Čičinky, děvky, kohouti a šukání: Původ sprostých slov je často úplně nevinný. Víte, jak vznikla ta v češtině nejoblíbenější?
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Čičinky, děvky, kohouti a šukání: Původ sprostých slov je často úplně nevinný. Víte, jak vznikla ta v češtině nejoblíbenější?

Nejen „ku*da sem, ku*da tam“, ale taky desítky dalších pikantních výrazů patří k pokladu, kterým je náš mateřský jazyk. Kde se v něm ale vzala slova, o kterých všichni víme, že se neříkají, a přesto (nebo právě proto) je tak rádi používáme? Původ těch nejpopulárnějších mnohdy překvapí.
Martin Lyko Martin Lyko Autor
1. 11. 2023

Sprostá slova, odborně vulgarismy, najdeme snad ve všech jazycích. Mají totiž důležitou funkci – jsou to prostředky expresivity (emočního zabarvení). Vyjadřují negativní postoj mluvčího k nějaké věci nebo nějakému člověku. Dávají možnost jedním slovem vyjádřit vztek, zášť, odpor, pohrdání a mnoho dalšího. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny jsou také pokládány za jeden z prostředků slovní agrese. Ať už přímé, když fungují jako nástroj urážení, tak i nepřímé, když je použijeme jako ekvivalent výrazu neutrálního, ale nemíříme je proti něčemu konkrétnímu.

Ve většině komunikačních situací jsou sprostá slova považovaná za nevhodná. Narušují jazykovou etiketu, a tak moc dobře víme, že bychom je používat neměli. Právě tahle zapovězenost je ale to, co jim dává jejich sílu. Bez ní by totiž vulgarismy přestaly fungovat. Pozor na jejich nadužívání byste si tak měli dát nejen proto, abyste nevypadali blbě, ale taky proto, abyste je měli v plné síle po ruce, až to budete nejvíc potřebovat.

Krásy rodného jazyka

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jaké jazykové bohatství nabízí naše překrásná mateřština? Vulgarismy do něj nepochybně patří. Náš jazyk je na ně totiž neskutečně bohatý. Zkuste si to srovnat třeba s angličtinou, která by bez svého fuck a jeho složenin ztratila většinu svého sprostého arzenálu.

Už jen pro soulož dokážete jistě z fleku vymyslet sprostých pojmenování nejmíň pět. Však pro pohlavní styk a genitálie máme v češtině vulgarismů asi nejvíc. Dále pak jazykovědci kategorizují nadávky na související s vylučováním, urážející ženu, označující podle zvířat, rasistické, označující tělesné a duševní vady, šovinistické a ještě mnohé další.

Do peprného českého jazykového fondu dokonce přispěl i bývalý prezident Miloš Zeman, když svou chybnou výslovností anglického pussy (má se číst [pusy] a nikoliv s A uprostřed) udělal sprosté slovo také z cestovních dokladů.

Kočička, čepička a sýkorka

Pojďme ale ke slibovanému původu jazykových pikantností. Asi nejsprostším výrazem, který máme k dispozici, je tolik populární pí*a. Zrovna u ní ale původ není zcela jasný. Podle některých pochází ze základu pi, který má románské piciare. Z toho se vyvinulo anglické pee či piss i německé pissen. Vše výrazy pro močení.

Podle druhé teorie je pí*a Francouzka, která k nám přišla za napoleonských válek. Mohla totiž vzniknou zkomolením francouzského petit chat [peti ša], které znamená kočička (doslova malá kočka) a vojáci jím prý volali na prostitutky. Vzhledem k tomu, jak dvojsmyslně lze chápat i české číča, by to nebylo překvapivé.

<Path> Je čas přidat do češtiny nové zájmeno? Nebinární lidi mrzí, že s nimi jejich mateřský jazyk nepočítáZdroj: Bohdana Rambousková

Možná vás ale překvapí, že dříve i pí*a bylo nevinné slovo. Používalo se k označení ptáčka sýkorky nebo malého dámského kloboučku. Kdybyste tak ve staré literatuře četli, že nějaká slečna měla krásnou – víte co – nemusíte se hned vyděsit.

Děvčátka i kohoutci

U pohlavních orgánů ještě chvíli zůstaneme. Když se změříme na muže, ihned nám přijde na mysl ko*ot. Tohle nepěkné slovo pro pěknou věc má svůj původ v drůbeži, konkrétně u citoslovce ko – ko. Není tedy divu, že se jím původně označoval kohout a odtud se teprve dostalo do mužského rozkroku. Přesný důvod nevíme, snad pro svou mužnost? Víme ale, že úplně stejně je na tom i anglický cock.

Zdroj: Giphy

Z nevinného slova se vyvinul také ču*ák. Základem pro něj je sloveso čurat, a to dřív znamenalo prostě hlasitě téci.

