„Teď eutanazii nepotřebuji, ale rozhodl bych se pro ni,“ tvrdí Pedro Almodóvar. Do nového filmu obsadil „krásnou mrtvolu“ Tildu Swinton

Když španělský režisér Pedro Almodóvar dokončil scénář k novému filmu Vedlejší pokoj, tušil problém. V každém z jeho nejlepších „zářezů“ do filmografie totiž nějakou roli ztvárnila španělská herečka Penélope Cruz – v tomto příběhu ale odpovídající ženská postava chyběla. „Ano, domnívám se, že si myslela, že jí tu roli nabídnu,“ prozrazuje pětasedmdesátiletý režisér trochu sklesle.

Od roku 2006, kdy z Penélope Cruz udělal světovou hvězdu díky filmu Volver, se stali nejen častými spolupracovníky, ale i blízkými přáteli. Údajně od herečky několikrát slyšel přání: „Chci být ve všech filmech, které uděláš, ano?“

Tilda Swinton? Jiný živočišný druh

Almodóvar má však mnoho múz, proto scénář k filmu Vedlejší pokoj okamžitě poslal britské herečce Tildě Swinton. „S Tildou jsem pracoval na filmu Lidský hlas [v roce 2020] – a byla to láska na první pohled,“ ohlíží se emotivně. „Vedlejší pokoj zachycuje ženu, která hodně zhubne kvůli rakovině, takže jsem si na Tildu vzpomněl i pro tento film. Má ten správný vzhled,“ komentuje obsazení režisér. Dokonce se na konto vizáže Tildy Swinton nechal slyšet, že „vypadá, jako by byla jiný živočišný druh” a že je „krásná mrtvola“.

A na jakou zápletku se můžeme ve filmovém dramatu těšit? Bývalá válečná reportérka Martha (Tilda Swinton) kontaktuje svoji starou přítelkyni Ingrid (Julianne Moore) a požádá ji, aby byla přítomna, až si vezme pilulku na eutanazii. Přijetí takového úkolu je samozřejmě plné citových a morálních obtíží, o těch právních ani nemluvě.

Sex jako nejlepší lék na smrtelnost

„Tomuto úhlu pohledu velmi rozumím,“ říká Almodóvar, který dle svých slov nechtěl natočit smutný, sentimentální film o smrti. „Ona [Marta] nepotřebuje, aby byla její kamarádka skutečně přítomna, což by ji mohlo dostat do potíží – stačí, aby byla nablízku, ve vedlejší místnosti.“

Jak už to u Almodóvara bývá, natočil příběh o ženách. Muži se ve filmu stávají pouhými komparzisty, třebaže John Turturro v roli Damiana, bývalého milence obou hlavních představitelek, podává nezapomenutelný výkon. Hrdina spekuluje o tom, že sex je nejlepším lékem na smrtelnost – doslova tvrdí, že každý den bez koitu je promarněný.

„Ano, souhlasím s aktivním sexuálním životem a hájím ho,“ netají se svým postojem Almodóvar. „Je tam scéna, kdy Tildina postava říká, že kdykoli nemůže usnout, myslí na všechny muže, se kterými měla sex. Erotika je štít. Nezapomínejte, že je válečná reportérka, a já při svém výzkumu přečetl několik knih o válečných reportérech. Tihle lidé hodně pijí a šu**jí.“

Ostřílený kulturními válkami

Z kulturního hlediska se Almodóvar sám ocitl v první linii. Vyrůstal v chudé rodině ve španělském regionu La Mancha, ale zamiloval se do filmu a jako teenager začal na vlastní pěst natáčet na kameru Super-8.

V 70. letech byl součástí kontrakulturního hnutí, které v Madridu vzkvétalo po smrti fašistického diktátora generála Franca. Franco vládl zemi od roku 1939 do roku 1975 a jeho režim vyhrožoval homosexuálům, komunistům, ateistům, Židům, demokratům a dalším lidem – buď vězením, nebo něčím ještě horším. Almodóvar, jakožto otevřený gay, ve svých drzých a podvratných fraškách charakterizuje moderní svobodné Španělsko – třebaže některé lidi rozčiluje dodnes.

„Teoreticky je Španělsko nenáboženské, ale většina je katolíků, takže film o eutanazii je problém. A nejde jen o to. Španělsko je obecně polarizované víc než kdy jindy. Ale film, jak doufám, ukazuje, že musíme naslouchat, projevovat empatii a porozumění.“

Smrt přítomná (nejen) na place

„Stejně jako Ingrid [postava Julianne Moore], ani já intelektuálně nerozumím smrti,“ svěřuje se. „Cítím se vůči ní velmi nedospěle. Nedokážu ji přijmout, a to je velmi špatné, protože stárnu a je to tu. Když jsme natáčeli, v místnosti jsme byli čtyři: já, Tilda, Julianne a samotná smrt. Cítili jsme tu přítomnost velmi silně a já jsem si myslel, že se ke konci, stejně jako postava Julianne, o smrtelnosti hodně dozvím.”

Při těchto slovech Almodóvar vypadá zamyšleně, skoro až zaraženě. Že by se něco opravdu dozvěděl? „Ne, protože když jsem ten film dokončil, šel jsem domů a umřel mi kocourek Lucio. Měl jsem ho čtrnáct let – byl to tulák, který si mě vybral tím, že ke mně přišel, a já si ho nechal. Veterinář mi řekl, že Lucio má rakovinu, a měl jsem jen dva dny na rozloučení, než ho obětovali [tlumočník upřesňuje: myslí tím eutanazii]. A tu poslední noc, kdy Luciovy oči vypadaly stále tak živě, ale věděl jsem, že druhý den už nebude existovat – tehdy jsem si uvědomil, že jsem v úplně stejné situaci jako předtím. Co se smrti týče, nerozumím ničemu.“

Eutanazie jako únikový plán

Almodóvar vypadá, že se těší dobrému zdraví, přesto se nabízí otázka, jak by se on sám postavil k pilulce na eutanazii. Kdyby měl tu možnost, schoval by si jednu tabletku „na horší časy“, nebo by ji předem zavrhl? „Teď ji nepotřebuji, ale v situaci, kdy bych měl smrtelnou nemoc a trpěl bolestmi, pak ano, rozhodl bych se pro eutanazii. Nemám v životě tolik opor. Moje práce přežije mou existenci, ale na potomstvo nemyslím. V Boha také nevěřím. Takže ano, pokud mi život přináší jen bolest, bude nejlepší odejít, ne?"

Tato volba ale naštěstí není na pořadu dne. Almodóvar má stále co na práci, je čilý a úspěšně tvoří. Vedlejší pokoj je jeho čtyřiadvacátým filmem a právě teď dokončuje poslední kolo úprav scénáře k novému snímku. V něm mají hrát roli dvě Španělky a natáčet se bude v jeho vlasti příští rok. Logicky se nabízí otázka, zda tentokrát už zavolá Penélope Cruz? „Mohl bych,“ směje se. „A pokud ne, říkám vám, že budu mít po problémech s eutanazií, protože ona mě zabije.“

V Česku půjde film Vedlejší pokoj do kin 21. listopadu.