„Myslel jsem, že pegging je bizarní úchylka. Pak do mě partnerka pronikla a já pochopil, proč o tom lidé mluví,“ svěřuje se čtenář
Sexualita se proměňuje rychleji než jazyk, kterým o ní mluvíme. Praktiky, které ještě před pár lety působily jako okrajové, dnes pronikají do mainstreamových debat o intimitě, rovnoprávnosti i bourání genderových stereotypů. Jednou z nich je i pegging – sexuální praktika, při níž žena pomocí strap-onu proniká do partnera análně. Pro někoho stále tabu, pro jiné způsob, jak objevovat tělo bez předem daných rolí.
Právě tak o své zkušenosti mluví Radim, třicetiletý heterosexuál, čtenář magazínu LUI a podle vlastních slov „spojenec LGBT komunity“, který se rozhodl sdílet příběh o tom, jak se jeho představy o mužství, sexualitě i potěšení postupně proměnily.
Upřímně jsem si dlouho myslel, že pegging je něco bizarního. Taková internetová úchylka, o které lidé mluví jen proto, aby šokovali,“ říká. „Pak jsme o tom jednou s partnerkou mluvili – a já si uvědomil, že vlastně nevím, proč mi to připadá divné.“
Rozhovor, který otevřel dveře
Radim popisuje, že impuls nepřišel z touhy experimentovat za každou cenu, ale z postupně otevřenější komunikace ve vztahu. S partnerkou se začali bavit o fantaziích, nejistotách i o tom, co znamená důvěra.
„Nebyl to plán typu: jdeme to zkusit. Spíš dlouhá série rozhovorů. Co nás láká, čeho se bojíme, kde máme hranice,“ vysvětluje.
Součástí těchto rozhovorů byla i otázka mužské identity – téma, které podle něj ovlivňuje mnohem víc lidí, než si připouštějí.
„Měl jsem v hlavě stereotyp – že když si muž užívá anální stimulaci, něco to znamená o jeho orientaci. A pak mi došlo, že je to vlastně jen představa, kterou jsme se naučili.“
První zkušenost
Radim říká, že první zkušenost nebyla dramatická ani „extrémní“. Spíš opatrná, pomalá a doprovázená silným vnímáním vlastních emocí.
„První minuty jsem byl hodně nervózní. Řešil jsem, jestli je to divné, jestli se mám uvolnit, jestli dělám všechno správně,“ říká. „Pak přišel moment, kdy jsem si uvědomil, že se vlastně jen snažím dýchat a důvěřovat. Když do mě partnerka pronikla, nebyl to šok. Byl to spíš zvláštní klid. Pocit, že pouštím kontrolu, a to se mi vlastně dost líbilo.“
Proč to bylo příjemné
Radim opakovaně zdůrazňuje, že příjemnost pro něj nebyla o intenzitě, ale o kvalitě vnímání.
„Byl to jiný typ příjemnosti. Méně přímočarý, víc rozlévající se. Spíš tlak, teplo, citlivost. Něco, co se nedá úplně srovnat s tím, na co jsem byl zvyklý,“ popisuje.
Velkou roli hrálo podle něj uvolnění.
„Jakmile jsem přestal přemýšlet, jestli je to ‚normální‘, tělo začalo reagovat jinak. Najednou to nebylo o výkonu, ale o vnímání.“
Radim říká, že právě kombinace fyzického podnětu a psychické důvěry pro něj vysvětluje, proč může být anální stimulace příjemná. „Když se cítíte bezpečně, tělo vám dovolí vnímat víc. To je asi to hlavní.“
Zranitelnost jako nová zkušenost
Silným tématem jeho vyprávění je zranitelnost – pocit, který byl pro něj překvapivě pozitivní.
„Jsme naučení, že muž má vést, kontrolovat, být aktivní. Tady jsem byl v roli, kde jsem se odevzdával,“ říká. „A bylo to osvobozující.“
Právě změnu role označuje za jeden z největších přínosů. „Nešlo o to, že bych byl někdo jiný. Spíš jsem zažil jinou polohu sebe sama.“ Podle něj tato zkušenost změnila i komunikaci ve vztahu. „Začali jsme se víc ptát. Víc reagovat na to, co ten druhý cítí. Paradoxně to vedlo k větší intimitě i mimo sex.“
Bourání stereotypů bez velkých prohlášení
Radim zdůrazňuje, že svou zkušenost nesdílí jako výzvu k experimentování, ale jako příklad toho, jak silné mohou být předsudky kolem těla a potěšení.
„Myslel jsem, že to něco znamená o tom, kdo jsem. Ve skutečnosti to znamenalo jen to, že jsem něco zkusil,“ říká. Jako spojenec LGBT komunity vnímá paralelu v tom, jak společnost reaguje na věci, které vybočují z normy. „Lidé mají tendenci rychle škatulkovat. Já jsem si uvědomil, jak snadné je spadnout do stejného přemýšlení.“
„Nezměnilo to moji identitu. Změnilo to můj pohled“
Radim dnes říká, že zkušenost nevnímá jako zásadní zlom, ale jako rozšíření vlastního vnímání intimity. „Nezměnilo to moji orientaci ani to, kdo jsem. Spíš to rozšířilo, co všechno může být příjemné a blízké,“ říká.
Na otázku, proč o tom mluví veřejně – byť anonymně – odpovídá jednoduše. „Protože spousta mužů má stejné otázky, ale nikdo o tom nemluví.“ A dodává větu, která podle něj vystihuje celý příběh: „Myslel jsem, že pegging je bizarní úchylka. Pak jsem ho zažil, a pochopil jsem, že je to hlavně o důvěře.“
