Jak souvisí oprava pneumatik s poruchami erekce? Seznamte se s překvapivým vynálezcem pumpy na penis, automechanikem Osbonem
Poraď si sám
Píše se rok 1960 a do ordinace svého lékaře přichází muž, který chce vyřešit své „manželské“ problémy. Ve svých 59 letech totiž podstoupil léčbu nemoci, ale jako vedlejší důsledek úspěšné procedury zůstal impotentní. Jenže jediná rada, které se od doktora dočkal, bylo, aby „byl vděčný za ty dobré roky“, které s manželkou prožil.
Ten muž se jmenoval Geddings David Osbon a s tímto rezignovaným přístupem svého lékaře se nehodlal smířit. Vzhledem k tomu, že už měl 6 dětí, těch „dobrých let“ sice nejspíš pár bylo, ale taky měl chuť si se svou manželkou ještě užívat další intimnosti a prostě se odmítl vzdát. A tak začal přemýšlet.
Musel, protože v 60. letech žádné oficiální lékařské metody na léčbu poruchy erekce neexistovaly. Prvních chirurgický implantát spatřil světlo světa až v roce 1973, injekce do penisu se začaly požívat o dalších 10 let později a Viagra, která je dneska notoricky známá a vedla mimo jiné k tomu, že se o problémech s erekcí začalo víc veřejně mluvit, začala být dostupná až v roce 1998.
Od pneumatik k penisům
Osbon nebyl lékař a neměl dokonce ani vysokou školu. Byl to automechanik, který měl podnikal v repasování pneumatik. A nejspíš při procesu opravy pneu dostal nápad, co by na jeho intimní problém mohlo fungovat. Při repasování pneumatik – přelepování sjetého svršku na gumách za nový – totiž v jeho dílně používali vakuovou pumpu, která z prostoru mezi gumovými povrchy vysála vzduch. Byl to pravděpodobně podtlak vytvořený pumpou, který ho inspiroval k tomu, že když krev nechce do jeho penisu v dostatečném množství natéct sama, tak ji do něj prostě nasaje sám.
Osbon zkonstruoval zařízení, které dělalo přesně tohle. Válec na jednom konci opatřený těsněním, který se nasunul na penis a přitiskl pevně na podbřišek, a na druhém konci propojený s pumpou, která z něj vycucla vzduch.
Podtlak, který vznikl ve válci, způsobil, že se do penisu nasála krev a ten se dostal do stavu erekce, vysvětluje klinická sexuoložka Lindsey Doe. „Pumpa na penis jemně vtahuje krev do erektilních tkání – corpus cavernosa a corpus spongiosu (kavernózní a spongiózní těleso, pozn. red.), díky čemuž je penis větší a tvrdší.“
Erekci bylo třeba udržet
Osbon nebyl ve skutečnosti první, kdo vymyslel, že lze takto podpořit velikost a tvrdost penisu, ale byl první, kterému se podařilo dostat nápad mezi lidi. Na neustálém propagování pumpy a přesvědčování odborné veřejnosti o její užitečnosti a bezpečnosti pracoval 26 let. Podařilo se mu dokonce, že jeho vynález schválila americká Food and Drug Administration, která ručí za bezpečnost zdravotnických prostředků.
Nejspíš úplně první nápad na erekční pumpu měl ale v roce 1874 lékař John King. Fungovala podobně a používala skleněný válec. Problém byl ale v tom, že když se přestalo pumpovat a penis se ze zařízení vytáhl, okamžitě zase ochabl. Až pozdější experimentátoři přišli na to, že aby se erekce udržela, je potřeba penis u kořene mírně zaškrtit a udržet v něm tak napumpovanou krev. „Prakticky každý model od toho Kingova může být doplněn stahovacím páskem nebo erekčním kroužkem kolem kořene penisu, který v erektilní tkáni krev zadrží a erekce tak zůstane až 30 minut,“ objasňuje Doe.
Stejně jako v 60. letech se to dělá dodnes, jen dnes lze na dostatečně pevné a přitom nepříliš silné zaškrcení použít různé snadno dostupné erekční řemínky a kroužky. Některé z nich navíc umí i víc věcí najednou, jako třeba vibrační kroužky, které nejen podporují tvrdou erekci, ale přinášejí ještě další stimulaci.
Pro koho jsou pumpy na penis vhodné
Teoreticky jsou erekční pumpy vhodné pro všechny, kdo chtějí větší a tvrdší erekci. „Pumpy na penis nejsou lék na zdravotní příčinu problémů s erekcí, v takovém případě jděte k doktorovi. Ale mohou poskytnout spoustu výhod,“ říká Doe. Nemusíte totiž být vyloženě impotentní nebo mít problémy s erekcí, abyste ocenili, co taková pumpa na penis dokáže. „Lidi je používají pro zlepšení sexuálních zážitků a experimentování, aby přechodně změnili velikost a tvrdost svého přirození, aby si zlepšili sebevědomí, aby zlepšili zdraví svého penisu.“ Nejde ale jen o velikost a pevnost údu. Krev, kterou do penisu pumpa nasaje, má totiž i další důsledky. „Pumpy se také používají, aby pomáhaly s orgasmy a ejakulací, protože díky většímu prokrvení je penis citlivější.“
Zdroj: GiphyPumpy jsou bezpečné, když je použijete správně
Asi největší výhodou pumpování penisu je skutečnost, že je to metoda bezpečná. Pokud to s mírou podtlaku nepřeženete, můžete si takto hrát se svým nádobíčkem znovu a znovu. Klidně několikrát za den. Podle Doe „jsou pumpy spolehlivé, snadno se používají, nejsou invazivní a pomáhají vzdělávat“.
Nikdy byste ale neměli penis pumpovat déle než 30 minut. Při přehnané délce nebo moc vysokém podtlaku může dojít k otokům penisu a potenciálně vážným poškozením. Protože metoda v penisu zadržuje krev, také není vhodná pro lidi, kteří mají nějaké krevní onemocnění, problémy se srážlivostí krve nebo berou léky na její ředění.
Stejně tak je třeba dát pozor na velikost erekčního kroužku, který budete s pumpou používat. Nejbezpečnější jsou kroužky elastické, které můžete podle potřeby rychle sundat. Pokud na penisu necháte příliš těsný kroužek příliš dlouho, můžou se na něm objevit modřiny, dojít k jeho necitlivosti a případně i dalším horším situacím.