
Odkaz pionýra surrealismu, Joana Miró, udržuje jeho nadace. Ta pomáhá i mladým umělcům, nyní vítá dalšího podporovatele z nečekaného oboru
Kdo byl Miró?
Joan Miró se narodil v Barceloně v roce 1893 a již od svých sedmi let navštěvoval kurzy umění. V roce 1912 právě kvůli tomu, že jej tento obor nadmíru přitahoval, opustil (prý kvůli nervovému zhroucení a břišnímu tyfu) také podnikatelskou školu, do níž docházel. A zamířil rovnou na školu malířskou. Již o šest let později v něm obchodník s uměním Joseph Dalmau spatřil velký potenciál a uspořádal mu jeho první samostatnou výstavu.
Kvůli svým uměleckým zájmům se Miró v roce 1920 přestěhoval do Paříže, kde jej čekal „střet“ s tamní avantgardou. Ta jeho další tvorbu významně ovlivnila. Ačkoliv Miró klasicky čerpal inspiraci od raných katalánských malířů (mimochodem, jeden z jeho obrazů si zakoupil i spisovatel Ernest Hemingway, protože v něm viděl dokonalé ztvárnění svých vzpomínek na cestu po Španělsku), Paříž přece jen do jeho děl vnesla více modernity – a následně se připojil k surrealistům. Ve své tvorbě začal více experimentovat, a dokonce vytvořil sérii děl nazvaných „Malířská poezie“ úzce provázaných s významnými literárními osobnostmi. Sám Miró pak hovořil o tom, že díky tomuto souboru děl se vydal na cestu „atentátu na malbu“ – a ještě více v ní pokročil díky cestě do Nizozemska v roce 1928.
Právě v Nizozemsku se totiž Miró rozhodl zpochybnit iluzionistický prostor malby holandských starých mistrů. Jak? Když si v muzeu zakoupil pohlednici s adaptací obrazu Hendricka Martensze Sorgha s hráčem na loutnu, napadlo jej autorův naturalismus kompletně revidovat v duchu surrealismu (a po vzoru podobného díla, L.H.O.O.Q., z dílny Marcela Duchampa vycházejícího z pohlednice Mony Lisy).
Miró ale postupem času začal koketovat také s jinými uměleckými formami, podílel se např. na návrhu výpravy a kostýmů pro divadelní inscenaci Romeo a Julie, ve třicátých letech začal pracovat na kolážích a o dekádu později zaměřil svou tvůrčí pozornost také na keramiku. Kromě toho je namístě dodat, že časem Miró do svého umění vnesl i aspekt politiky: během španělské občanské války byl v roce 1937 společně s Picassem pověřen, aby vyzdobil španělský pavilon na Světové výstavě v Paříži. Zatímco Picasso vytvořil Guernicu, Miró namaloval Katalánského rolníka ve vzpouře. Toto dílo se následně o rok později záhadně ztratilo a jeho podoba je známa jen z několika málo dochovaných dobových fotek. Jak zároveň Miró poznamenal, srp, na nějž odkazoval, byl více než jen sovětským symbolem, byl i zbraní, kterou měl vzpurný a hrdinný rolník po ruce.
Ani v pozdějším věku ale Miró s uměleckou prací neustával, ba naopak. Dosáhl řady úspěchů napříč světem, získal také nespočet ocenění a jeho díla byla vystavována v prestižních galeriích. Jedním z jeho posledních velkých děl pak byla tapiserie pro Světové obchodní centrum v New Yorku, která však byla zničena při teroristických útocích v roce 2001.
Kromě svých děl ale Miró zanechal světu svůj odkaz také ve formě Nadace Joana Miró, kterou spoluzaložil v Barceloně v roce 1975, a také Centra pro studium současného umění. Právě nadace Joana Miró pak dodnes o umělcův odkaz pečuje, podporuje výzkum jeho děl a pozvedává moderní umění, zároveň je mimořádně významnou evropskou kulturní institucí hluboce zakořeněnou v Barceloně.
Pod záštitou zmiňované nadace je od roku 2007 udělováno také ocenění Joan Miró Prize, které je nejen oslavou umělecké dokonalosti, ale zahrnuje také vzdělávací iniciativy v lokálních školách a komunitní projekty s významným společenským dosahem. Joan Miró Prize tak přibližuje moderní umění mladším generacím a pomáhá rozvoji kreativity jako nástroje pro získávání znalostí a dovedností.
Podpora umění, která dává smysl
Jelikož umění je odnepaměti oblastí, která potřebuje své mecenáše, každá forma podpory je velmi vítaná. A platí to i pro spolupráci se značkou CUPRA, která se rozhodla s Nadací Joana Miró uzavřít partnerství. To je formálním potvrzením sdílené vize spočívající v podpoře moderního umění a inspirování světa z Barcelony.
CUPRA se v rámci aliance zařadila také mezi sponzory prestižního ocenění Joan Miró Prize. „CUPRA chce být hnací sílou transformace pro nové generace mladých lidí a pomáhat jim inspirovat a transformovat společnost zítřka,“ řekl Wayne Griffiths, předseda představenstva značky CUPRA. „Touto spoluprací, kterou jsme formálně potvrdili, děláme další krok tímto směrem. V jejím rámci budeme podporovat talent začínajících umělců, a navíc budeme realizovat vzdělávací projekty ve školách a organizacích, abychom umění přiblížili mladým lidem,“ dodal při uzavření partnerství Griffiths. Dle slov Sary Puigo, předsedkyně nadace Fundació Joan Miró, je pak nově uzavřená dohoda významným milníkem, jelikož Nadaci umožní posilovat hodnoty, které byly Joanu Miró vlastní, tedy inovace, vývoj a podporování moderního umění pro nové generace umělců. „Aliance mezi značkou CUPRA a nadací Fundació Joan Miró slouží jako katalyzátor růstu a společenského dosahu moderního umění ve společnosti,“ dodala.
Pravdou přitom je, že CUPRA je víc než jen automobilovou značkou, posouvá totiž hranice svými partnerstvími s ambasadory a institucemi utvářejícími kulturu v reálném i virtuálním světě. Kromě zmiňovaného partnerství spolupracuje značka také s pouličním umělcem TVBoy, festivalem Primavera Sound a také s filmovou iniciativou „The Dream Makers“ a režisérem J.A. Bayonou, filmovou a audiovizuální školou ESCAC a v neposlední řadě také s filmovým festivalem v Sitges na podporu mladých tvůrčích talentů v kinematografii.