Proč mají antické sochy tak malé penisy? Je to důkaz, že na velikosti záleží
Patříte-li mezi genitální nadšence, malé děti nebo jakéhokoliv jiného normálně zvědavého člověka na téhle planetě, podíváte se při střetu s nahou sochou obratem do jejího rozkroku. A pokud se před vámi skví nějaký antický krasavec (který neprošel cenzorskými úpravami pozdějších let), nejspíš vás taky obratem napadne, že to, na co koukáte, není tak velké, jak byste čekali. Radost z toho, že jste v některých ohledech větší chlapi než antické ideály krásy, si ale ještě pár minut schovejte, rozdíl v proporcích totiž není dán nutně tím, že bychom v dnešní době narůstali do mohutnějších rozměrů.
Nejdříve se ale radujme, že máme vůbec možnost obdivovat se penisy a šourky pohledných antických mužů. Ačkoliv totiž jejich doboví tvůrci neměli s nahotou žádný problém, v průběhu staletí se vkus měnil a některá období penisy – byť malinkaté – na veřejnosti nechtěla. A rozhodnutí zachovat dobré mravy vzaly jejich sochaři pevně do vlastních rukou. Respektive do těch rukou vzali kladívka a majzlíky, jak se na vlastní oči přesvědčil profesor dějin umění Peter Webb z Middlesex University.
„Když jsem dělal výzkum pro svou knihu Erotická umění (The Erotic Arts), požádal jsem o povolení prozkoumat různé nepřístupné erotické sbírky Britského muzea,“ napsal Webb v dopise pro The Guardian. Vyjádřil se v něm k otázce, zda je pravda, že za vlády královny Viktorie byli Britové opravu tak prudérní, že nechali i stovky let starým antickým sochám usekat genitálie, aby návštěvníky muzea nepobuřovaly.
Odpověď zní: Ano. Byli a nechali. „V oddělení Řecka a Říma mi ukázali Museum Secretum a mezi všemi těmi fascinujícími předměty byla i sbírka mramorových falů. Dozvěděl jsem se, že je v 19. století nechali z klasických soch odstranit kurátoři, aby byly vhodnější pro veřejné vystavování.“ Podle svých slov se pak Webb také nabídl, že by vypátral majitele každého z oddělených údů a jeho chloubu mu odborně navrátil, ale byl odmítnut.
Později se naopak dozvěděl, že podobné zásahy byly běžné i v dalších zemích. Někdy ale místo ubírání sochaři naštěstí zvolili přidávání a nežádoucí partie zakryli. Slavnému Michelangelovu Davidovi tak byl například na začátku 16. stolení jeho „malý Davídek“ schován pod mramorový fíkový list. Což byla ostatně praxe v Evropě častější než majzlíková plastika, takže dnes mohly být mnohé listy opět sejmuty a na světlo světa opět vykoukly výbavy jejich nositelů. A taky vyvrtané díry po upevnění jak důkaz toho, jak moc se během věků změnil vkus společnosti.
Co je malé, to bylo milé
Rozdílný vkus je ostatně i důvod, proč bychom mohli v případě antických soch mluvit spíš o výbavičách než o výbavách. Když totiž tyto sochy vznikaly, platilo přesně opačné pravidlo, než jakým se řídíme dnes – za ideál krásy byly považovány malé penisy. Velké orgány byly považovány za ošklivé.
„Antické Řecko byly mimořádně maskulinní kulturou,“ vysvětluje fotografka Ingrid Berthon-Moine, která v jednom svém projektu nafotila sérii šourků antických soch. „Místo velkých pohlavních orgánů dávali přednost ‚malým a pevným‘ genitáliím, které pro ně byly v otázkách sexuality znakem mužské sebekontroly. Dneska ale moderní uživatelé genitálie přeměnili na masovou komoditu, například v komerci, kinematografii a reklamě, která vypovídá o dominanci a žádanosti. Na velikosti záleží a čím větší, tím lepší.“
Naopak v antickém Řecku byli majitelé velkých penisů považováni za „pošetilé, chlípné a hnusné,“ vysvětluje historička umění Ellen Oredsson. Čím menší penis muž měl, tím racionálnější a intelektuálnější byl údajně jeho majitel. Jestli proto, že díky malým rozměrům používal mozek víc než svůj pyj, nevíme. Podle některých ovšem také sami sochaři raději věnovali víc času pečlivému vypracování vypracovaných svalů, než aby strávili věčnost tesáním mohutných genitálií.
Zdroj: GiphyVelký výsměch velkým orgánům
Averze vůči rozměrným mužstvím byla dokonce tak zásadní součástí antické kultury, že se stala součástí satiry a zesměšnění. Když se chtěli umělci někomu vysmát, zpodobnili ho s velkým údem. „Co jsem nevěděla bylo, že Řekové často zobrazovali své nepřátele, Egypťany, satirické postavy a pitomce v komediích jako majitele velkých přirození,“ podělila se o zjištění Ruby Reign, která za video o antických penisech sklidila řadu pozitivních reakcí na TikToku.
Podle antického řeckého dramatika Aristofana byla ideálem mužské krásy „lesklá hruď, světlá kůže, široká ramena, drobný jazyk, silné hýždě a malý pinďour“.
Jsme na tom lépe než Řekové?
Nyní ale zpět k té radosti z toho, že dnes máme kašpárky větší. Možná je totiž oprávněná. Za malé penisy na antických sochách sice může z největší části prostě preference malých údů, ale už samotný základ, který autoři děl ještě idealizovaně zmenšovali, mohl být menší, než nosí pánové mezi nohama dnes. Podle vědců se totiž penisy zvětšují.
Za posledních třicet let se průměrná délka ztopořeného penisu podle výzkumu ze Stanfordu zvětšila až o čtvrtinu. V absolutních číslech je to o více než tři centimetry. Teoreticky je tak možné, že když údy narostly v poslední době, mohly se zvětšit i vůči dávné minulosti. Největším štěstím ale je, že i přes posun v preferencích jsou dnes stále žádoucí údy malé. Tedy aspoň u části populace. A mají dokonce svou vlastní seznamku.
