„Už chápu, co lidé myslí tím, když říkají, že sex je skvělý,“ svěřil se muž, který po rozvodu zkusil pánskou placenou společnost
Kdy proběhl váš coming out a co mu předcházelo? Jaký jste vedl život – respektive v jaké životní fázi jste byl?
V asi narážíte na můj rozvod. Ano, byl jsem rozvedený, když jsem procházel coming outem. Nebylo to úplně čerstvé – bylo to asi tři roky na to. A zároveň bych rád podotkl, že jsme se nerozvedli kvůli tomu, že jsem gay. Měli jsme se ženou jiné problémy a já jsem sám se sebou v té době ještě nebyl úplně oukej. Hodně jsem se hledal ve všech oblastech – střídal jsem práci, koníčky, dokonce i kamarády. Vždycky jsem měl nějakou partu nebo jedince jako kamarády, ale nikdy mi nevydrželi dlouho. Potřeboval jsem se přesouvat jinam, a to i včetně vztahů.
Neuměl jste, jak se říká, „posedět“? Myslím metaforicky…
Na terapii jsme to pojmenovali jako neklid. Vždycky jsem cítil hodně neklidu. Už jako malý jsem takový byl. Nevydržel jsem v lavici, měl jsem problém s pozorností… Nikdy mě nikdo na nic nenechal diagnostikovat. Prostě jsem dostal před prd*l a bylo vymalováno. Já jsem ještě z té generace, kde se poruchy učení nebo chování moc neřešily. Kdo dělal bordel, byl prostě zlobivý. A to jsem byl já. Zpětně si myslím, že jsem nějakou poruchu měl, ale to už je pozdě řešit.
Je to stejný neklid, jaký jste zažíval v dospělosti?
V podstatě je to stejný pocit nějakého diskomfortu v situaci, ve které jste. Pořád jsem měl dojem, že musím někam jinam, dělat něco jiného, něco říkat… Nikdy jsem se necítil úplně v klidu a dobře. A to i v ohledech právě těch vztahů. Postupně mi většina přátel i v dospělosti začala lézt na nervy nebo jsem měl pocit, že to se mnou nemyslí úplně upřímně. Viděl jsem v nich jiné zájmy a vedlejší úmysly. Čím víc jsem lidi znal, tím víc jsem od nich vždycky utíkal. To mi říkala mimochodem i manželka – že čím jsme si byli bližší, tím jsem se jí prý vždycky snažil setřást.
A snažil?
Asi ano, nevím. Těžko říct. Měl jsem za to, že ona je jediná, s kým to tak nemám, ale možná to jen přišlo později a méně nápadně.
Coming out proběhl i s ní, nebo ona neví, že jste gay?
Ví to. V kontaktu jsme. Přiznám se, že jsem jí často volal, když jsem se necítil dobře. Obecně je mi pořád nejbližším člověkem. Asi jediným, kterému se dá věřit.
A jak to vzala?
Řekla mi, že ji nepřekvapí nic. Že jsem pro ni vždycky byl záhadou, a to ji na mě přitahovalo, přestože ji to zároveň zraňovalo. Mrzí mě, že jsem jí ublížil.
A co rodina? Jak to tedy proběhlo s ní, když se vrátím na začátek, než jsme se zapovídali o neklidu?
Já jsem se po rozvodu vrátil k rodičům a čím dál víc jsem nevěděl, co se sebou. Nakonec jsem skončil na seznamce a později i na gay seznamce. Ani nevím proč. Nějak jsem nad tím dlouhodobě přemýšlel, že bych chtěl něco zkusit, že je to přeci potenciálně anonymní, když si budeme jen psát… Ale chytilo mě to víc, než jsem čekal a došlo mi, že je mi to bližší, než bych si myslel.
Jen abychom si to ujasnili: Identifikujete se jako gay nebo jako bisexuál?
Postupně jsem došel k tomu, že jsem opravdu gay. Když jsem se seznamoval se ženami, dával jsem hodně na sympatie a byl jsem s nimi, protože jsem si s nimi rozuměl. Vlastně to bylo hluboké přátelství doplněné o fyzično, které jsem věděl, že k tomu patří. Ale nikdy jsem po nich nijak neprahl, nebyl jsem „vždy připraven“, ani jsem se neotáčel na ulici. I v manželství se sexem často začínala spíš žena, protože mě to nějak moc nelákalo. Nevadilo mi to, ale ani mě to nepohltilo. Často jsme to řešili, bála se, že se mi nějak protiví nebo že je tlustá. Však znáte ženské, jak přemýšlejí – hned na sobě hledají chyby. Ale o tom to nebylo.
Máte za sebou už zkušenost s mužem?
Mám. A je to něco úplně jiného. Už chápu, co lidé myslí tím, když říkají, že je sex skvělý a že ho vyžadují. Konečně cítím ten zápal. To, že toho člověka prostě chcete a nemůžete to vydržet. To jsem poznal až teď, pěkně na prahu pětačtyřicítky.
Svou zkušenost jste našel na seznamce?
Ne. Tam si opravdu jenom píšu. Zatím se ostýchám jít opravdu a rande. Mám pocit, že by mě mohl někdo vidět. Můj coming out zatím proběhl jenom rodině a bývalé manželce, a tam bych to rád zatím ponechal. Necítím se na to, aby to řešila půlka města, všichni moji bývalí kolegové, známí…
Moje sexuální zkušenosti zatím proběhly všechny na základě nějaké dohody o doprovodu na večer. Prostě že jsem si někoho našel za peníze.
Bylo psychicky náročné se k tomuto kroku odhodlat? Jak jste se cítil?
Bylo to pro mě mnohem jednodušší než se s někým opravdu sbližovat. Chtěl jsem si to vyzkoušet. Ale i tak jsem byl poprvé opravdu hodně nervózní. Měl jsem potřebu nabízet pití, ptát se, jestli je všechno v pohodě… Dokonce jsem se toho kluka zeptal, že jestli nechce, tak nemusíme a můžeme si jenom povídat. (smích)
A chtěl?
Nakonec se toho všeho ujal on a bylo to opravdu pro mě přelomové.
Zachytila jsem správně onu informaci, že bydlíte u rodičů?
To jo, ale na tohle jsem vždycky byl v hotelu. Ježiš, to by bylo něco, kdybych si tohle přivedl domů, to ne! (smích) To bych psychicky nedal. A naši jsou teď i hodně ostražití, podezíraví. Pašování nějakého člověka dovnitř, to by nešlo!
Jsou ostražití kvůli vašemu coming outu?
Naši mají hodně zastaralé názory. Myslí si třeba, že se určitě nakazím nějakou chorobou. Máma kvůli tomu i brečela, že se o mě bojí. Táta mi řekl, že je zklamaný, že to ode mě nečekal. Obecně to nebyl hezký den, když jsem jim to řekl. A od té doby se o tom vůbec nebavíme, ale vidím ty pohledy. Všechno je to napjaté. Nejsem si jistý, jestli se to někdy změní, ale třeba to bude lepší, až se odstěhuju. Uvidíme.
