Nahradí umělá inteligence spisovatele? I samotné ChatGPT má na tuhle otázku jasnou odpověď
Komentář
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

Nahradí umělá inteligence spisovatele? I samotné ChatGPT má na tuhle otázku jasnou odpověď

S každým vylepšením jazykových modelů typu ChatGPT přichází na mysl každému literárnímu tvůrci otázka, zda to je onen okamžik, kdy ztrácí svoji práci. Zcela logicky se tak především spisovatelé ptají, zda je někdy v brzké budoucnosti podobná technologie nahradí. Pojďme se tedy na tuto problematiku podívat trochu hlouběji a zeptat se přímo toho, z koho mají někteří strach.  
Michal Černý Autor
24. 4. 2024

Hned z kraje si řekněme, že na světe již existují knihy sepsané pomocí umělé inteligence, takže by si někdo mohl říct, že je po článku, protože odpověď na otázku v nadpisu je tím vyřešená. Jenže tak jednoduché to zase není.

Za prvé, tyto jazykové modely mají určitá kapacitní omezení, což znamená, že dokáží generovat jen určité, a velmi malé, množství textu. To znamená, že kdybyste chtěli, aby vám AI vygenerovala desítky stran dlouhý text, museli byste stejně pravidelně zadávat další a další příkazy, aby pokračovala v psaní. A současné jazykové modely nejsou natolik autonomní, aby vám automaticky generovaly další texty, jakmile dojdou na konec své „výrobní kapacity“ pro daný příkaz. 

Za druhé, texty generované pomocí jazykových modelů se až nepřirozeně často opakují a dělají chyby, a to jak pravopisné, tak i faktické. Pokud byste tedy postupovali stylem, kdy jen budete například zadávat příkaz „pokračuj“ na konci každé části vygenerovaného textu, velmi brzy byste viděli, že příběh je sice dlouhý, ale nedává vůbec žádný smysl, věty se často opakují a už po několika stránkách dokonce zjistíte, že text úplně uhýbá z původní myšlenky. Což souvisí s třetím a nejspíše nejdůležitějším faktem.

Strojový text vám do textu nedodá potřebné emoce, hloubku a esenci toho, co chcete jako autor vyprávět. Jeho jediným účelem je totiž generovat text na základě pravděpodobnosti, případně je kopíruje z internetu, chcete-li vyhledat nějakou konkrétní informaci. Když to řeknu úplně jednoduše, AI nedokáže pochytit jemné nuance v emocích postav vašeho příbehu, nedokáže pochopit dvojsmysly a další drobnosti v lidksém projevu. Prostě jen generuje text tak, aby dával co největší smysl v tom, jak se za sebe obecně skládají slova. Nic víc. 

Shrnout to lze i tak, že AI nedokáže být plnohodnotným autorem celého díla, maximálně jeho spoluautorem. A na pár takových příkladů se teď podívejme.

1 the Road je experimentální román Rosse Goodwina z roku 2018, jenž napodobil knihu Jacka Kerouaca Na cestě. Ross jel v březnu roku 2017 z New Yorku do New Orleans se zapnutou umělou inteligencí v notebooku napojenou na různé senzory, jejichž výstupy AI proměnila ve slova, která byla vytištěna na rolích pokladních kotoučcích. Goodwin ponechal text bez úprav. Ačkoli měl pocit, že próza je „osekaná“ a obsahuje typografické chyby, chtěl strojově generovaný text prezentovat doslovně pro budoucí studium. Příběh začíná: „Bylo devět sedmnáct hodin ráno a dům byl těžký...“.

Dále tu je kupříkladu román Christie's Haunted Dollhouse, vytvořený modelem Christie.ai. Ten napsal tento detektivní příběh poté, co byl důkladně vyškolen v dílech samotné Agathy Christie. Je to napínavý příběh, který dokonale napodobuje styl, jímž se Christie vyznačovala. 

<Path> Matrix se stává realitou! Svět spatřili první digitální lidé. Umějí projevovat emoce, jsou chytří a poradí, jak správně zhubnoutZdroj: STAR Labs, CES 2020

Třetím příkladem není úplně román, ale též jde o zajímavý experiment. Řeč je o knize Pharmako-AI, která je výsledkem spolupráce mezi spisovatelem K Allado-McDowellem a ChatGPT, konkrétně jeho starší verzí GPT-3. Kniha je výsledkem dialogů mezi autorem a AI, které se týkají filozofie, existencialismu a budoucnosti technologií. Čistě technicky jde o první román svého druhu na světě. 

Těch příkladů je samozřejmě mnohem více, ale pro ilustraci toho, že jazykové modely nedokáží plně autonomně vytvářet jakkoliv složité příběhy a pokaždé se musí spolehnout na spolupráci se člověkem, je to dostačující. 

Tipy redakce

K čemu jsou jazykové modely dobré je inspirace, případně vypracování jednoduchých zadání, jakými jsou kupříkladu domácí úkoly a prezentace, kde nepotřebujete nekonečnou lidskou fantazii, ale obyčejné shrnutí faktů a informací. I tady je ale třeba dát si pozor, protože zdrojem těchto informací je stále internet, kde se to hemží tolika protichůdnými tvrzeními, že i tento program je občas vyhodnotí špatně a je tedy po něm dobré veškeré texty zkontrolovat.

Pokud bychom si měli zodpovědět otázku, kdo se tedy může bát o práci v příštích několika letech, pak to jsou například nejrůznější typy základních úředníků a novináři, kteří vydávají „pouze“ shrnující články, které seskupují dohromady faktické události, bez emocí, popisků a vlastních dojmů. Na tohle je jakýkoliv pokročilejší typ jazykového modelu dostatečně vybavený. 

Lidská fantazie nemá žádná pravidla a omezení, což je jeden z hlavních důvodů, proč ji jazykové modely nedokáží nijak nahradit
Foto: Adobe Stock

A co si o umělé inteligenci a spisovatelích myslí samotné ChatGPT?

Umělá inteligence může do jisté míry napodobovat procesy a styly psaní, které spisovatelé používají, ale kompletně nahradit spisovatele pravděpodobně nedokáže. AI může generovat texty založené na určitých algoritmech a datech, ale stále se spoléhá na lidský vstup pro směrování a úpravy jejího obsahu. Navíc, AI často chybí hlubší pochopení emocí, kulturních nuancí a kreativního myšlení, které jsou klíčové pro opravdově originální literární dílo. Lidská kreativita, empatie a schopnost originálního myšlení jsou pro umělou inteligenci velmi náročné napodobit.“

Pokud bych to měl shnrout na závěr, pak existuje několik knih/povídek/básní spoluvytvořených v hlubinách neuronových sítí, které mohou být dokonce i zajímavé a působivé, ale přestali snad básníci a spisovatelé existovat? Proč už dneska nepíšou jen stroje a lidé neodpočívají? Odpověď je taková, že zas taková senzace to aktuálně není a texty psané člověkem obsahují něco zvláštního, co se ukrývá pouze v nejtemnějších zákoutích lidského mozku, a co aspoň zatím stroj nedokáže napodobit. A proto se o budoucnost spisovatelského řemesla pranic nebojím. 

 

Zdroj: Autor, jonascleveland.com

Populární
články

E-Shop