Vzrušuje vás něco, za co se stydíte? Sexuální fantazie o nás často neříkají to, co si myslíme
Představte si člověka, který je deset let ve spokojeném monogamním vztahu, svého partnera miluje a nemá potřebu na tom cokoli měnit. Přesto ho při masturbaci opakovaně vzrušuje představa sexu se dvěma dalšími lidmi.
Nebo heterosexuálního muže, kterému do erotické fantazie najednou vstoupí jiný muž. Ženu, kterou vzrušuje představa, že ztratí kontrolu. Člověka, který by ve skutečnosti nevěru považoval za jednoznačný důvod k rozchodu, ale v představách mu připadá nečekaně sexy.
První reakce bývá často překvapivě podobná. Znamená to, že to vlastně chci?
A právě tady je dobré přestat brát naši erotickou představivost příliš doslova. Sexuální fantazie, touha a skutečné chování nejsou jedna a tatáž věc. Mohou se samozřejmě překrývat. Někdy fantazírujeme přesně o tom, co bychom rádi vyzkoušeli. Jindy ale naše hlava vytváří scénáře, které bychom ve skutečném životě vůbec nechtěli prožít.
V představách není nutné řešit, co se stane poté
Jedním z důvodů, proč mohou být naše fantazie podstatně divočejší než skutečný sexuální život, je jejich naprostá bezpečnost. Ve fantazii totiž nic nemusí mít pokračování.
Trojka neznamená následnou žárlivost. Sex s cizím člověkem neznamená trapné oblékání v hotelovém pokoji. Nevěra nepřinese hádku, rozchod ani vysvětlování. BDSM scénář může skončit přesně v okamžiku, kdy přestane být vzrušující. Mozek si zkrátka může nechat jen tu část situace, která se mu líbí, a všechno nepohodlné jednoduše vynechat.
Člověka tak při představě sexu ve třech nemusí vzrušovat samotná nemonogamie. Může ho přitahovat pocit, že po něm touží dva lidé současně. Fantazie o nevěře zase nemusí znamenat touhu zradit partnera. Erotický náboj může vytvářet spíše zákaz, tajemství, novost nebo pocit, že se na okamžik vymaníme z každodenní role.
Právě novost je ostatně jedním z motivů, které se v sexuálním výzkumu objevují opakovaně. Nový sexuální podnět může působit zkrátka mimořádně vzrušivě, aniž by to automaticky znamenalo nespokojenost se současným partnerem. Fantazie o konsenzuální nemonogamii nejsou ničím výjimečným. Studie sexuologa Justina Lehmillera zjistila, že podobné představy mají i lidé, kteří reálně žijí monogamně. Fantazie tedy nemusí být plán. Někdy je spíš hřištěm, na kterém si mozek zkouší věci, aniž by kvůli nim chtěl opouštět skutečný život.
Myslíte si, že je vaše fantazie divná? Dost možná ji má někdo vedle vás
K sexuálním fantaziím se navíc váže jeden trochu absurdní problém. O svých vlastních víme téměř všechno. O fantaziích ostatních téměř nic. Snadno proto získáme pocit, že právě naše hlava je nějakým způsobem mimo normu.
Představa, že „všichni ostatní mají normální sex a jenom mně se honí hlavou tohle“ ale příliš neodpovídá tomu, co ukazují výzkumy. Kanadský psycholog Christian Joyal například nechal více než 1 500 lidí hodnotit desítky různých erotických představ. Jeho studie příznačně nazvaná What Exactly Is an Unusual Sexual Fantasy? došla k pozoruhodnému závěru: fantazií, které by bylo možné označit za skutečně vzácné, bylo jen velmi málo. Lidská erotická představivost má tedy výrazně širší repertoár, než by člověk podle běžných rozhovorů o sexu hádal.
Velmi dobře je to vidět například na BDSM. Představy spojené s dominancí, podřízeností, svazováním nebo různými formami kontroly mohou působit jako něco velmi okrajového. Jenže nejrůznější výzkumy ukazují, že BDSM fantazie se podle konkrétního výzkumu objevují přibližně u 40 až 70 procent mužů i žen.
„Jsem hetero, ale vzrušuje mě představa sexu s mužem“
Právě u sexuální orientace bývá naše potřeba fantazie okamžitě interpretovat možná vůbec nejsilnější. Heterosexuálního muže vzruší představa muže. Heterosexuální ženu sex s ženou. A v hlavě se může velmi rychle rozjet detektivní práce: Znamená to, že jsem celou dobu svou orientaci chápal špatně? Jedna fantazie ale není test sexuální orientace.
Orientace je mnohem širší věc než jeden erotický obraz. Zahrnuje dlouhodobější vzorce přitažlivosti, romantického zájmu, sexuálních tužeb, vlastní identity a někdy i chování. A tyto oblasti se navíc nemusejí u každého člověka dokonale překrývat.
