První pohlavní styk na divadelních prknech? Brněnské divadlo nabízí školám originální doplněk školní výuky
„Poprvé co? A kdy? Už je na to čas? Co když všichni okolo mě už to mají dávno za sebou? Nebo ne? Už měli své poprvé? Ale poprvé s kým? Poprvé s holkou? Poprvé s klukem? Poprvé s tím, pro koho to bude poprvé? Poprvé kde? Poprvé doma, když jsou rodiče pryč? Poprvé na párty?... Poprvé s láskou? Poprvé bez lásky?... Jste připraveni?... TRIGGER WARNING!... Inscenace je o lidech, lásce a sexu.“
Tak zní anotace nového divadelního představení Divadla Polárka, které se zabývá sexualitou nejen ze zajímavého úhlu pohledu, ale též i v rovině jednoho z nejsložitějších období lidského života obecně. První pohlavní styk totiž přichází nejčastěji v obodobí naší puberty. Nová inscenace míří na děti od 13 let, což je věk, u kterého dnešní mládež začíná již velmi vážně koketovat s myšlenkou prvního sexuálního styku. Což velmi umocňuje internet a tlačí tuto hranici neustále dolů.
Nečekejte ale klasické divadlo, kde by mezi sebou herci neustále komunikovali, či snad přímo na jevišti obcovali. Představení kromě jednoduchých hudebních vložek a mluveného slova obsahuje víceméně loutkové pasáže čistě s titulky, k čemuž říká režisér Štěpán Gajdoš:
„Titulky způsobují, že si ten text každý musí přeložit ve svém vlastním hlase a jazyce do své vlastní hlavy a mnohem více se na to může zaměřit, zatímco kdyby mluvili herci, tak to může v některé momenty dostávat různé podtexty, které bychom nechtěli.“
Co se týká trapných situací a nerozumění, která také často při našem poprvé nastávají, bere je inscenace s humorem, což dokazuje hned na počátku, kdy představí všechny důležité součásti těla, o nichž bude řeč, jejich nefalšovanými jmény. Divákům by tak hned mělo být jasné, že studu není třeba a dále už bez něj, ba naopak s nadhledem, mohou nerušeně sledovat a číst dění na jevišti.
Inscenace vznikla ve spolupráci s psycholožkou Marcelou Poláčkovou, spoluautorkou knihy Děti to chtěj vědet taky, která byla ostatně předobrazem celému představení. Tady ale přichází jedna zajímavost, možná i zvláštnost. Jak totiž říká dramaturgyně Karolina Ondrová, v představení vynechali otázky genderu či sexuální orientace a soustředili se čistě na samotnou komunikaci před prvním pohlavním stykem. Což je vzhledem k edukativnímu narativu celé akce nezvyklý krok. Jedním z nejčastějších témat je přeci minimálně sexuální příklon k osobě stejného pohlaví. Proč je tedy představení zaměřeno pouze na dívku a chlapce? Dnes už to nejsou jednotky, ale tisíce začínajících teenagerů, kteří mají každý den otázky ohledně své sexuální orientace a své poprvé tak možná mají ještě o něco více ztížené.
Pokud se řeší konkrétní témata, pak to jsou antikoncepce, tlak vrstevníků či některá tabu. V kontextu toho, že má jít v podstatě o možný doplněk k vyučování, je tak s podivem, že ani minimálně aspekt sexuální orientace se do představení nijak nedostal.
„Nejčastěji dospívající čerpají informace z internetu a sexuální výchova je na různých školách různě kvalitní. Snažili jsme se, aby ty různé situace přinášely mýty, obavy, očekávání a stereotypy a nějakým způsobem je narovnaly,“ dodává psycholožka Poláčková, která je též i členkou nevládní organizace Konsent, jež se zabývá prevencí sexuálního násilí a obtěžování.
Samotné divadlo nabízí školám workshopy a debaty, na které se prý dá následně navázat v sexuální výuce. A nelze říct, že by o podobný obsah minimálně přidružené školní výuky nebyl zájem. Otázkou je ovšem edukativnost samotného představení, které obsahuje pouze jednu výseč z toho, co v sexuálním životě současná mládež ve věku okolo 13 let řeší. Jako startovní čára pro případnou debatu s učitelem ve třídě ale asi dobré.