Toni Ebel: Umělkyně, trans průkopnice a emigrantka v Československu
LGBT+
Zdroj: Archiv Společnosti pro queer paměť/ Se svolením

Toni Ebel: Umělkyně, trans průkopnice a emigrantka v Československu

Toni Ebel, narozená 10. listopadu 1881 v Berlíně jako Arno Ebel, byla německá malířka a jedna z prvních trans žen na světě, která podstoupila chirurgickou změnu pohlaví. Její životní příběh je svědectvím odvahy, odhodlání a tvůrčí síly ve stínu dramatických dějin Evropy 20. století. Významnou kapitolu tohoto příběhu tvoří i její několikaletý pobyt v předválečném Československu a okupovaném Protektorátu Čechy a Morava.
Redakce LUI Redakce LUI Autor
22. 7. 2025

Již od mládí vynikala Toni svou „dívčí“ povahou. V dospělosti se živila jako umělkyně a politicky se angažovala ve stranách SPD a USPD (sociální demokracie). Její osobní život byl poznamenán konflikty i bolestí – nešťastné manželství a opakované pokusy o sebevraždu vyvrcholily teprve smířením s vlastní identitou. V roce 1929 podstoupila na Sexuologickém institutu doktora Magnuse Hirschfelda v Berlíně jeden z prvních chirurgických zákroků v procesu změny pohlaví. Získala takzvanou „transvestitskou licenci“, která jí umožňovala vystupovat na veřejnosti jako žena – v tehdejším Německu unikátní povolení. Na základě toho pobírala také částečný invalidní důchod.

<Path> Je ve vrcholovém sportu místo i pro trans lidi? Ač sport stojí a padá na fair play, nikdo včetně vědců neví, co je vlastně „fér“Zdroj: bbc.com, indianexpress.com, praguepride.cz, bjsm.bmj.com, theguardian.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, davisvanguard.org, espn.com

V této době se sblížila s trans ženou a recepční institutu Charlotte Charlaque. Jejich vztah přerostl v partnerské soužití, které pokračovalo i po roce 1933, kdy nacisté převzali moc. Toni a Charlotte čelily rostoucímu nebezpečí – nejen kvůli své identitě, ale i židovskému původu Charlotte. V květnu 1934 uprchly do tehdejšího Československa.

<Path> Trans lidé umírají více než ostatní, ukazují lékařské záznamy za 50 let. Za vyšší úmrtnost mohou (sebe)vraždy a zdravotní stavZdroj: Pinknews.co.uk, Them.us, Jsmetransparent.cz

První zastávkou se staly Karlovy Vary, kde Toni malovala obrazy pro lázeňské hosty a Charlotte vyučovala jazyky. Díky levnějšímu životu a důchodu z Německa žily nějakou dobu poměrně bezstarostně. Později se krátce usadily v Praze a pak v Brně, kde navázaly kontakt s německými sociálnědemokratickými emigranty. Právě v Brně se ale ocitly pod tlakem československých úřadů – musely pravidelně docházet na policii, jejich byty byly prohledávány a Toni byla vnímána jako „nezvaná cizinka“.

Po obsazení českých zemí nacistickým Německem se znovu přestěhovaly do Prahy, kde se pokusily skrýt v anonymitě velkoměsta. Toni pokračovala v malování, Charlotte pomáhala dalším uprchlíkům s administrativou a jazykovou přípravou. Během této doby údajně ukrývaly dva židovské herce.

V březnu 1942 byla Charlotte zatčena a hrozilo jí deportování do Terezína. Díky intervenci švýcarského konzula, který jednal jménem americké ambasády, byla nakonec přes internaci v Německu dopravena do Portugalska a následně do USA. Její odchod však měl vysokou cenu – bylo jí zakázáno komukoli sdělit podrobnosti o pobytu ve „Třetí říši“, jinak hrozilo, že Toni bude popravena. Charlotte do New Yorku dorazila v červenci 1942, ale s Toni se již nikdy nesetkaly.

Toni zůstala v okupovaném Československu. Nedostala povolení k vystěhování a několikrát byla vyslýchána gestapem. V roce 1945 byla jako německá občanka internována, deportována z Prahy a násilně vysídlena. Její obrazy z této doby byly ztraceny. Po válce putovala pěšky stovky kilometrů zpět do Berlína, kam dorazila ve špatném zdravotním stavu a bez prostředků.

