Co přesně je inflace a koho nyní nejvíc trápí? Česko na tom v porovnání s jinými zeměmi není nejhůř. Ale ani zrovna nejlépe…
Podívejme se nyní do svých peněženek a účtů. Změna světových pořádků ve všech myslitelných směrech posledních let s sebou přinesla mnohé. Kromě jiného i konec růstu a pomyslný graf začal zaznamenávat klesání ke krizi. Zní to děsivě? Ano, ono to děsivé je, nicméně nesetkáváme se s ničím tak výjimečným.
Možná je vám to známo, ale vývoj ekonomické situace nelze především krátkodobě zapsat jako rovnou čáru. Pokud jste ji někde viděli, pak se jedná o hodnoty nějakým způsobem zprůměrované – takové, které respektují kolísání, jenž celou cestu doprovázelo. Nahoru a dolů a pořád dokola a dokola. Výkyvy jsou různě veliké, ale vždycky tam nějaké jsou. A my se právě nacházíme někde na cestě z kopce předtím, než sráz zpomalí a uvidíme před sebou zase vysoký horizont. Snad.
Inflace se měří různými způsoby. Můžeme se setkat s ročním porovnáním spotřebitelských cen v jednotlivých měsících. Třeba leden 2021 versus leden 2022. Druhou možností je kompletní průměrný roční index spotřebitelských cen za obě celá porovnávaná období – roky. Porovnání let 2021 a 2022 tedy logicky ještě není kompletní. Další možností je porovnání dvou za sebou jdoucích měsíců, anebo třeba srovnání s takzvaně základním obdobím. Pokud si například rok 2015 vezmeme jako základní, se kterým budeme další období porovnávat, dostane tento rok startovací hodnotu 100. Porovnávané roky jsou pak vyjádřeny číselně tak, aby byl jejich rozdíl patrný právě k této hodnotě. Takovým číslům se říká bazické indexy, kdy báze je rovna stu.
Aktuální meziroční inflace v České republice je rovna 12,7 % (rozdíl mezi loňským a letošním březnem, tedy jde o první zmíněnou možnost porovnání). Zjednodušeně řečeno to znamená, že hodnota peněz vůči ceně služeb a zboží je o 12,7 % nižší – v březnu jsme si za stejné peníze koupili o téměř 13 % méně než v březnu 2021. A to bolí.
Dlouhodobě jsme se co do inflace drželi někde pod čtyřmi procenty. To je oproti aktuální situaci poměrně velký rozdíl. I přesto tu dlouhodobě nějaká inflace byla. Nicméně mírná inflace reálně zas tolik nebolí. Bývá definována tím, že dosahuje nejvíce jednociferných hodnot a nevytváří větší problémy. Zato pádivá inflace, které jsme svědky nyní, to už je jiné kafe. Zatím naštěstí jsme na samém okraji hodnot, kterých může nabývat. Necelých 13 % je pro ni jako nic. Zvládla by i trojciferný roční nárůst. V takovém případě není překvapivé, že se dostaví nemalé ekonomické potíže. Jen si představte například roční nárůst od nikoli 12,7 %, ale rovnou o 127 %!
Že jsme ze své inflace nešťastní? Tak se podívejme jinam do světa. Portál World Population Review uvádí, že se meziroční inflace v lednu 2022 vyhoupla ve Venezuele na 1 198 %! Takový Súdán je na tom se svými 340 % oproti Venezuele vlastně ještě dobře. Libanon ve stejném období hlásí 201% inflaci, boji zmítaná Sýrie 139%, Suriname 63%, Zimbabwe 61%, Argentina 51%, oblíbená dovolenková destinace Turecko 36,1%, Írán 35% a Etiopie 33%. To je deset rekordmanů období začátku tohoto ne zrovna slibného roku.
Na druhé straně jsou tu i státy, kterým se podobná šlamastika vyhnula a jejich inflace je tak mírná, že je jen těžko zpozorovatelná. Takový Gabon nebo Japonsko hlásí 0,6 %. Bahrain jen o desetinku vyšší nárůst a Fiji je na 0,7 %. I Vanuatu nebo Bolivie se nacházejí pod hranicí jednoho procenta. A peníze i v Saudské Arábii zakoupí víceméně totéž, co před rokem: Rozdíl je tam na úrovni 1,1 %.
Do plné desítky nejnižší inflace je fér ale přidat i ty, u nichž už se o inflaci ani hovořit nedá. Dostali se dokonce do takzvané deflace. Nejspíš chápete správně, že tento název je prostě opakem nyní neustále omílané inflace. Při deflaci se naopak cenová hladina snižuje. Ale než si začnete takovou deflaci přát i u nás, raději zpomalte. Deflace je také nebezpečná. Může vést ke zvyšování daní nebo omezování úvěrů. Opatření, které mají deflaci bránit v rozjezdu, mohou mít pak vliv i na nabídku zboží a služeb – respektive jejich realizaci. Snižují se třeba i mzdy a zvyšovat se může nezaměstnanost.
Deflaci nyní zažívají například Maledivy – ale jen drobnou, na úrovni 0,2 %. S půlprocentní deflací se na seznam dostal Chad a Rwnada si všimla snížení cenové hladiny o 2 %.
Ale zpátky k těm, kterým se nyní protáčejí panenky nad tím, že si najednou zakoupí (nejen) chleba několikasetnásobně dráž: Možná jste si povšimli, že se Venezuela dostala dokonce za třícifernou hranici. Taková inflace už není ani mírná, ani pádivá, ale rovnou hyperinflace, které nedělá potíže úplně rozložit peněžní soustavu celé země. Jak své peníze chránit v takové situaci, to je opravdu otázka na věštce, který by se ke všemu musel spojit s čarodějnicí, aby dokázal pomoci.
Na inflaci reagují i banky, které nabízejí oproti začátku pandemie značně vyšší úroky na spořicích účtech. Ale je to dost, nechat peníze uložené s několikaprocentním výnosem? Asi hádáte správně, že je to spíš usměrňování ohně než jeho kompletní hašení. Pokud naše peníze ztrácejí na inflaci 12,7 % a na účtu se zhodnocují třeba 3,5 %, stále nám mezi prsty protéká 9,2 %. A to je hodně.
Nejúčinnější obranou je útok – to je známé moudro, které ve vážných bojových ohledech hořkne na jazyku. Ovšem z hlediska ekonomických rozhodnutí má někdy také své opodstatnění. Jen sedět a čekat, případně se bránit nějakým drobným úrokem na spořicím účtu, není zrovna efektivní způsob, jak se bránit všetečnému růstu cenové hladiny. Řešením může být poohlédnout se po investičním řešení. S tím může pomoci Erste Premier – služba, která umí vytvořit portfolia na míru a nebojí se při jejich sestavování ani otevřené architektury. Více o svých možnostech se můžete dočíst například v našem článku zde.
