátka není černobílá.

Pro pořádek ještě dodejme, že transgender měl i svůj třídní rozměr. Většinu komunity tvořily trans ženy, tedy male to female. To vycházelo z dobového postavení žen - na female to male trans osoby se pohlíželo s despektem (bohužel i v rámci Institutu a samotné transgender komunity), protože se jejich chování interpretovalo jako snaha společensky si polepšit. Stejně tak byla gender-affirming péče obvykle dostupná hlavně pro střední a vyšší třídu.

<Path> Nová pravidla pro trans ženy v americkém boxu vytáčí jejich zastánce i odpůrce. Ti mluví o „rozbitých lebkách“ a zabíjení protivnicZdroj: outsports.com

Vyjednávání se zákonem

Transvestité v této době čelili mnoha problémům. Často pro ně nebylo snadné najít práci. I na to Hirschfeld myslel a mnohým z nich nabídl práci přímo v Institutu. Zmíněná Dorchen tu například pracovala jako hospodyně. Díky ní a mnoha dalším tak mohlo celé zařízení fungovat nejen jako poskytovatel zdravotní péče, ale také jako ubytovací zařízení a místo setkávání všech, kdo to potřebovali. 

Pořád tu však byla překážka policie. Transvestité často budili veřejné pobouření a pořádkové složky měly zažito, že nekorespondující oblečení znamená většinou nějakou nezákonnou činnost. Hirschfeld ale přišel s řešením. S policií dojednal vydávání trans pasů - pokud se jím někdo prokázal, policie věděla, že taková osoba nepředstavuje žádný potenciální problém a podle toho jednala. Tyto pasy ze začátku vydával pouze Institut, ale později stejnou praktiku převzala i sama policie. 

Strážci zákona dokonce došli tak daleko, že vydali směrnici, která doslova říkala, že muži s pasem nejsou homosexuály ani neprovozují prostituci a že s nimi má být zacházeno mírně. Zákon totiž na transgender lidi vůbec nepamatoval, takže si policie mohla dovolit nastavit si svůj postup sama. 

Nacistické ničení

Asi si dovedete představit, jak Hirschfeld a Sexuologický institut leželi některým lidem v žaludku. Už v roce 1920 byl Hirschfeld ošklivě napaden, dokonce byl mylně prohlášen za mrtvého. S rostoucím vlivem nacismu přituhovalo stále víc, na konci dvacátých let se mohl sotva ukázat na ulici.

6. května 1933 všechny výhrůžky a nadávky vygradovaly. Ráno studenti sympatizující s nacismem na Institut zaútočili a rozbili, na co přišli. Odpoledne se přidali i muži ze Sturmabteilung, začali procházet archiv a knihovnu a odváželi kila a kila tiskovin. Právě ty se staly první obětí nacistického pálení knih. Na vatru putovala i Hirschfeldova busta, údajně však oheň přežila a snad je to dokonce ta samá, která je dnes vystavena v Berlínské akademii umění; nelze to však říct s úplnou jistotou. 

Tipy redakce

Hirschfeld naštěstí tou dobou nebyl na místě, zrovna cestoval po světě s přednáškami, a když se dozvěděl, co se stalo, tak už se do Německa nevrátil. Svoje bydliště přesunul do Francie. V Paříži se pokusil o otevření podobné instituce, ale bohužel se projektu nepodařilo vzbudit dostatečný zájem, aby byl ufinancovatelný. Hirschfeld tak svoji snahu ukončil a přesunul se do Nice, kde také roku 1935 zemřel.

Magnus Hirschfeld a jeho Sexuologický institut jsou sice krátkou kapitolou queer dějin, ale to nijak neumenšuje jejich význam. Můžeme jen spekulovat, jak by se dějiny LGBTQ+ změnily, kdyby progresivní výzkum neuťalo válečné běsnění.

