O HIV/AIDS stručně a jasně: Dnes už nemoc není „smrtelná“, tvrdé dopady na lidské životy má ale stále. Kdo je ohrožen a jak na prevenci?
35 let v kostce
První Světový den boje proti AIDS se uskutečnil v roce 1988 a poskytl základní platformu pro systematické zvyšování povědomí o nákaze virem HIV, ale také o jeho rozvinuté formě v podobě onemocnění AIDS. Za 35 let, které od té doby uplynuly, učinila moderní medicína obrovský krok kupředu – nejenže se stávající léky staly vysoce efektivními (a ti, kdo jsou včas diagnostikováni a medikováni, žijí v podstatě nijak kvalitativně nenarušené životy), ale léčba se stala také dostupnější. Kromě toho narostla možná preventivní opatření – od osvětových kampaní až po specifickou ochranu v podobě tzv. preexpoziční profylaxe.
„Pokrok, kterého jsme dosáhli v reakci na HIV/AIDS, vyžadoval, aby se vlády, komunita, občanská společnost, aktivisté i veřejné a soukromé organizace spojili v následování společného cíle: zachránit životy a změnit směr pandemie HIV/AIDS,“ shrnul pak dr. John Nkengasong, který působí jako americký globální koordinátor v oblasti HIV/AIDS. Dodal také, že v tomto společném úsilí a vyvíjené angažovanosti nelze polevit, pokud je celosvětovým cílem skoncovat s HIV/AIDS jako globální hrozbou veřejného zdraví do roku 2030. V postatě tak navázal i na aktuálně zveřejněnou zprávu organizace UNAIDS, dle níž lze sice tohoto cíle dosáhnout, ovšem jen za podmínky, že všichni ti, kdo jsou v přední linii, získají od jednotlivých vlád a také finančních dárců plnou podporu. „Komunity po celém světě ukázaly, že jsou připravené, ochotné a schopné převzít vedoucí roli. Potřebují však, aby byly odstraněny bariéry, které brání jejich práci,“ uvedla tak výkonná ředitelka UNAIDS, Winnie Byanyima. To v konečném důsledku předznamenává i téma, které letošní Světový den boje proti AIDS má, tedy: „Let communities lead“…
HIV/AIDS v Česku
Česká republika z hlediska výskytu nových nákaz HIV nepatří mezi zrovna významně zasažené země. Za loňský rok tak Státní zdravotní ústav eviduje 292 nových případů infekce HIV, přičemž 56,8 % těchto nákaz se týkalo cizinců s dlouhobým či trvalým pobytem na našem území. To však neznamená, že nemá význam věnovat se související osvětě a dalším preventivním aktivitám.
Kroků, které by bylo možné v Česku v souvislosti s HIV/AIDS podniknout, existuje celá řada. A to nejen v rovině ryze zdravotní. Zmínit lze např. šíření informací o bezpečném sexu, o nutnosti pravidelného testování na pohlavně přenosné nemoci, ale také o možnostech užívání již zmiňovaných léků z kategorie preexpoziční a postexpoziční profylaxe. Samostatným – a velmi rozsáhlým – tématem je pak destigmatizace těch, kdo jsou HIV pozitivní, a také adekvátní uzpůsobení legislativy, která se jich také dotýká. Věděli jste například, že ti, kdo jsou HIV+, musejí o této skutečnosti informovat svého lékaře? A že tento lékař jim může dokonce i odepřít péči (resp. např. je nepřijmout mezi své pacienty)? Přitom jak ukazuje zahraniční praxe, takovéto nařízení, které má sloužit k údajné ochraně lékařů a zdravotníků před nákazou, naprosto pozbývá na smyslu. Dnešní léky totiž z HIV pozitivních činí pacienty stejně nerizikové, jako jsou ti HIV negativní…
Vše výše řečené – a ještě mnohem více – pak tematizuje i aktuální LUI online speciál, jenž se na problematiku onemocnění HIV/AIDS zaměřuje. Pokud vás tedy téma zajímá, nebo byste si jen rádi rozšířili obzory, pronikněte s námi do historie a především současnosti prevence i léčby nákazy HIV, ale i všech dopadů, které na život HIV+ lidí má. Právě to je rozhodně namístě neustále si připomínat, jelikož od dob, kdy nákaza virem HIV byla de facto rozsudkem smrti, je již dávno pryč. To je na jednu stranu sice skvělé, ovšem s tím, jak zmizel tento „strašák“, opadly také související obavy a obezřetnost. Na HIV se dnes skutečně neumírá, život s ním však ani tak nemusí být procházkou pověstným růžovým sadem. To nakonec dokresluje svým příběhem i jeden z HIV pozitivních, se kterým jsme si v rámci speciálu otevřeně promluvili.
Ať už ale našemu novému projektu zaměřenému na prevenci a osvětu v oblasti HIV/AIDS budete věnovat pozornost, nebo nikoliv, symbolicky zkuste dnes alespoň věnovat pár minut času tomu, že se zamyslíte nad tím, jak přistupujete k vlastnímu (sexuálnímu) zdraví (a to bez ohledu na vaši sexuální orientci). I to se totiž počítá.
