Netflix přeplněný LGBT+: Pravda, nebo pocit? Streamerovi to přijde málo
LGBT+ NETFLIX
Upřímně přiznávám, že i mně přijde, že gay postavy jsou v téměř každém Netflix díle. Ne, že bych se na to nějak zaměřoval. Určitě si něco nepustím jen kvůli tomu, že jsou tam queer postavy. Nebo že tam nejsou.
Občas to ale vážně působí jako za každou cenu, vlastně si ani moc nepamatuju na titul, kde by nefiguroval nikdo z naší komunity.
Když je příběh dobře vystavěný, postava má zajímavé kontury, celé to má logiku, proč ne. Někdy to ale působí na sílu, jako by vážně tvůrci plnili nějaké pomyslné kvóty. Nebo vlhké sny svých autorů – třeba v Elitě, z níž to vypadá, že na španělské elitní školy chodí snad jen homosexuální nebo aspoň bisexuální mladíci a ještě k tomu vyložení hot modýlci.
Stejně tak se pousměju, když je v Netflix seriálu teen-age parta pěti lidí, tak se spolehněte, že tam vždy budou aspoň dva černoši nebo černošky, Asiati, Hispánec plus bílý kluk či holka. Jako by v životě taková totální diverzita skutečně byla stoprocentní.
Nebo téměř každý druhý pár běloch-černoška, černoch-černoška (a podobně). Netvrdím, že je na tom něco divného či špatného, ale seriály jako by v nás vzbuzovaly dojem, že už jsou jen rasově smíšené páry, což prostě zdaleka není pravda. Podle Pewresearch se situace od roku 1967, kdy bylo smíšených rasových manželství 3 %, změnila, když se jejich počet zvýšil na 19 % v roce 2019, ale stále jde o pětinu a ještě u sezdaných.
To je pak pro nás, kteří kromě Vietnamců skoro s nikým jiným do kontaktu nepřijdeme (pokud málo cestujeme, že), o to víc do očí bijící.
PLNÍ KVÓTY?
Možná se pak nejde úplně divit všem těm pochybovačům, co jsou přesvědčení o tom, že se nás Netflix a jemu podobní snaží vychovávat. Nebo že plní jakési oscarové kvóty, i když o nich kolují spíš mýty a v podstatě stačí gay, handicapovaného nebo někoho z LGBT+ ve štábu a je vše OK. Více o tom třeba zde.
DRUHÝ EXTRÉM: KRITIKA POSTAVENÁ NA HLAVU
Jenže pak tu máme extrémy v kritice. Třeba když vyšel výborný seriál Sandman, ozývaly se znechucené hlasy o příliš mnoho LGBT+ postavách. Přitom už původní komiks z roku 1989 je měl, takže to není žádná Netflix přeháněčka, ale dodržování původního díla. Ostatně jeho autor Neil Gaiman byl sám tvůrcem seriálu.
Stejně tak znechucovat se u seriálu Sexuální výchova, Sex Education? Panenko skákavá: je to Netflix dílo, je to o sexu, tak co kdo mohl čekat? Navíc tam je ta LGBT+ linka, aspoň v první řadě, jen boční, jinak se zde celkově ukazují rozmanité problémy spojené se sexuálními nejistotami teenagerů. Za mě je to jedno z nejsvěžejších děl posledních let a opravdu ne kvůli Ericovi, i když mi vůbec, ale vůbec nevadil.
Stejně tak Srdcerváči, Heartstopper: nadávat na to, že je to o „buznách“, když je to především o citech dvou dospívajících kluků a neuvidíte tam ani kousek nahého těla, mi přijde jako důkaz už vyložené nenávisti. A to přitom vím ve svém okolí o mužích, kteří neskáčou radostí z gay obsahu na Netflixu, ale tohle se jim líbilo, že to bylo citlivě natočené, nevulgární, milé. Stejnou zkušenost měl i jeden český recenzent.
HOMO PROPAGANDA? TU BY NERUŠILI
A kdyby šlo o nějakou cílenou LGBT+ propagandu, proč by streamer rušil hned po prvních sériích lesbický upírský teen-age seriál První krev, First Kill? Proč by zrušil animák o LGBT+ superšpiónech Q-Force, který se už u traileru dočkal neuvěřitelné nenávisti nejen od homofobů, ale i od našinců aktivistů, že prý podporoval stereotypy o nás? (Což mi tedy přijde šílené, že bychom si sami ze sebe nemohli dělat legraci.) Proč by zrušil seroš Opuštěný, Uncoupled, kde hrál Neil Patrick Harris? Naštěstí druhou sérii natočí Showtime, u nás tedy snad uvede služba SkyShowtime.
NETFLIX: LGBT+ JE MÁLO, MUSÍME PŘIDAT
Jedna věc jsou mé či vaše pocity, druhá tvrdá čísla. Předloni Netflix zveřejnil výsledky dvouleté studie o svém původním americkém obsahu, z níž vyplývá, že LGBT+ (a handicapovaných) postav je stále málo a že jich musí přidat víc.
Podle analýzy bylo v rozhodném období pouze u 4 % filmů a 1,1 % seriálů hlavních LGBT+ postav, 4,3 % a 6,1 % filmů a seriálů je zase obsahovalo v celkovém hlavním obsazení. A jen 2 procenta filmů a 3,3 % seriálů mělo mluvící LGBT+ postavy.
Ale třeba i ženských režisérek a režisérek s jinou barvou pleti mělo být příliš málo, na což před časem poukazovala i novinářka Jana Cíglerová. Osobně bych čekal spíš lpění na kvalitě a úspěchu, tedy že kdo natočil něco nekvalitního, že by neměl jen tak dostat další práci jen kvůli tomu, co má za pohlaví nebo barvu kůže, ale je pravda, že to je téma, kterému nerozumím. Stejně jako netuším, jaká adekvátní čísla by měla být pro zobrazování LGBT+ charakterů.
FILTRY JSOU ZRŮDNOST
Už mnohokrát jsem v různých diskusích četl otázky na to, jestli se dají na Netflixu vyfiltrovat pouze filmy a seriály bez LGBT+ tématiky a postav. Nebo bez černochů. Tady se podle mě ale všichni soudní lidé shodnou na tom, že dělat takové filtry by byla strašná zvrácenost. To bychom pak mohli pokračovat s filtry žen, příliš hubených, příliš obézních, a postupně dojít až k Židům a podobně. Toto fakt ne.
Zkrátka a dobře: ano, je toho někdy subjektivně moc, ano, mohli by lehce ubrat, ale na druhou stranu do některých děl LGBT+ neodmyslitelně patří a u nich nedává smysl na to nadávat.