Tipy redakce

Navzdory všem těžkostem si v NDR znovu vybudovala život i uměleckou kariéru. Získala status oběti fašismu, stala se členkou SED a její díla byla vystavována. V roce 1956 byla u příležitosti jejích 75. narozenin uspořádána retrospektiva ve výstavní síni Alter Marstall v Brerlíně. Přestože její umění se explicitně nezabývalo otázkou genderu, její osobní příběh dává jejím dílům hlubší rozměr.

Toni Ebel zemřela 9. června 1961 v Berlíně. Její jméno bylo na dlouho zapomenuto – a přesto si zaslouží, aby bylo připomínáno nejen jako jméno výtvarnice, ale i ženy, která se dokázala postavit útlaku a přežila díky neuvěřitelné houževnatosti. Československo pro ni bylo útočištěm i pastí – a důležitým mezníkem v jejím boji za vlastní existenci.

Na základě podkladů Raimunda Wolferta a Esry Paula Afkena zpracoval Ladislav Jackson.

Zdroj: Společnost pro queer paměť

Populární
články

Intimita na prvním rande není automatickou chybou, ale může odhalit, jak si partneři rozumějí v komunikaci i potřebách.
HOT!

Sex na prvním rande: Může z toho být vztah, nebo si tím všechno pokazíte?

Autor: Šimon Hauser
Švýcarsko nabízí jedinečné propojení alpské přírody, čistých jezer a promyšlené infrastruktury, která umožňuje objevovat krajinu bez námahy.
CESTOVÁNÍ

Váháte, kam na letní dovolenou? Zde je několik důvodů, proč byste měli jet do Švýcarska

Autor: Šimon Hauser
Oliver Mynář chce jako budoucí psychiatr pomáhat nejen pacientům, ale i měnit způsob, jakým společnost nahlíží na HIV a duševní zdraví.
LIDÉ

„Máma byla v šoku. Už jednou pro ni bylo těžké, když jsem jí řekl, že jsem gay,“ říká muž, který se nakazil HIV. Jak se vyrovnal s diagnózou, která mu změnila život?

Autor: Šimon Hauser
Mnohé zkušenosti gay mužů nejsou na první pohled viditelné – odehrávají se v každodenních situacích, kde se mísí blízkost s opatrností.
LIDÉ

„Držíme se za ruce a lidi na nás zírají.“ Jak se žije gayům v Česku? Oslovili jsme čtenáře LUI a jejich výpovědi jsou upřímnější, než byste čekali

Autor: Šimon Hauser
Režisérka a scenáristka Tina Davídková ve své debutní inscenaci Symbióza? otevírá téma sexuálního násilí.
LIDÉ

„Znásilnění není výjimka, ale realita kolem nás. Lidé si to jen nechtějí připustit,“ říká režisérka divadelní hry Symbióza?, která otevírá téma sexuálního násilí

Autor: Elizaveta Kharchenko
Méně křeče, více přirozenosti. I o citlivých tématech se dá mluvit normálně.
TĚLO & MYSL

Průvodce pro heteráky: Jak mluvit s LGBTQ+ lidmi, aniž byste byli trapní (nebo nechtěně urážliví)

Autor: Šimon Hauser
Polibek, který jinde působí jako běžný projev lásky, se v Turecku může stát předmětem trestního řízení.
AKTUALITY

Sdíleli obyčejný polibek. Teď čelí soudu a hrozbě vězení. Turecko přitvrzuje vůči LGBT+ lidem

Autor: Šimon Hauser
Masturbace není tabu – pro mnoho lidí představuje přirozený způsob, jak uvolnit stres a zlepšit psychickou pohodu.
TĚLO & MYSL

Masturbace jako nečekaný „lék“? Na imunitu sama o sobě nestačí, zdraví ale může prospět víc, než si většina lidí připouští

Autor: Šimon Hauser
Martin Štýber a Zuzana Semlerová - facilitátoři Q skupin.
LIDÉ

„Queer lidé netrpí proto, že jsou queer, ale protože je za to společnost soudí,“ říká Andrea Stašek z Q-Hubu, který buduje podpůrné skupiny i bezpečný prostor pro LGBT lidi

Autor: Šimon Hauser
Víra jako odpověď na identitu? Ilustrační snímek zachycuje moment modlitby, která se pro některé stává řešením i velmi osobních témat.
LIDÉ

„Homosexualita je chyba v programu, kterou může opravit jen Bůh.“ Oslovili jsme ženu, která na Facebooku radí gayům, jak se „uzdravit“

Autor: Šimon Hauser

E-Shop