Ukazuje to například výzkum heterosexuálně identifikovaných vysokoškoláků, v němž přibližně třetina respondentů uvedla alespoň nějakou zkušenost s přitažlivostí, fantazií nebo chováním vůči stejnému pohlaví.
Neznamená to, že je třetina heterosexuálů ve skutečnosti homosexuální. Spíš to ukazuje, že lidská sexualita bývá méně úhledná, než jak ji popisují kolonky v dotaznících. Samozřejmě existují i lidé, kterým opakující se fantazie pomohou uvědomit si něco důležitého o vlastní orientaci. Rozdíl je ale zásadní – fantazie může být podnětem k přemýšlení, nikoliv automatickým rozsudkem nad vlastní identitou.
Proč je zakázané někdy tak sexy?
Pak jsou tu fantazie, o kterých se mluví ještě obtížněji. Nevěra. Voyeurismus. Velký rozdíl v moci. Různé scénáře ztráty kontroly. A někdy dokonce incestní motivy nebo jiné představy, které člověku samotnému připadají po vystřízlivění z erotického momentu odpudivé.
Právě u nich se nabízí nejděsivější otázka: Když mě to vzrušuje, znamená to, že to někde hluboko uvnitř skutečně chci? Ne nutně. Někdy totiž není erotickým jádrem fantazie její doslovný děj, ale právě skutečnost, že je něco zakázané.
Vzrušovat může překročení hranice. Nebezpečí. Pocit tajemství. Ztráta kontroly. Moc. Absolutní pozornost druhého člověka. Nebo naopak možnost na chvíli úplně přestat rozhodovat. Mozek kolem tohoto pocitu následně vystaví scénář, který může být mnohem extrémnější než samotná potřeba, z níž vznikl.
Zajímavé je v tomto směru například zkoumání anonymně zveřejňovaných erotických povídek. Analýza více než 250 tisíc erotických příběhů ukázala, že mezi často se objevujícími motivy patřila i slova související s rodinnými vztahy. Bylo by ovšem odvážné z toho usoudit, že jejich čtenáři nebo autoři chtějí incest reálně provozovat. Daleko spíš je to ilustrace toho, jak silně erotická představivost pracuje se zákazem a tabu.
U fantazií, které by v reálném životě znamenaly porušení něčího souhlasu nebo zákona, samozřejmě platí naprosto jasná hranice – fantazie je fantazie, skutečné jednání se řídí souhlasem a právy druhých lidí. Právě v tom je ostatně celý rozdíl.
Možná vás nevzrušuje to, co se děje, ale to, jak se při tom cítíte
Když člověka vlastní fantazie překvapí, může být užitečnější položit si jinou otázku než „proč chci právě TOHLE?“, ale spíš třeba: Co je na té představě vlastně vzrušující?
Dva lidé mohou fantazírovat o naprosto stejné situaci, a přesto je na ní může přitahovat něco úplně jiného. BDSM scénář může být pro jednoho fantazií o moci. Pro druhého úlevou od odpovědnosti a možností na chvíli přestat všechno kontrolovat.
Trojka může znamenat touhu po sexuální novosti, ale stejně tak představu, že je člověk najednou středem obrovské pozornosti. Voyeuristická fantazie nemusí být pouze o sledování sexu. Vzrušující může být samotný pocit, že člověk vidí něco, co vidět nemá.
A sex s úplně neznámým člověkem? Možná není nejpřitažlivější anonymní partner, ale anonymita samotná. Možnost nebýt na chvíli kolegou, partnerem, rodičem nebo člověkem s povinnostmi. Jen tělem, po kterém někdo touží.
Obsah fantazií se navíc mění i podle situace. Výzkum zveřejněný v roce 2026 například ukázal, že lidé v dlouhodobých vztazích fantazírují jinak během partnerského sexu a jinak při masturbaci. Fantazie při sexu s partnerem častěji obsahovaly samotného partnera a prvky intimity, zatímco při masturbaci se mohl erotický scénář vydávat úplně jiným směrem. Ani naše vlastní fantazie tedy nejsou jedním neměnným katalogem tajných přání.
Ne všechno, co nás vzruší, potřebuje vysvětlení
Sexuální fantazie mají jednu velkou výhodu: nic po nás nechtějí. Nemusíme je uskutečnit, obhájit ani z nich vyvozovat závěry o vlastní identitě nebo vztahu. Někdy nás přitahuje právě to, co je vzdálené našemu každodennímu životu. Jindy něco, co by v realitě bylo příliš komplikované, nepříjemné nebo jednoduše nepřijatelné. A právě proto může fantazie fungovat tak dobře – odehrává se v prostoru, kde neexistují následky, trapnost ani ráno potom.
Ne každá erotická představa je zpráva z podvědomí, kterou je potřeba rozluštit. Některé jsou jednoduše vzrušující. A někdy je úplně v pořádku nechat je přesně tam, kde vznikly – v hlavě.