Autorem článku je Martin Klecán, historik Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, který se zaměřuje na dějiny 20. století. Jako LGBTQ ally se věnuje i queer historii a jejím často opomíjeným kapitolám.

Zdroj: Martin Klecán

Populární
články

Snímek Psům vstup zakázán ukazuje, že i v temných tématech může být prostor pro empatii, porozumění a naději.
LIDÉ

„Jsou lidé, kteří s pedofilními tendencemi dokážou žít, aniž by komukoli ublížili,“ říkají autoři filmu Psům vstup zakázán, který bourá stereotypy a otevírá tabuizované téma s empatií

Autor: Šimon Hauser
Péče o pleť podle Barbory Grillové začíná u prevence a každodenní ochrany před sluncem.
LIDÉ

„IPL je bezpečný způsob, jak se zbavit nežádoucího ochlupení,“ říká dermatoložka Barbora Grillová, která lidem radí, jak o pleť pečovat správně a bez zbytečných rizik

Autor: Šimon Hauser
Ilustrační foto – mladý muž, který zjistil, že jeho otec je aktivní na gay seznamkách.
LIDÉ

„Okamžitě jsem ho zablokoval. Nešlo tomu uvěřit,“ říká gay muž, který na seznamovací aplikaci pro gaye objevil vlastního otce

Autor: Šimon Hauser
Podle aktuálních dat trpí nadměrnou hmotností 6 z 10 Čechů
TĚLO & MYSL

Srdce bije na poplach: obezita a nezdravý životní styl zkracují milionům Čechů život ve zdraví

Autor: Redakce LUI
Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která už více než deset let propojuje byznys, veřejný sektor i neziskové organizace.
Business 2025

„Udržitelnost neznamená jen ekologii, ale i lidskost,“ říká Lucie Mádlová, která stojí za největší iniciativou společenské odpovědnosti v Česku

Autor: Šimon Hauser
Slávek Pham patří k nejvýraznějším mladým hlasům české queer scény. Zpěvák s vietnamskými kořeny si získal pozornost upřímnými texty o láskách, rodině i hledání vlastní identity – a letos v létě svou energii přenesl i na pódium Prague Pride. Jeho debutové EP LOVERBOY je osobní zpovědí, která se nebojí dotýkat citlivých témat, a potvrzuje, že autenticita je v hudbě tou nejlepší vizitkou.
LIDÉ

„Někdo má sport nebo terapeuta, já mám písničky,“ říká mladý queer zpěvák a skladatel Slávek Pham

Autor: Šimon Hauser
Jindřich Rajchl. Jeho projevy často míří proti LGBT+ komunitě, neziskovkám i médiím.
AKTUALITY

Bojovník proti „LGBT lobby“ a „politickým neziskovkám“. Kdo je Jindřich Rajchl a proč bychom se ho měli obávat?

Autor: Šimon Hauser
Kdo určuje, kdo smí běžet — a kdo vůbec smí být ženou?
AKTUALITY

Olympiáda bez trans žen? Mezinárodní výbor zvažuje plošný zákaz účasti a vrací sport do dob, kdy ženskost určovali muži v oblecích

Autor: Šimon Hauser
Za anonymními profily na seznamkách se často ukrývají lidé, kteří jen hledají prostor, kde mohou být sami sebou.
LIDÉ

„Jsem gay, ale mám ženu a děti. Nikdo to neví. Kdyby se to provalilo, ztratím všechno,“ říká muž, který se potají přihlašuje na gay seznamky a žije dvojí život

Autor: Šimon Hauser
Jindřich Rajchl – politik, jehož nenávistná rétorika často rozděluje veřejnost, se tentokrát ocitl v roli oběti útoku na soukromí.
AKTUALITY

Rajchl možná rozděluje společnost, ale jeho ložnice není bitevní pole. Kde končí veřejná kontrola a začíná obyčejná šikana?

Autor: Šimon Hauser

E-Shop