První sexuologický institut v Berlíně: místo, kde začaly dějiny trans medicíny
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock/ Se svolením

První sexuologický institut v Berlíně: místo, kde začaly dějiny trans medicíny

V roce 1919 otevřel Magnus Hirschfeld v Berlíně Sexuologický institut, místo, které předběhlo dobu o celé dekády. Nabízelo psychologickou podporu homosexuálům i transgender lidem, provádělo první gender-affirming operace a otevřeně vystavovalo sexuální pomůcky i fetiše. Institut přitahoval respekt i nenávist – a stal se nakonec jednou z prvních obětí nacistického pálení knih.
Redakce LUI Redakce LUI Autor
25. 9. 2025

Píše se rok 1919 a Magnus Hirschfeld v Berlíně zakládá Institut für Sexualwissenschaft (Sexuologický institut). Otevřel tak novou kapitolu nejen svojí kariéry, ale celého sexuologického výzkumu. O všem, co tomuto velkému kroku předcházelo, jsme psali tady

<Path> Je ve vrcholovém sportu místo i pro trans lidi? Ač sport stojí a padá na fair play, nikdo včetně vědců neví, co je vlastně „fér“Zdroj: bbc.com, indianexpress.com, praguepride.cz, bjsm.bmj.com, theguardian.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, davisvanguard.org, espn.com

Výzkum a pomoc

Institut a lidi, kterými se obklopil, dovolili Hirschfeldovi pokračovat ve výzkumu a posunout ho na vyšší úroveň. Pokračoval v rozsáhlém dotazníkovém šetření, které započal už jako soukromý psycholog. Na jeho základě usoudil, že pohlaví se nedá vnímat jako binární opozice, ale že jde spíš o škálu, kde není žádná ideální maskulinita ani feminita. 

Uvědomoval si ale, že výzkumné závěry jsou jedna věc a mínění veřejnosti druhá. Hodně se proto zaměřil na vzdělávání všech, kdo měli zájem - Institut byl volně přístupný a pro jeho návštěvníky bylo připraveno muzeum, které vedle fotografií vystavovalo nejrůznější fetiše, sexuální hračky a vůbec se snažilo zbořit tabu kolem lidské sexuality a ukázat, že se v drtivé většině nejedná o patologické jevy.  

<Path> Skotská vláda zveřejnila nové pokyny k podpoře transgender dětí ve školáchZdroj: BBC News, Vojtěch Petrů

Hlavním zaměřením však byla pomoc. Odborný personál poskytoval psychologickou péči homosexuálům i transgender lidem (dobově označovaným jako transvestité). Zároveň tu proběhly první gender-affirming operace. Známým případem se stala Dorchen, která se narodila jako Rudolph Richter. Dorchen se v roce 1922 rozhodla podstoupit kastraci a o devět let později ivaginoplastiku. Operaci vedl Felix Abraham, který na Dorchenině případu zároveň demonstroval, jak důležité takové operace jsou a že to není žádný luxus či výstřelek. Lékař podrobně popsal, jaký psychický diskomfort kvůli svému tělu zažívala, a zdůraznil, že tento zákrok byl jediný způsob, jak její psychice pomoci a předejít tomu, aby si vážně ublížila. Dorchenin poválečný osud bohužel není znám. 

Další lékařskou kapacitou Institutu byl například Ludwig Levy-Lenz, židovský lékař, který svoje poznatky po válce využil v kosmetickém průmyslu, ale zároveň publikoval i sexuologické práce. Odborníkem na trans problematiku byl i Erwin Gohrbandt, průkopník gender-affirming operací. Ten si bohužel zadal s nacismem, a dokonce se údajně podílel na některých experimentech v koncentračních táborech. Na druhou stranu po válce fungoval v Berlínské chirurgické společnosti, přednášel a pracoval jako náměstek pro zdravotnictví na berlínském magistrátu. Historie zkrátka není černobílá.

Pro pořádek ještě dodejme, že transgender měl i svůj třídní rozměr. Většinu komunity tvořily trans ženy, tedy male to female. To vycházelo z dobového postavení žen - na female to male trans osoby se pohlíželo s despektem (bohužel i v rámci Institutu a samotné transgender komunity), protože se jejich chování interpretovalo jako snaha společensky si polepšit. Stejně tak byla gender-affirming péče obvykle dostupná hlavně pro střední a vyšší třídu.

<Path> Organizace Trans*parent pomáhá zlepšovat společenskou situaci trans lidí, její činnost podpořil T-Mobile v rámci grantové výzvy Česko bez předsudkůZdroj: Johana Valtrová, T-Mobile Czech Republic a.s.

Vyjednávání se zákonem

Transvestité v této době čelili mnoha problémům. Často pro ně nebylo snadné najít práci. I na to Hirschfeld myslel a mnohým z nich nabídl práci přímo v Institutu. Zmíněná Dorchen tu například pracovala jako hospodyně. Díky ní a mnoha dalším tak mohlo celé zařízení fungovat nejen jako poskytovatel zdravotní péče, ale také jako ubytovací zařízení a místo setkávání všech, kdo to potřebovali. 

Pořád tu však byla překážka policie. Transvestité často budili veřejné pobouření a pořádkové složky měly zažito, že nekorespondující oblečení znamená většinou nějakou nezákonnou činnost. Hirschfeld ale přišel s řešením. S policií dojednal vydávání trans pasů - pokud se jím někdo prokázal, policie věděla, že taková osoba nepředstavuje žádný potenciální problém a podle toho jednala. Tyto pasy ze začátku vydával pouze Institut, ale později stejnou praktiku převzala i sama policie. 

