Opravdu je sperma elixírem krásy? A co o něm ve skutečnosti (ne)víme, když se podíváme na fakta

V každé skupinové konverzaci existuje jedno téma, které se s železnou pravidelností vrací, a pokaždé vyvolá pobavené reakce, dramatické odkašlání nebo aspoň jeden něžný „já bych k tomu něco měl, ale radši nic neřeknu“. Ano, řeč je o spermatu. Tekutině, která je pro někoho tabu, pro jiného samozřejmost a pro internet nekonečným zdrojem legend o superpotravině, elixíru štěstí, antidepresivu nebo kosmetickém séru.

Pokud chcete vědět, co je na tom všem pravda, a zároveň se obejít bez moralizování i trapné vědecké přednášky, jste na správném místě. Fakta máme. Mýty taky. A mezitím spoustu překvapení.

Co všechno se vlastně ukrývá v téhle „mystické“ tekutině?

Když odložíme vtipy bokem, sperma je fascinující směs. Obsahuje především vodu, plazmu, hlen a samozřejmě mikroskopické spermie, ty ale tvoří jen drobný zlomek objemu, ale bez nich by existence lidstva vypadala... řekněme poněkud omezeně.

Důležité je, že sperma není jen výstřikem hormonů a náhodných ingrediencí. Je to doslova balíček přežití pro spermie, které musejí urazit dlouhou cestu a přežít prostředí, které je pro ně všechno, jen ne přátelské. Aby měly energii, najdeme v ejakulátu fruktózu, glukózu či kyselinu mléčnou. Aby byly chráněné, nechybí minerály: vápník, zinek, hořčík, draslík… A aby se neztratila myšlenka, je tu i trochu proteinu.

Jenže pokud někdo doufá, že si po sexu ušetří proteinový shake, tak vás zklameme. Ve 100 mililitrech ejakulátu je sice zhruba 5 gramů bílkovin, ale jedna ejakulace má jen 1,5 až 5 ml. Takže výživově je to spíš medicínský bonus než svačina. Kalorie? 5 až 25. Čili nic, co by figurovalo v kalorických tabulkách.

A teď to, co zajímá všechny: polykat, nebo ne?

Než se dostaneme k romantice rozhodování, je fér říct věci na rovinu: samotné složení spermatu je pro tělo neškodné. Když ho spolknete, tráví se stejně jako jídlo. Nebude z vás mrknutím oka modelka ani sportovec, ale ani nepolykáte nic nebezpečného.

Skutečné riziko přichází s infekcemi.

Orální sex může přenést herpes, syfilis i kapavku. Sperma může obsahovat i HPV. A i když je přenos HIV orálně vzácnější, není nemožný. To je důvod, proč je (alespoň občasná) diskuze o zdravotním stavu partnera rozumnější, než jak se na první dobrou může zdát.

Pokud se chcete vystavit co nejmenšímu riziku, možností je víc:

• kondom při orálu,

• přerušení před ejakulací,

• otevřená komunikace o testech,

• a důvěra, že partner řekne včas „už to bude“.

Samotné sperma vám může o zdraví partnera napovědět víc, než si myslíte. Normální je odstín mezi bílou a šedou a téměř žádná vůně. Zelené či žluté zabarvení – nebo nepříjemný zápach – mohou signalizovat infekci. Chuť se taky liší: někdy slaná, někdy sladší, někdy lehce kovová. A ano, strava může hrát roli, ananas a celer bývají legendy, česnek a alkohol zase anti-legendy.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock/ Se svolením

Alergie existují. Málokdo o nich mluví, ale občas někoho potkají

Že jste nikdy neslyšeli o alergii na sperma? Není divu, je vzácná. Ale existuje, a říká se jí přecitlivělost na semennou plazmu. Nejčastěji postihuje ženy a osoby při narození označené jako ženy, ale může se objevit u kohokoli. Dokonce existují muži alergičtí na vlastní sperma (a ne, to není metafora pro špatný vztah k sobě samému).

Alergické reakce mohou být:

• místní – pálení, otok, svědění v místě kontaktu,

• celkové – kopřivka, otok jazyka a rtů, potíže s dýcháním, v extrémních případech až anafylaktický šok.

Objevit se mohou pár minut po styku a trvat hodiny až dny. Někdy se objeví až po porodu nebo po menopauze. A může se stát, že jste alergičtí jen na sperma konkrétního partnera, proteiny jsou totiž individuální.

Nejjednodušší prevence? Kondom. Při mírnějších reakcích pomohou antihistaminika.

Opravdu působí jako antidepresivum? A proč jsou někteří po sexu unavení?

Koluje spousta historek, že sperma zlepšuje náladu. Svůj podíl na tom mají hormony jako oxytocin, prolaktin nebo serotonin, které sperma obsahuje. Existuje dokonce starší studie, která naznačovala, že ženy vystavené spermatu bez bariéry měly lepší náladu a méně depresivních příznaků. Zní to hezky, ale jde o jediný výzkum se spoustou otazníků.

Méně romanticky: sperma obsahuje i melatonin, hormon spánku. Možná proto se někdo po sexu cítí příjemně malátný – tělo v podstatě dostane signál „dobrá práce, teď si odpočiň“.

Další zajímavost? Jedna studie spojila delší kontakt s partnerovým spermatem se sníženým rizikem preeklampsie v těhotenství. Je to fascinující detail, ale zatím spíše pro budoucí vědce než pro běžné doporučení.

A ještě drobná poznámka: i preejakulát někdy obsahuje malé množství spermií. Je to individuální, ale znamená to, že „bezpečný orál“ nemusí být stoprocentně bezpečný, pokud jde o riziko otěhotnění.

Takže… je z něj elixír krásy? Nebo něco, co radši neřešit?

Rozhodnutí polykat nebo nepolykat nemá správnou odpověď. A už vůbec ne univerzální. Samotné sperma je pro tělo bezpečné. Nebezpečí představují infekce. A fajn je vědět, že alergie existují, i když málokdy.

Jestli se rozhodnete pro „ano“, „ne“, nebo „jen někdy“, je úplně na vás. Jen by to mělo být rozhodnutí, při kterém se oba cítíte dobře.

A co se týče elixíru krásy, zdraví nebo dlouhověkosti?

Ten zůstává spíš v rovině internetových memů než vědeckých faktů. Ale jako téma do skupinového chatu… tam funguje vždycky.