„Nejsem dokonalý a nesoudím druhé. Čas každého člověka je nevratný – a právě proto vzácným,“ říká Václav. Pokorně věřím v podobně smýšlející, stejně chlapský protějšek. V podání ruky jako pevný základ důvěry a opory. V lidskou upřímnost a přínosnost namísto kalkulu. V potřebu žít monogamně, společně cítit a společně prožít – s úctou, důstojností a opravdovostí. Věřím, že právě v obyčejné lidskosti, otevřenosti a schopnosti sdílet své city spočívá smysl skutečného spojení dvou lidí.