Jak se řeší „psychické“ problémy s erekcí – a co je způsobuje? „Někdy je partnerka pro muže vzrušující až moc,“ vysvětluje odbornice
Proč se stává, že erekce začne dlouhodobě selhávat, ačkoli jí nebrání objektivní zdravotní příčiny?
Chronické překážky mohou nastat v komunikaci, kde se mohou začít častěji objevovat známky kritiky, obranných postojů, pohrdání, manipulace – a to je pochopitelně cesta k vymizení tělesné důvěry. Když se mění vztahové role, třeba jeden partner na úkor toho druhého získá víc moci. Nebo si vezme víc svobody. Třeba chce trávit víc času jinde, s rodinou, dětmi – na úkor toho druhého. To zdánlivě nemusí vypadat špatně, ale otázka nezní, jak situaci vnímám já, ale jak se při ní ten druhý cítí. To je esence našich rozhovorů s klienty – jaký je jejich aktuální prožitek ve vztahu. Komunikační zádrhele často začínají někde tady, u jemnějších věcí. Na mně je dobrat se s klienty právě k podstatě toho všeho, aby si ji uvědomili – a pak jim navrhnout, jak situaci ošetřit nebo jak věci zkusit jinak, lépe.
Existují pro muže nějaké techniky mindfulness masturbace nebo obecně způsoby, jak se při erotických aktivitách uvolnit a zbavit se vnitřního tlaku „jestli to půjde“?
Ano, existují. Často své klienty učím specifické druhy dechů, které jim mohou pomoci se lépe soustředit na vzrušení. Pak také techniky relaxace a jak se lépe soustředit „tam dolů“ – jak tam přivést plnou pozornost. I na to máme celkem fajn cvičení. Nebo vytváříme společně takzvané kotvy. Ty si muž nejprve natrénuje sám se sebou a pak je převádí postupně do praxe s partnerkou. Většinou ale techniky vychází hodně z toho, jak muž při vzrušení funguje neuronálně – zda uplatňuje hodně kontrolu, nebo spíš cítí stud, nebo je zablokovaný výkonnostně. To vše hraje roli. A proto vlastně pro každého klienta vymýšlíme individuální postupy, co jak použít a případně co s čím kombinovat.
Některé muže trápí nízká citlivost penisu – doslova se musí během koitu podívat na svůj úd, aby se ujistili, jestli ztopoření ještě trvá. Najdou se nějaké nápomocné techniky i pro tyto klienty?
Ano, to je jeden z důvodů, proč některé důležité hmaty z masáže penisu učím nejen ženy, ale i muže samotné. Tyto hmaty mají velmi ozdravný efekt, a to jak na cévní zásobení a schopnost zadržovat krev v penisu, tak i na regeneraci nervových zakončení v penisu a spojení penisu s mozkem. V tom všem může pravidelná masáž penisu hodně pomoci. K poškození tepen, arterií, ale i nervů běžně dochází i vlivem civilizačních chorob, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo arteroskleróra. U mladších mužů se snížená citlivost penisu objevuje v souvislosti s intenzivní masturbací u porna. Tím nechci říci, že porno samo o sobě je špatně – z mého pohledu není. Ale pokud se z nesprávných návyků spojených s masturbací stane stereotyp, pak to špatně je.
Jak v praxi vypadají takové nevhodné autoerotické návyky?
Mám tím na mysli, že muž sedí, moc se nehýbe, zrakem hltá porno. Při narůstajícím vzrušení pak téměř nedýchá a zpravidla se mu zvyšuje napětí v pánevním dnu a tenze svalů kolem, tedy na břiše, v hýždích, stehnech. Tohle celé je stereotyp, který se jedním pohybem rozpadne – a „hodí“ člověka mimo komfortní zónu.
Muže, kteří se delší čas potýkají s erektilní dysfunkci, leckdy začne sex stresovat – bojí se „selhání”, klesá jim sebevědomí. Řešíš takové problémy spíše s klientem samotným, nebo s celým párem?
Ve své praxi sex kouče většinou na těchto tématech pracuji s muži individuálně, a to formou hlubšího rozhovoru zaměřeného na konkrétní důležité ukazatele, které u klientů sleduji v průběhu našeho dialogu. Pak se řeší formou jasného plánu, který zahrnuje doporučení na cvičení nebo změny v komunikaci – verbální i neverbální. Vše pochopitelně vychází ze společného rozhovoru, který s klientem vedeme. Akční kroky si z daného plánu zvolí sám podle sebe. Součástí sezení je ale vždy i téma toho, jakým způsobem může klienta podpořit jeho partnerka. To bývá někdy stěžejní část rozhovoru, od které se právě pak odvíjí i to, jaké kroky si klient po sezení vybere.
Pokud si najdu partnera, u kterého je erekce tak trochu sázkou do loterie, co můžu udělat, abychom dokázali upřímně komunikovat třeba i nemilé věci typu „teď penetraci přestávám cítit“ nebo „mám chuť na anální sex, ale bojím se ho navrhnout, protože nevím, jestli to fyzicky půjde, a nechci tě uvádět do rozpaků“?
Určitě má smysl takové věci primárně diskutovat mimo koitus samotný. Takzvaně na neutrální půdě a v klidné chvíli, kdy protějšek s takovým druhem rozhovoru souhlasí – ideálně by měl souhlasit i s tématem rozhovoru. Je samozřejmě fajn, pokud je druhá strana natolik dospělá, že vnímá rozdíl mezi kritikou a rozhovorem, jehož snahou je zlepšení intimity a erotiky. Tohle vše učím své klienty na párových sezeních. Příští rok budu na téma lepší intimní komunikace mezi partnery otvírat živý kurz i online trénink.
Platí u mužů něco podobného jako u žen, tedy že erekce nerovná se vzrušení? Neboli že selhávající erekce nevypovídá nic o tom, jestli muže jeho protějšek přitahuje?
Pokud není problém fyziologického rázu, často erekci u mužů ovlivňuje nejistota a obava z toho, že nenaplní očekávání druhé strany. Anebo stres, že na začátku vše fungovalo, a pak se „to“ najednou zadrhlo a erekce ustoupila v průběhu společných aktivit. V řadě takových případů je pro muže jeho partnerka vzrušující. Občas je ale paradoxně vzrušující až moc, a když muž očekává, že by stejně vysoké vzrušení mělo být i na druhé straně, a třeba to od partnerky nevnímá – dotyčná se nijak neprojevuje, zvukově ani tělesně – tak si může přestat věřit. Což může velmi rychle zapříčinit ztrátu erekce.
Setkala jsem se se zpovědí bisexuálního muže, kterého erekce začala „zlobit“ poté, co s manželkou vztah otevřeli, a on měl možnost spát i s jinými partnerkami či partnery. Vysledoval, že s novými, „neokoukanými” protějšky má problém soulož realizovat, i když ho ta vidina láká víc než sex na domácí půdě. Co s něčím takovým?
Umožnit muži získat postupně důvěru k druhé straně. Tady jsou muži mnohdy stejní, jako ženy – což by nás nemělo překvapovat. Bez počáteční důvěry k protějšku a bez možnosti se trochu blíže seznámit prostě chybí tělesná důvěra. A bez té zase není možná intimita, a tedy ani vzrušení. Souvisí to s typologií vzrušivých typů. Někteří lidé zkrátka necítí takové to rychlé, prvoplánovité vzrušení, ale potřebují k němu kontext. Třeba tělesnou důvěru. Intimitu.