Podobně používané je také slovo ku*da, opět označující ženské genitálie. To podle všeho pochází také ze zahraničí, od našich německých sousedů. Středohornoněmecké Kunt, případně Kunte, mělo být označením pro vagínu, Valaši pak slovem kunt v minulosti označovali prostě děvčata, aniž by tím mysleli něco zlého. V němčině se pak ono slovo vzalo nejspíš z norského kunt, případně z latinského cunnus.

Staré dobré časy. A taky pěkně (ne)sprosté

I další dobře zavedené vulgarismy se v minulosti používaly jako běžná slova, která nikoho neurážela. Asi nejznámějším příkladem je šu*at. Dnes výraz pro souložení dříve znamenal prostě pohyb po malé místnosti. Však také nejednoho studenta v povinné literatuře zaujalo, že babička v díle od Boženy Němcové „šu*ala po světnici“.

Stejným vývojem prošlo také další rozmnožovací slůvko – m*dat. Než se z něj stal vulgarismus, znamenalo prostě rychlý pohyb. V podobném významu se používá i dnes – „m*dni to tam“ by vlastně nemuselo být vůbec sprosté. V historii totiž máme také třeba mrcati ocasem. Jeho podobnost s mrskati není vůbec náhodná.

„Ty jsi ale pěkná děvka!“ Pro mladé ročníky už je to jenom ironická urážka, ale starší ženy mezi námi si možná vzpomenou, že jim tak říkaly třeba jejich babičky. Slovo dě*ka totiž bylo ve starší češtině úplně obyčejná varianta slova dívka. Někdy se tak také říkalo služebným.

Tipy redakce

S*anda nebo legrace?

Přijde vám původ sprostot zábavný? Tak si dejte pozor, jestli pak někomu řeknete, že je to s*anda nebo zábava. První z výrazů totiž jasně odkazuje na s*át, byť už to tak mnohdy ani nevnímáme. Tohle vyprazdňovací sloveso jako takové se vyvinulo z indického sarati, které má význam téci.

A na konec si dáme ještě jedno slovo, které je takové příznačně závěrečné. Ho*no je všeslovanské, jeho varianty najdeme u všech našich jazykových příbuzných. Původ má v hovězím dobytku, stejně jako hovado. Poté, co se zavedlo pro kravské lejno, se začalo uplatňovat i pro ostatní exkrementy.

Zdroj: czechency.org, prazskypatriot.cz, ctidoma.cz, studenta.cz,

Populární
články

V minulosti jednu postel sdílelo více lidí - i těch, co si byli cizí
LIDÉ

Postele plné cizích lidí byly dřív běžné a měly řadu výhod. Richard Lví srdce spával s Filipem II., královna Alžběta I. se služebnými

Autor: Mirka Dobešová
Koláč jako od babičky? Žádný problém
CESTOVÁNÍ

Jak přijmout stárnutí, ukazuje vídeňská kavárna. Pracují v ní jen seniorky, které pečou koláče „jako od babičky“. A z podniku je hit

Autor: Mirka Dobešová
Michal Novotný
AKTUALITY

„Chudák“ bílý heterosexuální muž Michal Novotný řekl svůj názor a dostal za to facku na sítích. Homofob přece není, když to sám říká

Autor: Martin Lyko
Nemusíte mít bujnou kštici, abyte vypadali stylově
STYL

Jak vypadat dobře bez vlasů? Sexy look vám dodají nejen vousy, radí stylista. Důraz klade na siluetu a doplňky

Autor: Martin Lyko
Kolik designů dokážeš smíchat, tolikrát jsi člověkem
Trendy & Styl 2024

Jaké jsou letos trendy bytového designu? Porovnali jsme nabídku čtyř velkých hráčů na trhu!

Autor: Michal Černý
Měli by být generací, která je otevřená všemu, feminismus se ale mladým mužům nelíbí
LIDÉ

Feminismus přináší víc škody než užitku, tvrdí mladí muži. Být mužem je dle nich těžké. Progresivněji myslí i senioři, ukázal výzkum

Autor: Mirka Dobešová
Také jste někdy snili o tom, že se tu na všechno vykašlete a zmizíte v zahraničí? V čem vám může taková změna pomoci?
CESTOVÁNÍ

Také jste někdy snili o tom, že se tu na všechno vykašlete a zmizíte v zahraničí? V čem vám může taková změna pomoci?

Autor: Irena Piloušková
Misionářská poloha není jen pro heteráky
HOT!

Jak mají gayové sex? Povědomí, které mají heteráci, je přinejlepším zkreslené. Kdo si dovádění mezi muži vyzkoušel, zná rozdíl

Autor: Martin Lyko
Autorem emotivního dopisu je nejmenovaný dospívající gay
AKTUALITY

15letý chlapec v emotivním dopise vysvětlil, co pro něj znamená stejnopohlavní manželství. Upřímný text sdílela Danuše Nerudová

Autor: Martin Lyko
Oko je okno nejen do duše, ale také do neřestných myšlenek
TĚLO & MYSL

Je možné poznat sexuální orientaci z očí? Vědce to napadlo před půl stoletím, teorii potvrdili ale až nedávno

Autor: Martin Lyko

E-Shop