FUN WITH MAPS aneb Pokud milujete „Sheldonovský typ“ zábavy, jistě si užijete náš výběr map zajímavých světových statistik!
Nejpopulárnější příjmení
Příjmení, často označovaná jako rodová jména, jsou určitě fascinujícím tématem, ačkoli se obvykle nepovažují za předmět, který by vyvolával hlubší úvahy. Příjmení nám nejen poskytují výchozí bod, ze kterého můžeme sledovat svůj původ, ale také odhalují naši kulturní historii. Mnohá příjmení jsou neobvyklá. Některá z nich v minulosti označovala povolání, která se později stala příjmeními – například k/Kovář. Jiná představují pojmenování přírodních jevů nebo objektů, která dnes již neodpovídají svým moderním ekvivalentům.
Víte, jaká jsou nejoblíbenější příjmení ve světě? Podívejte se na mapu nebo náš náhodný seznam deseti zemí:
Zde je několik příkladů zemí a jejich nejběžnějších příjmení podle umělé inteligence OpenAI:
Česko: Nejběžnějšími příjmeními v České republice jsou Novák, Svoboda a Novotný.
Francie: Ve Francii se nejčastěji vyskytují příjmení Martin, Bernard a Dubois.
Německo: V Německu jsou mezi nejběžnějšími příjmeními Müller, Schmidt a Schneider.
Itálie: V Itálii patří k nejrozšířenějším příjmením Rossi, Russo a Ferrari.
Španělsko: Ve Španělsku jsou častá příjmení jako García, Rodríguez a Fernández.
Spojené království: Ve Spojeném království můžete narazit na příjmení Smith, Jones a Taylor.
Rusko: V Rusku patří k nejběžnějším příjmením Ivanov, Smirnov a Kuznecov.
Čína: V Číně jsou mezi oblíbenými příjmeními Wang, Li a Zhang.
Japonsko: V Japonsku se často vyskytují příjmení jako Suzuki, Takahashi a Tanaka.
Brazílie: V Brazílii můžete najít mezi nejběžnějšími příjmeními Silva, Santos a Oliveira.
Hustota zalidnění
Hustota zalidnění, což je počet obyvatel na jistou velikost území, je klíčovým ukazatelem geografického rozložení lidí na celém světě. Tato míra se výrazně liší podle regionu, země a kontinentu. Naše planeta hostí různorodá sídla, od hustě obydlených metropolí až po řídce osídlené venkovské oblasti. Hustota zalidnění má zásadní dopady na sociální, ekonomický a environmentální život našeho světa. Mapa Evropy, kterou máme k dispozici, nám ukáže, jaká místa jsou nejvíce obydlená a která zůstávají (téměř) člověkem nedotčená.
A pokud máme něco vypíchnout, tak zde je pět světových rekordmanů z každé strany této škály. Pro jednou se smíříme s faktem, že využijeme jako zdroj informací Wikipedii.
Nejhustěji obydlená místa na Zemi jsou:
- Macao (Čína) s 19 443 obyvateli na km²,
- Monako s 17 667 obyvateli na km²,
- Singapur s 7 894 obyvateli na km²,
- Hongkong (Čína) s 6 516 obyvateli na km²,
- a Gibraltar (Spojené království) s 4 250 obyvateli na km².
Druhá strana žebříčku vypadá takto:
- Pitcairnovy ostrovy (Spojené království), Falklandy (Spojené království), Grónsko (Dánsko) a Špicberky a Jan Mayen (Norsko) mají shodně jednoho obyvatele na km².
- Dva obyvatele na km² má Západní Sahara a Mongolsko.
- Tři lidi na čtverečním kilometru žijí v Mauritánii, Austrálii, Surinamu, na Islandu, v Namibii a ve Francouzské Guyaně.
- Čtveřice si užívá kilometr čtvereční v Kanadě, Lybii, Botswaně a Guyaně.
- Pět lidí na km² není nikde, ale šest jich žije v Kazachstánu a na Niue (Nový Zéland)
A pokud vás zajímá, jak je na tom Česko, tak podle Wiki je nás v prostoru jednoho kilometru čtverečního 135.
Dostanete najíst???
Tato zásadní otázka je předmětem další mapy, která je vlastně velmi vtipná. Zajímá vás, kde (v Evropě) vám na stůl přistane jídlo, když přijdete na návštěvu? Tak se podívejte na grafické zobrazení níž! Tmavě modrá znamená „skoro vždycky“, světle modrá „většinou ano“, světle růžová „spíš ne“ a vínová „velmi nepravděpodobně“.
Mamánci, tatínkovy holčičky a všechno mezi tím
Existuje mnoho důvodů, proč dospělí stále žijí u svých rodičů. A ne, nejde jen o to, že netuší, jak funguje pračka. Někteří z nich uvíznou ve světě bezplatných obědů a prakticky hotelových služeb zdarma. Jiní zase zjistí, že nájem a hypotéka jsou tak vysoké, že jednoduše není zbytí. Takže než se jim začnete smát, pamatujte, že existuje spousta důvodů, proč dospělí zůstávají doma. Nejsou to jen neschopní synátoři a rozmazlené slečinky. Ačkoli – těch taky nebude málo.
Tato mapa Evropy přináší pohled na jedinečný sociodemografický ukazatel – procento lidí ve věku 25 až 34 let, kteří stále žijí u svých rodičů. V moderním světě, kde se životní cesty a závislost na rodině mění, nám tato mapa umožňuje zkoumat, jak různé kultury a regiony ovlivňují nezávislost mladých dospělých. Jde o věc zvyků? Financí? Nebo snad ještě něčeho jiného? Mimochodem není nezajímavé, jak rozdílně v mapě vyšlo Česko vs. naši bratia, Slovensko.
Mekáče
A opět tu máme něco na odlehčení. Pamatujete si svou první návštěvu řetězce McDonald's? Ne? Možná jste na to příliš mladí, ale pamětníci se tu jistě najdou. Oproti jiným státům na našem kontinentu jsme k této „vymoženosti“ přišli poměrně pozdě, ale ne jako poslední!
Chrome nebo Explorer?
Taky jste se osypali, když jste si vzpomněli na zasekaný Explorer, který v našich končinách už nepoužívá snad nikdo kromě těch, kteří stále prožívají pravěk?
Věc se má ale zcela upřímně tak, že on ten Google Chrome celkem markantně vyrostl až za poslední roky. Byly doby, kdy v Česku vévodila malá ohnivá liška – a není to zas tak dlouho. No, podívat se můžete sami!
A jakou mapu byste rádi viděli příště?
