Mistři skla pod jednou střechou: Martin Janecký a Rony Plesl na společné výstavě
Unikátní výstavu rámuje ikonické Hamletovo „být či nebýt“
První společná výstava těchto dvou světově uznávaných mistrů skla nese název po jednom z nejznámějších a nejcitovanějších monologů klasického divadla. Stejně jako Shakespearův vrcholný opus, tak i díla na výstavě si kladou otázku o významu lidského života. Připomínají totiž smrtelnost a balancují nad otázkami morálky, síly emocí a komplikovanosti lidského (ne)bytí obecně.
Hamlet rámuje výstavu nejen ideově. Oba autoři totiž čerpají svou inspiraci především v historii a rozvíjejí témata klasického umění, jakými jsou například Memento Mori, Vanitas nebo motiv klasické busty.
Dominantou výstavy je Janeckého maska Hamlet
Martin Janecký je známý bravurností svého ovládnutí techniky tvarování skla zevnitř žhavé baňky neboli tzv. inside bubble sculpting. Na takové úrovni, jako ji zvládá on, to dokáže jen několik málo lidí na světě. Zároveň je jediným umělcem, který jejím prostřednictvím umí vytvarovat realistické busty. Právě ty jsou pak těžištěm jeho tvorby, a tedy i samotné výstavy. Stěžejní dílo, maska Hamlet, ztělesňuje hamletovské dilema života a smrti, po kterém je výstava pojmenovaná. Napůl lebka napůl tvář rámovaná papírovou korunou připomíná onu ikonickou scénu, kdy Hamlet promlouvá k lebce a dožaduje se odpovědi na otázku „je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?“
Plesl prezentuje jedinečnou metodu odlévání skleněných plastik
V současnosti potlačované téma smrti, které se dostalo téměř na roveň společenského tabu, bylo v historii důležitým hybatelem každodenního života i morálky. Věnovala se mu celá řada klasických uměleckých děl i literatury. Právě ta inspirují druhého z vystavujících umělců, Ronyho Plesla, který se prostřednictvím této výstavy vyznává ze své lásky ke klasickému divadlu a literatuře: „mám raději klasickou literaturu a klasické inscenace než současné divadlo. Jednak k nim mám vztah již od dětství, a potom současnost (ve scénografii, kostýmech a literární popisnosti) mě ruší. Přes její nános se občas může ztratit to podstatné (…).“
Umělec se ve světovém kontextu proslavil na 59. Mezinárodním bienále výtvarného umění v italských Benátkách používáním unikátní technologie Vitrum Vivum, jež umožňuje doposud neproveditelné odlévání monumentálních skleněných plastik. Tuto technologii Plesl prezentuje i na výstavě. Unikátní díla, v nichž se naturalizující motivy často setkávají s těmi kulturně velmi citovanými, jakými jsou například postavy Ježíše Krista, Panny Marie či motiv lebky, se věnují tématům pomíjivosti lidského života (v uměleckohistorickém kontextu velmi oblíbené téma Memento mori – z latiny „pamatuj na smrt“) i víry člověka v naději, ať už se k ní vztahuje prostřednictvím náboženství či osobní vůle k životu.
Výstava se koná pod patronací KodlContemporary, jež má za cíl zpřístupnit domácí i mezinárodní veřejnosti špičkové současné české umění a zasadit je do světového kontextu.
