Kolik sexuálních partnerů je až moc? Aneb lžeme a měříme dvojím metrem – co u mužů oslní, u žen a gayů pobouří
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Kolik sexuálních partnerů je až moc? Aneb lžeme a měříme dvojím metrem – co u mužů oslní, u žen a gayů pobouří

Není to tak dávno, co poměrně velkou vlnu odporu vyvolalo vyjádření psychologa Klimeše o počtech sexuálních partnerů, které (údajně) gayové mají. Podle tohoto „odborníka“ totiž gayové v životě vystřídají až 500 různých partnerů. Pokud se teď snažíte na prstech jedné ruky (či obou rukou) dopočítat toho, kolik žen/mužů prošlo vaší posteli, klidně toho zase nechte. Ať už je to číslo jakékoliv, skutečně není důležité. Jenže – vrtá vám to hlavou, že? Měli jste tedy sexuálních partnerů/ek málo, nebo moc? A existuje vůbec nějaké „tak akorát“?
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
9. 4. 2024

Posedlost čísly

Zdá se, že milujeme čísla. Zajímá nás, kolik pokojů mají naše byty/domy, na kolik pokusů jsme složili řidičské zkoušky, dokážeme si o druhých udělat obrázek na základě toho, kolik mají dětí nebo kolikrát byli ženatí/vdané. Podobně by se dalo pokračovat do nekonečna. Je tu ale jedno číslo, které se zdá být důležitější než všechna ostatní: to, které určuje, s kolika lidmi jsme spali. I když se to může zdát povrchní – a spíše zapadající do ranku starostí náctiletých (a třeba nad podobnou otázkou právě teď máváte rukou) – vsadíme se, že SVÉ ČÍSLO velmi dobře víte. Proč? Protože zrovna tohle číslo má prostě velký význam…

I když se dnes tváříme všichni hrozně moderně a otevřeně, stále jsme ve skrytu duše zatíženi různými očekáváními a předsudky. Žádnou výjimkou pak není posuzování počtu sexuálních partnerů/ek. Mnozí tak sice vystupují velmi sebejistě, ale nakonec je vnitřně užírá, jestli množství těch, s nimiž měli sex, je vlastně dostatečné. Anebo naopak – jestli nejsou až moc promiskuitní. Takže: je 500 sexuálních partnerů opravdu tak moc, aby bylo nutné se nad tímto číslem pobuřovat? Samozřejmě, že hranice každého člověka je jiná, psycholožka Louise Goddar-Crawley má ale docela jasno. „Pocit studu spojený se spaním s příliš mnoha lidmi často pramení z pravděpodobně zastaralých společenských norem, kulturních hodnot a genderových stereotypů,“ shrnuje.

Co je „průměr“?

Ačkoliv být „průměrnými“ lidé obvykle nechtějí, v některých situacích je lepší zapadnout do očekávaných škatulek, než z nich vybočovat. Což pro počet sexuálních partnerů v jistém slova smyslu jistě platí. Tedy, různých studií na toto téma vzniklo poměrně velké množství – a byť průměrné počty sexuálních partnerů se mírně liší, obvykle je u dospělých žen a mužů pracováno s čísly 4-8. Rozdíly pak bývají obvykle způsobeny věkem, příp. udávaná čísla také variují vzhledem ke generační příslušnosti.

Tipy redakce

Podle dat amerického CDC tak mají ženy ve věku 25-44 let v průměru 4,2 sexuálních partnerů a muži téhož věku 6,1. Ovšem pokud bychom se zaměřili na méně oficiální průzkumy, čísla začínají růst – např. podle průzkumu společnosti NectarSleep z roku 2018 mají muži před tím, než se v životě usadí, údajně v průměru 26 sexuálních partnerek, u žen pak počet sahá k 19. A co se týká gayů a leseb, tak dle průzkumu z roku 2016 mají gayové v životě okolo 30 sexuálních partnerů, lesby pak 12 (Takže ano, touto optikou je 500 opravdu moc – ale hlavně je to nesmysl...).

Zdroj: Giphy

Pojďme si lhát

I když průměrné počty sexuálních partnerů mohou někoho uklidnit (třeba proto, že si říká, že je na tom lépe, a tak je „kanec“, nebo i proto, že prostě naplňuje normu…), faktem je, že všechna tato čísla jsou výsledkem šetření mezi lidmi. A lidé lžou. Nebo si minimálně rádi pravdu trošku přikrášlí. Nakonec dokonce existují výzkumy, které se zaměřují i na to, jak moc si lidé o počtech svých sexuálních partnerů vymýšlí a proč to dělají. To, k čemu výzkumníci v dané souvislosti dospěli, vás asi nepřekvapí. Studie totiž ukázaly, že muži si často rádi v počtech sexuálních partnerek přisadí, kdežto ženy si naopak ubírají. Důvod je nasnadě, neměří se totiž všem stejným metrem…

<Path> Vzpomínky na chvíle hrůzy: „Domácí násilí není jako ve filmu. Nikdo vás nepřijde zachránit v pravý moment!“Zdroj: Anonymní respondent, redakce

Dvojí metr

Jak ukazují výzkumy, bez ohledu na to, jakého jsou lidé pohlaví, věku, sociálního postavení či sexuální orientace, o svém sexuálním životě si skutečně často vymýšlí. Jednoznačně říci, co je důvodem, nelze, minimálně je ale možné určit základní sadu příčin. A jednou z těch klíčových je „sexuální dvojí standard“. Tedy společensky ukotvená praxe, kdy muži jsou obvykle za svou četnou sexuální aktivitu oslavováni, kdežto ženám za totéž hrozí stigma (ostatně, dokazují to i diskursivní praktiky, sexuálně výkonní muži jsou již zmiňovanými kanci, kdežto pro ženy jsou v týchž situacích užívána zcela jiná a velmi nelichotivá označení…). Obdobně odlišný pohled je aplikován i na samotné zahájení sexuální aktivity, kdy u žen/dívek je panenskost stále oslavována jako ctnost, kdežto pro muže/chlapce je panictví přítěží narušující mužství.

Pokud bychom měli doplnit ještě „metr“ týkající se gayů, tak by zmiňovaný standard byl nakonec trojí. Gaye totiž většinová společnost považuje a priori za promiskuitní. A v jejich případě to (na rozdíl od mužů-heterosexuálů) nic k chlubení není…(nutno ale dodat, že čísla vypovídají o opaku a jsou de facto shodná s většinovou populací).

Poměrně zajímavé vysvětlení lží o počtech sexuálních partnerů/ek pak nabízí i kniha Faking it: The lies women tell about sex, v níž autorka Lux Alptraum píše, že „ženy lžou, protože je jim znovu a znovu opakováno, že to, co říkají, není možné,“ což v důsledku znamená, že muži klidně lžou proto, že jim naopak všichni jejich lži věří… Nic z toho ale dle autorky nevypovídá mnohé o ženách a mužích, ale jen a pouze o společnosti samotné. A to nakonec platí i pro stereotypní odsuzování kvůli (domnělému) nezřízenému sexuálnímu chování v případě gayů…

Zdroj: independent.co.uk, mindbodygreen.com, businessinsider.com, match.mediaroom.com, psychologytoday.com, frontiersin.org, medium.com, bust.com

Populární
články

E-Shop