Strážci zákona dokonce došli tak daleko, že vydali směrnici, která doslova říkala, že muži s pasem nejsou homosexuály ani neprovozují prostituci a že s nimi má být zacházeno mírně. Zákon totiž na transgender lidi vůbec nepamatoval, takže si policie mohla dovolit nastavit si svůj postup sama. 

Nacistické ničení

Asi si dovedete představit, jak Hirschfeld a Sexuologický institut leželi některým lidem v žaludku. Už v roce 1920 byl Hirschfeld ošklivě napaden, dokonce byl mylně prohlášen za mrtvého. S rostoucím vlivem nacismu přituhovalo stále víc, na konci dvacátých let se mohl sotva ukázat na ulici.

6. května 1933 všechny výhrůžky a nadávky vygradovaly. Ráno studenti sympatizující s nacismem na Institut zaútočili a rozbili, na co přišli. Odpoledne se přidali i muži ze Sturmabteilung, začali procházet archiv a knihovnu a odváželi kila a kila tiskovin. Právě ty se staly první obětí nacistického pálení knih. Na vatru putovala i Hirschfeldova busta, údajně však oheň přežila a snad je to dokonce ta samá, která je dnes vystavena v Berlínské akademii umění; nelze to však říct s úplnou jistotou. 

Tipy redakce

Hirschfeld naštěstí tou dobou nebyl na místě, zrovna cestoval po světě s přednáškami, a když se dozvěděl, co se stalo, tak už se do Německa nevrátil. Svoje bydliště přesunul do Francie. V Paříži se pokusil o otevření podobné instituce, ale bohužel se projektu nepodařilo vzbudit dostatečný zájem, aby byl ufinancovatelný. Hirschfeld tak svoji snahu ukončil a přesunul se do Nice, kde také roku 1935 zemřel.

Magnus Hirschfeld a jeho Sexuologický institut jsou sice krátkou kapitolou queer dějin, ale to nijak neumenšuje jejich význam. Můžeme jen spekulovat, jak by se dějiny LGBTQ+ změnily, kdyby progresivní výzkum neuťalo válečné běsnění.

Autorem článku je Martin Klecán, historik Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, který se zaměřuje na dějiny 20. století. Jako LGBTQ ally se věnuje i queer historii a jejím často opomíjeným kapitolám.

Zdroj: Martin Klecán

Populární
články

Otázka právního uznání genderové identity se v mnoha evropských zemích stala předmětem soudních sporů i politických diskusí.
AKTUALITY

„Nemůžete jim upírat jejich identitu.“ Evropský soud posílil práva trans lidí a vyslal jasný vzkaz členským státům

Autor: Šimon Hauser
Radek David věří, že dnešní gastronomie stojí především na hluboké autenticitě, znalosti a schopnosti vyprávět příběh skrze jídlo
LUI Trendy & Styl 2026

„Lokálnost a biodiverzita už nejsou trend, ale standard,“ říká šéfkuchař Radek David, který se zúčastnil prestižního světového kongresu Madrid Fusión

Autor: Šimon Hauser
Barevný průvod hrdosti zaplňuje ulice španělských měst a spojuje místní i návštěvníky z celého světa
LUI Trendy & Styl 2026

Kam letos za sluncem, svobodou a hrdostí? Kompletní průvodce Pride festivaly ve Španělsku 2026

Autor: Šimon Hauser
Film Neříkejte mi dědo se dotýká nadčasových témat lásky, empatie a ochoty přehodnotit rodinné vztahy
KULTURA

Mít tátu gaye, a ještě vychovávat nebinárního teenagera? Filmové drama Neříkejte mi dědo (částečně) napsal sám život

Autor: Veronika Košťálková
Poslankyně Barbora Pipášová se dlouhodobě věnuje tématům duševního zdraví, vzdělávání a prevence, která přenáší i do své práce v Poslanecké sněmovně.
LIDÉ

„Atmosféra ve Sněmovně výrazně zhrubla,“ říká nová poslankyně za Piráty Barbora Pipášová, která otevřeně popisuje první měsíce v české politice

Autor: Šimon Hauser
VILPA staví na zintenzivnění běžných fyzických aktivit
LUI Trendy & Styl 2026

Tajemství delšího života? Zkuste metodu VILPA. Je snadná – zahrnuje třeba nošení těžších tašek

Autor: Mirka Dobešová
Snažit se brzy po ránu snídat za každou cenu extra smysl nemá
LUI Trendy & Styl 2026

Snídaně pod lupou dlouhověkosti: Měli byste snídat? A pokud ano, tak kdy přesně a co?

Autor: Mirka Dobešová
Dětství může navenek vypadat stejně — rozdíly se často odehrávají v tichých, každodenních momentech.
TRENDY

5 věcí, které gay dítě prožívá jinak než jeho spolužáci. Co hetero rodiče často vůbec nevidí?

Autor: Šimon Hauser
Otázky o vztazích, lásce nebo budoucnosti mohou být nepříjemné pro gay i heterosexuální páry.
TRENDY

5 problémů, které řeší gayové každý den. Překvapivě je zná i mnoho heteráků. Týkají se i vás?

Autor: Šimon Hauser
Dostupné bydlení a možnost osamostatnit se hrají v intimním životě mladých zásadní roli. Data z Dánska ukazují, že jistota a autonomie mohou mít na vztahy větší vliv než samotné technologie.
TRENDY

Od Dánska bychom měli převzít nejen minimalistické kavárny, ale i sociální politiku. Proč se mladým Dánům stále daří žít a milovat?

Autor: Elizaveta Kharchenko

E-Shop