ROZHOVOR! Honza Musil: "Ve vztahu nejde o prsa nebo penis. Jde o člověka. Komunikace, úcta, respekt, tolerance, láska atd. To dělá vztah vztahem." O vztahu s partnerem Jakubem, ale i o novém hudebním projektu s jedním z nejznámějších moderátorů

Úspěšný moderátor, spisovatel a tak trochu zpěvák nás provází na televizních obrazovkách už pěkných pár let. Víte ale, jak se mu žije s v manželství s výrazně mladším partnerem nebo jaké pocity zažíval, když držel poprvé v životě v náručí svou vnučku?

 

 

Komunikace, tolerance, respekt a samozřejmě souznění a láska. Když se dva lidí milují fyzicky a nemají si co říct, přestane to po čase fungovat. Ale tam, kde přicházejí témata pro komunikaci sama, není důvod, aby vás to přestalo bavit. Partneři, musí prostě být zároveň i výborní přátelé, potom to funguje.

 

 

Krásně! Jsem rád, že se dějí věci tak, jak jsou, a jsem rád, že jsem poslechl, když mi jednou naše rodinná přítelkyně Hanka Zagorová řekla, že nemám nikam spěchat a že ten pravý chlap přijde třeba až kolem padesátky. A tak se stalo. Přišel.

 

 

 

Já nikdy moc nepřemýšlel o tom kolikrát, ale s kým. Kdysi jsem říkal, že do toho už nepůjdu, že svatba není důležitá, ale ona důležité je. Když víte, že chcete tomu druhému dát část sebe a že právě ta svatba je takovou oslavou vašeho vztahu, tak proč ne. Neříkám, že svatba vztah nějak povyšuje a že je jiný, než když spolu dva žijí “na hromádce”. Je to prostě taková pocitová záležitost dvou lidí, kteří mají najednou v tom svém já uložený pocit, že ten druhý je zkrátka jeho.

 

 

Žádný. Tedy pokud nemáte na mysli tělo. Nejde o prsa nebo penis. Jde o člověka. Pořád je to o tom, co jsem už říkal. Komunikace, úcta, respekt, tolerance, láska atd. To dělá vztah vztahem. Kdo to nezažil, nepochopí, že nejde o to, jestli je dvojice muž a žena. Jde o člověka a to, jak jej vnímáte nejen rukama, ale vlastní myslí.

 

 

Říká se, že hlavní slovo by měl mít ten starší, ale ono to není vždy pravidlem. Řekl bych, že každý má své slovo v tom, v čem si je jistější. A to je na tom to hezký. Jestli jsem hádavý typ? Zvýšit hlas umím, to ano, ale vím, že o tom vztah není. Důležité je, umět napočítat do deseti a jde se dál. Navíc, kdo zná Jakuba, ví, že s ním se prostě pohádat nejde.

 

 

Nikdy mě nenapadlo, že mě to tak pohltí. Věděl jsem, že se na ten okamžik těším, věděl jsem, že to jednou přijde. Ale teprve když ve svých rukou držíte miminko a uvědomíte si, že je to vaše vnouče, krásně se vám zatočí svět a život pro vás dostane nový rozměr. Dokonce takový, že jsem vnučku ani nechtěl vrátit zpátky své dceři.

 

 

 

S dovolením odpovím, že ten pocit, mít miminko, je krásný, ale já už svoje dvě děti mám. Samozřejmě ale může nastat situace, že Jakub bude chtít mít své dítě a má na to právo. Dnešní doba je taková, jaká je a já na tom nevidím nic špatného. Technicky jde všechno, a když se tak rozhodneme, budu mu oporou a budu s ním rád vychovávat “našeho” potomka.

Většinu času trávíte na schůzkách po nejrůznějších kavárnách a restauracích. Jaká si myslíte, že je úroveň gastronomických služeb v našem hlavním městě?

 

Tak teď nevím, jestli mám být ohleduplný na provozovatele, nebo být upřímný. Mnohé se za léta, která trávím na schůzkách, např. v kavárnách, zlepšilo, ale pořád je co dohánět. Ještě stále najdete v nabídce šílený “pytlíkový čaj”, který ten pravý jen supluje názvem na krabičce, a naprosto stejné je to i s kávou.

 

 

Už jsem to naznačil v předešlé otázce. Káva, to je rituál. Samozřejmě, že kvalitní káva je násobena atmosférou prostředí. Káva prostě musí vonět. Káva musí být horká, ale ne vařící. S Jakubem trpíme, když si někde dáme cappuccino a obsluha vyšlehá mléko tak, že se z něj při pití stává mezi kávou a ústy neprodyšná zeď. Chutě musí souznít a lahodit. No, a takových podniků, kde vám připraví opravdu dokonalou kávu, je prostě stále málo. Ovšem i tady platí pravidlo - kdo hledá, najde.

 

 

Pokud budu upřímný a přesný, musím podotknout, že dokonalá káva není jen o kvalitních zrnech, ale také o kávovaru. Dnes jich je na trhu dostatek, proto by si člověk, než se rozhodne pro konkrétní koupi, měl číst recenze, ptát se přátel a odborníků, co kávě rozumí. Několikrát jsem se sám napálil a kvalita presovače rozhodně neodpovídala ceně. Moje volba byla tedy právě po podrobném zkoumání výhod a nevýhod nejrůznějších typů jasná. Jelikož máme s partnerem oba opravdu rádi kvalitní silnou kávu s úžasnou vůní a hustou pěnou, udělali jsme si radost a doma máme kávovar Saeco od Philipsu.  Je fajn, že to s ním zvládnou i naprostí amatéři, jelikož se dá přepnout z manuální varianty na automatickou.
 

 

 

Člověk si musí svůj kávovar po prvním vyzkoušení prostě zamilovat. A navíc jde vždy o to, jak rychle je káva připravena, jak chutná a jak snadno se přístroj udržuje v čistotě. To jsou naše zásadní parametry. Samozřejmě dbáme také na design, protože kávovar nikam neschováte a budete se na něj stále dívat. No a v neposlední řadě je pro nás důležité, jak je “mašina” zpracována řemeslně. Toto všechno kávovar Saeco splňoval na jedničku.

 

 

Určitě. Jmenuje se “Nebezpečné vztahy” a vysílá se každou sobotu a neděli v 17.20 na Barrandově. Nikdy by mě nenapadlo, že pořad bude tak sledovaný a to řadou mladých lidí. I na kanálu Youtube má každý díl velmi pěknou sledovanost a diskuze kolem pořadu mě opravdu baví.

 

 

Já bych neříkal písniček a neříkal bych zpěv. Věci, které se linou z desek, jsou takové pocitovky. Malé příběhy, které se přemisťují z mluveného slova do šansonového pojetí. Od mala jsem dělal divadlo a hudba je jeho součástí. Taky tím, že mi bude za pár měsíců padesát, jsem chtěl dát dárek lidem, kteří mě berou takového, jaký jsem. Ostatně stačí zajít na můj facebookový profil a tam si člověk o mém „já“ najde všechno potřebné.