„Některé věci v sobě nosíte dlouho – a pak je potřebujete pustit ven.“ Herec Vojtěch Babišta vydává debutový singl
Vojto, říkáš, že hudba tě provázela už od dětství. Co bylo tím impulsem, že jsi jí teď dal konečně prostor?
Hudba tu byla vždycky, ale dlouho jsem ji nechával v pozadí. Věnoval jsem se jiným věcem – herectví, cestování, sbírání zkušeností. Až postupem času jsem v sobě našel odvahu i potřebu dát jí hlas a vyjádřit skrze ni něco opravdu osobního.
Everything but the Rain je tvým debutovým singlem – co tě přimělo vydat právě takhle osobní píseň jako první?
Bylo to spíš o pocitu než o plánu. Některé věci v sobě nosíte dlouho a pak prostě přijde moment, kdy je potřebujete pustit ven. A „Everything but the Rain“ je takovým mým prvním krokem ven.
V čem se ti během vzniku písně nejvíc měnilo vnímání toho příběhu, který vyprávíš?
Všechno začalo tím, že jsme si s Jakubem Moulisem sedli a začali se bavit o životě. O věcech, co nás potkaly. Měli jsme několik společných sessions, kde jsme příběh ladili a přepisovali, až to začalo dávat smysl. A i když se text několikrát proměnil, pořád v něm zůstala ta původní emoce.
Hudba i text působí velmi syrově a autenticky. Jaké pro tebe bylo takhle odhalit své emoce?
Překvapivě to nebylo těžké. Když máte kolem sebe lidi, kterým věříte, otevřít se je přirozené. Pro mě to byla vlastně dost očistná zkušenost, která mě provázela po celou dobu tvorby.
Jak bys popsal roli Jakuba Moulise v celém procesu vzniku Everything but the Rain?
Byla skvělá. Jakub složil hudbu a přinesl do celého procesu obrovský cit. Dal mi prostor být sám sebou a nikdy mě netlačil do ničeho, co bych necítil. Hodně jsme si důvěřovali.
Proč sis zvolil právě angličtinu jako jazyk svého debutu?
Angličtina byla pro mě přirozenou volbou. Vlastně jsme nikdy neřešili, jestli zpívat česky, nebo anglicky – prostě to tak vyplynulo. A rád bych v ní pokračoval. Žil jsem nějaký čas v zahraničí a i v herectví často pracuju s angličtinou.
Umělecké jméno VOYTEN – co všechno si v sobě nese?
Vzniklo z různých přezdívek, které mi lidé začali dávat v zahraničí, protože moje české civilní jméno se těžko vyslovovalo. Voyten se opakoval nejčastěji, tak jsem si ho prostě přivlastnil.
Hudebně se neomezuješ – co pro tebe znamená žánrová svoboda a jaké hudební vlivy se v tobě potkávají?
Hudba mi dává prostor být sám sebou. Ať už je to pop, alternativa nebo rock, vždycky je pro mě důležitá hlavně emoce, kterou píseň předá.
Máš za sebou roky herectví. Jak tě tahle zkušenost ovlivňuje při tvorbě vlastní hudby?
Herectví mě naučilo pracovat s emocemi a příběhem. Ale zatímco před kamerou mluvím skrz postavu, v hudbě jsem to čistě já. V tom je ta velká výzva – a zároveň svoboda.
Co chystáš v nejbližší době?
Hudebně připravuju další singl, o který se s vámi brzy podělím. A co se týče herectví, mám za sebou natáčení filmu Manipulation a zároveň se rýsuje i nový projekt – zatím ale nemůžu prozradit víc.
