Chippendales: Jak se ze sexy zábavy jen pro gaye stala ženská kratochvíle a proč ani nový seriál nenechává stát gaye stranou?
Jméno Somen „Steve“ Banerjee pravděpodobně nikomu na první dobrou nic neřekne. Zato označení Chippendales, to už by mohla být jiná. Vždyť se také jedná o světoznámou pánskou strip-show! Ovšem její vznik byl opředen celou řadou kontroverzí, a to právě i vzhledem k osobě Banerjeeho. Jak tedy vůbec rodilý Ind k americkému snu přišel? A proč jeho konec zase tak „snový“ nebyl? Za oponu pravděpodobně nejslavnějšího pánského strip klubu dává nahlédnout nový seriál s příznačným názvem: Welcome to Chippendales.
Z Bombaje až do amerického strip-klubu
Narodil se v Bombaji, ale poté, co emigroval do USA, se mu podařilo vybudovat doslova impérium. Chippendales se stali světoznámou franšízou, ačkoliv sám zakladatel, Banerjee, rozhodně není někým, kdo by si zasloužil extra uctívání. Tedy, minimálně vezmeme-li v potaz to, čeho se dopustil. Pokud bychom ale měli „v kostce“ shrnout, oč v osmidílném seriálu vlastně jde: soustředí se právě na životní příběh Banerjeeho a na to, jak v roce 1979 dokázal něco, co si do té doby nikdo nedokázal představit. Ze stereotypně vnímané a společensky odsuzované zábavy, tedy pánského striptýzu, utvořil naprostý fenomén, který doslova přežil i osobu svého (za vraždu odsouzeného) zakladatele.
Ano, v seriálu nescházejí drogy, neschází v něm sex (a to včetně gay sexu) a samozřejmě ani ona vražda. Jak přitom poznamenal autor knihy Deadly Dance: The Chippendales Murders, Scott MacDonald, právě sám zakladatel Chippendales skutečně dokázal v reálném životě překvapit. „Většina lidí by si myslela, že zakladatel Chippendales byl jedna velká party, že lovil ženy, užíval drogy a hodně pil. Ale Steve byl rezervovaný muž s velkou sebekontrolou a jasným cílem: vytvořit celosvětovou značku, která bude konkurovat tak věhlasným společnostem, jako jsou Disney, Playboy nebo Polo,“ vysvětlil.
Banerjee se po svém příchodu do USA rozhodl jednoduše uspět. Po několika letech práce na benzinové pumpě se rozhodl všechny své úspory investovat do koupě baru. V něm pak zkoušel nabízet skutečně vše, od vrchcábů přes kouzelnické show až po zápasy v bahně. Nic z toho ale nebylo zrovna terno. Až v roce 1979 přišel promotér klubu, Paul Snider, s návrhem, aby Banerjee zaměstnal mužské striptéry a začal nabízet pánský striptýz určený ženám…
Pánský striptýz: sexy zábava nejen pro gaye
Právě pánský striptýz patřil až do nástupu Chippendales v podstatě výhradně do gay barů. Přesto se záhy po uvedení stal naprostým hitem, který každou noc přitahoval doslova zástupy žen. Pro Ameriku to bylo „šokující“, ale díky probíhající sexuální revoluci a také posílení postavení žen již nebylo cesty zpět. „Ženy potřebovaly místo, kde se mohly bavit bez zábran a výčitek, mohly se potkat, dát si pár drinků, štípnou krásného muže do zadku a zastrčit mu za tanga dvacetidolarovku,“ shrnula totiž v doku seriálu A&E Secrets od the Chippendales Murders jedna z promotérek klubu, Barbara Ligetu. Odkaz Chippendales je tak i dle odborníků důležitou součástí historie, a to i vzhledem k faktu, jak moc neočekávané charakteristiky se pojily k osobnosti zakladatele klubu. „Brýlatý, podsaditý a snědý Banerjee byl v naprostém kontrastu s fantazií bílého a blond kalifornského muže, kterou jeho franšíza prodávala,“ vysvětluje Natalia Mehlman Petrzela, která se fenoménu Chippendales také v odborné rovině věnuje.
Ovšem žádný úspěch samozřejmě netrvá věčně, resp. minimálně je třeba průběžně jej „přiživovat“. Již na počátku 80. let tak Banerjee oslovil kvůli spolupráci Nicka De Noiu (v seriálu jej ztvárňuje Murray Bartlett) – choreografa oceněného cenou Emmy – aby dostal striptéry/tanečníky do formy. Právě díky jeho práci se pánský striptýz změnil v interaktivní až divadelní show, v níž začaly vystupovat i konkrétní postavy a začaly být zachycovány příběhy. Pod vlivem omamných světel neonů a také solidní dávky kokainu dvojice nejprve propadla vzájemnému podnikatelskému okouzlení, které se však následně proměnilo až ve vražednou nenávist. Ve světlech reflektorů se totiž ocitl De Noia, z nějž se (namísto Banerjeeho) stala „tvář značky“.
Diváci seriálu pak vedle příběhu samotného rozhodně nebudou ochuzeni ani o centimetr nabízejících se (polo)nahých těl. Tvůrci se v žádném případě nebáli takového pobouření, jehož se v souvislosti s obnaženými mužskými těly mnozí obávali v 70. letech. Kromě toho se seriáloví Chippendales nijak nepářou ani s gay sexem. Ten je v případě intimního vztahu mezi De Noiou (ač v reálu byl rok ženatý, obecně se prý předpokládá, že byl skrytý gay) a pohledným bohatým investorem Bradfordem Batonem (Andrew Rannells) zachycen skutečně „jak se patří“.
Evoluční striptýz a evoluční zobrazování lidské sexuality
Jak v jednom z rozhovorů poznamenal sám Bartlett, v jeho roli jej povzbuzoval především vývoj zachycení gay sexu na televizních obrazovkách. „To, co mě zajímá a těší, je intimita mezi queer postavami a také evoluce, kterou v tomto směru vidíme,“ poznamenal herec, který se sám netají tím, že je gay. Ke všem rolím, v nichž gay postavy hraje, ale přistupuje s velkou pokorou. „Když dostanu šanci hrát postavu, která je součástí mediálně nedostatečně zastoupené komunity, vždy to cítím jako zodpovědnost. Jak mohu skutečně přinést autenticitu a lidskost postavě, která by mohla poučit ty, kteří ve svém životě žádné queer lidi nemají?“ vysvětlil totiž.
Dnes tak seriál o tom, co do jisté míry přineslo ženskou emancipaci v jedné z těch nejpřirozenějších věcí na světě – v sexualitě – těží i z následně postupující otevřenosti vůči jinakosti. Jak potom uzavírá Bartlett (mimochodem, právě on obdržel také cenu Emmy za svou roli v dalším poměrně nekonvenčním seriálu Bílý lotos, v němž opět hraje gaye), „myslím, že dnes již není důležité, co a kdo v jaké scéně dělá, myslím fyzicky. Všichni totiž toužíme po intimitě a spojení. A je úžasné, že dnes to můžeme vidět v podání naprosto rozmanitých postav. I když ukazování intimity mezi queer lidmi je pro mnohé stále tak trošku neznámé, intimita jako taková je naprosto univerzální.“
