„Problémem není sex – ale emoční neupřímnost.“ Proč se vyplatí změnit pohled na „kulturu promiskuity“?
Opilý mladík i brazilský gentleman
Interakce, které máme po sexu, bývají divné. Zvlášť když jde o sex s někým neznámým. Tím pádem z nich také vznikají skvělé historky, jak dokazuje nejdiskutovanější z nových londýnských divadelních her Conversations After Sex (Konverzace po sexu), která vypráví příběh jedné třicátnice prostřednictvím krátkých scén, co následují po náhodných sexuálních setkáních s různými muži. Je tu opilý mladík, jehož matka umírá. Brazilský gentleman, který spal se všemi svými sousedkami. A muž, který dotyčné odmítá říct své jméno.
Autorem je dramatik a scenárista Mark O’Halloran (oceněný za filmy Adam & Paul a Garage) a samotné rozhovory jsou stejně rozmanité jako zážitky. Oscilují mezi kostrbatou povrchní konverzací po sexu („dneska je hezky“) a plnohodnotnými existenciálními krizemi („jsem ku*evsky šílená“).
Je intimnější sex, nebo dialog po něm?
„Někdy je snazší se někomu otevřít po nezávazném sexu, protože nehrozí žádné následky,“ říká herečka a producentka Olivia Lindsay, která hraje hlavní ženskou postavu, ve scénáři označenou jako „Ona“. „Vím, že toho člověka už nikdy neuvidím, což je velmi osvobozující. Právě ty chvíle před sexem a těsně po něm mohou být ty nejintimnější, více než samotný fyzický akt, protože vás nikdo nekonfrontuje, jen naslouchá.“
Přesto se zdá, že nezávazný sex vychází z módy; loňský průzkum Cosmopolitanu mezi 2 000 lidmi ukázal, že 69 % respondentů nemá nezávazný sex. Průzkum The Times z počátku letošního roku zase zjistil, že více než polovina (62 %) generace Z běžně neprovozuje lásky na jednu noc. „Naše kultura čím dál víc normalizuje nezávazný sex a spojuje ho s osvobozením nebo posílením, ale to vytváří paradox,“ říká Lottie Passell-Syms, integrativní psychoterapeutka a psychosexuální koučka. „Ačkoliv se tento akt prezentuje jako osvobozující, často neřeší hlubší psychologické potřeby – touhu po spojení a smyslu.“
I jednorázovka může mít hloubku
To ale neznamená, že tyto známosti nikdy nejsou smysluplné, jak divadelní hra ukazuje na široké škále témat, od smutku po osamělost. „Opravdu si myslím, že neexistuje nic jako nezávazný sex,“ říká Jess Edwards, režisérka Conversations After Sex. „I setkání s neznámými lidmi mohou být hluboká, silná a nesmírně dojemná. Některé z nejpřekvapivějších a nejživějších konverzací jsem vedla právě po jednorázovém sexu.“
Můj meditační muž onoho rána příliš mnoho smyslu nenabídl. A rozhodně jsem zažila dost nezávazných jednorázovek, do kterých jsem šla s pocitem síly a svobody – jen abych odešla prázdná a hladová po lidském kontaktu. Ale zpětně si uvědomuji, že ty postkoitální pocity prázdnoty byly spíš o mém tehdejším nastavení než o samotném zážitku. Třeba když jsem odpověděla na noční nabídku sexu od někoho, s kým jsem párkrát spala. Byla jsem v depresivní náladě; souložit s někým, kdo do mě neinvestoval žádné emoce, nebyl projev sexuální svobody, ale spíš sebepoškozování. Odešla jsem z jeho postele v slzách.
Hledáte smysl? Nejste sami
„Problém není v sexu – ale v nedostatku emoční upřímnosti,“ říká Lucy Frank, terapeutka pro sex a vztahy. „Pokud se nezávazný sex prožívá vědomě a se vzájemným respektem, může být zábavný i naplňující. Klíčem je nastavit si realistická očekávání a ukotvit tato setkání v upřímnosti, abychom vytvořili zdravé propojení.“ Příliš mnoho z nás (včetně mě) do těchto známostí vstupuje s iluzemi, že znamenají něco, co ve skutečnosti neznamenají.
Naštěstí mi bylo řečeno, že je to normální: „Naše mozky jsou nastavené tak, aby hledaly smysl téměř ve všem,“ říká psycholožka Dr. Madeleine Mason Roantree. „Toužíme po smyslu, protože jsme naprogramovaní na spojení, biologické pudy se mísí s emocionálními potřebami, takže se i jednorázovky ‚bez smyslu‘ zamotávají do naší touhy po uznání nebo po smyslu. A také proto, že nemáme rádi nejistotu, si v nejasných situacích smysl prostě vymyslíme.“
Zásady radostné promiskuity
Je tu ale jeden problém: k tomu, aby byl nezávazný sex pozitivní zkušeností, potřebujeme specifickou emoční výbavu — a spousta z nás ji prostě nemá. „Ale to není nutně selhání nezávazného sexu samotného, spíš signál, že se vyvíjíme v tom, jak chápeme potěšení, zranitelnost a vlastní hodnotu,“ říká Lindsay. „Vlastně nás to zklamání vede k záměrnějším, sladěnějším a emočně bohatším vztahům – ať už nezávazným, nebo vážným.“
Možná je nejdůležitější, abychom rozšířili naše komunikační dovednosti a povědomí o tomto tématu tím, že se postavíme studu, který nám společnost v souvislosti se sexem vštěpuje, zvlášť když se odehrává mimo dlouhodobý vztah. „Radostná promiskuita, pokud se všichni cítí v bezpečí a dávají konsent, je úžasnou svobodou moderní doby,“ říká Edwards. „Zaslouží si větší oslavu. A myslím, že tahle hra to přesně dělá.“
Conversations After Sex od Marka O’Hallorana uvádí Ye You Productions ve spolupráci s londýnským Park Theatre od 30. dubna do 17. května.
© The Standard Ltd
Pro The Standard připravila Olivia Petter.
