
Pomoc, moje dítě má pupínky! Poradíme, jak poznat podráždění kůže nebo infekční onemocnění
Co dělat, když se objeví vyrážka?
Ne každý pupínek nebo puchýřek nutně znamená, že si dítko přineslo ze školky nebo školy nějaké infekční onemocnění. Pokud se u vašeho potomka objeví vyrážka, tak předtím, než vyrazíte k lékaři, zkuste nejprve zjistit:
- kde se pupínky objevily poprvé, zda svědí a zda se objevily najednou nebo se vyrazily postupně
- co dítě jedlo a pilo
- jestli bylo na slunci
- zda se ve školce nebo škole vyskytlo nějaké infekční onemocnění
- zda má dítě horečku
- zamyslete se, zda jste něco nezměnili: typicky například prací prášek, typ plen apod.
Vyrážka způsobená například právě změnou pracího prášku, podrážděním od sluníčka, poštípáním od hmyzu nebo třeba nadměrnou konzumací potravin bohatých zejména na vitamín C, většinou ustoupí sama. Svědí-li, můžete dítěti podat antihistaminika např. Fenistil, Zodac, Zyrtec a počkat pár hodin na reakci. Zkuste také dítěti obléknout bavlněné, dobře vymáchané oblečení a vyrážku pečlivě sledujte. Jestliže ani po pár dnech neustoupí, naopak se třeba začne i zhoršovat, navštivte lékaře.
Vyrážka bývá poměrně častým příznakem virových nebo bakteriálních onemocnění. U některých dalších nemocí vyrážka může, ale nemusí být průvodním jevem. Jde například o adenovirózy, herpetické infekce, dále závažné choroby bakteriálního původu spojené se septickými stavy, jako je například meningokoková sepse. Pokud je vyrážka příznakem infekčních onemocnění, může jít např. o neštovice, pátou, šestou nebo sedmou nemoc.
Jak poznám neštovice? A co s tím?
Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkovou cestou nebo tekutinou, která je uvnitř puchýřku a která může kontaminovat různé předměty. Nejvíc se šíří na jaře a v zimě, a to hlavně v dětských kolektivech. Jakmile se neštovice objeví ve třídě ve školce, je velká pravděpodobnost, že se nakazí většina dětí.
Inkubační doma neštovic je poměrně dlouhá: 14 až 21 dní. Na začátku se většinou projevují jako běžné nachlazení se zvýšenou teplotou a únavou. Teprve pár dní poté se objevují první pupínky. První puchýřek se většinou objevuje ve vlasové oblasti nebo na trupu a lze ho poměrně snadno poznat.
Neštovice jsou nejvíc infekční několik dní před výskytem vyrážky až do doby, než všechny puchýřky zaschnou. Proto by nemocný měl zůstat doma v izolaci sedm dní od výsevu první neštovičky a teprve potom může zpátky do kolektivu.
Puchýřky mohou nepříjemně svědit, a proto je potřeba zabránit škrábání. Lze použít lokálně různé přípravky ke zklidnění ve formě gelu či tekutého pudru, které jsou běžně k dostání v lékárnách. Při velkých obtížích je možné podat i antihistaminika v kapičkách. A pokud má dítě teplotu nad 38°C, podávají se léky snižující teplotu s paracetamolem nebo ibuprofenem.
Tipy lékařky:
- První dny raději vynechte koupání, pokud to není vyloženě potřeba. Vanu nahraďte sprchou s šetrným otřením ručníkem.
- Neštovice většinou probíhají nekomplikovaně a není potřeba chodit s dítětem k lékaři. Obvykle stačí pouze telefonicky oznámit, že dítě neštovice prodělalo. Pokud se však objeví dlouhé nebo hodně vysoké teploty či nějaké jiné komplikace, neváhejte a lékaře kontaktujte.
- Pokud dítěti po vyloupání neštoviček zůstanou jizvičky, neděste se, dětská kůže je velmi pružná a v průběhu růstu se natahuje a velmi často jizvičky zmizí samy. Pokud vyrážíte na sluníčko, aplikujte na jizvičky opalovací krém.
- Po prodělání neštovic bude mít dítě oslabenou imunitu. Proto ho neposílejte hned do kolektivu, aby se nenakazilo něčím dalším. Nejvhodnější je nechat dítě ještě minimálně týden doma a dopřát mu co nejvíc vitamínů.
Věděli jste, že…
…pokud vaše dítě ještě neprodělalo neštovice, můžete zvážit možnost očkování. To je u nás nepovinné a doporučuje se všem dětem po roce věku (kromě mizivého počtu těch, kteří mají kontraindikaci očkování živými vakcínami).
…většina osob zvládne neštovice prodělat bez problémů a vyléčí se vlastně samy. Hůře mohou probíhat u dětí se sníženou imunitou. Výrazně horší průběh pak mají děti s atopickým ekzémem.
…na pozoru by se před nimi měly mít těhotné ženy a kojenci, dospívající dívky a dospělé ženy a ti, kteří onemocnění doposud neprodělali.
…neštovice dokážou spolehlivě zhatit dovolené, oslavy, vyřadit rodiče z pracovního procesu při ošetřování dětí a u více dětí i na delší dobu.
Pátá, šestá nebo sedmá? Jak se v těchto nemocech vyznat a jak se léčí?
Pátou nemoc (erythema infectiosum) vyvolává lidský parvovirus B19, který se přenáší kapénkovou cestou a patří mezi dětské nemoci doprovázené červenou vyrážkou. Onemocnění proběhne většinou s velmi lehkým průběhem, často i bezpříznakově. Nejčastěji onemocní děti ve věku 5 až 15 let. Inkubační doba nemoci je 4 až 14 dnů, zpočátku se projevuje velmi nenápadně a to podobně jako běžné nachlazení: tedy zvýšenou teplotou, únavou a někdy bolestmi kloubů. Pak se objeví vyrážka nejprve na tvářích, která je nápadně zarudnutá a má motýlovitý tvar. Po asi čtyřech dnech se objeví vyrážka i na končetinách, kde má síťovitý charakter. Onemocnění často probíhá bez teplot, vyrážka u dětí vůbec nesvědí a do jednoho až tří týdnů sama vymizí. V době výsevu vyrážky už nemoc není prakticky nakažlivá. Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu.
Příznaky páté nemoci:
- mírně zvýšená teplota
- únava
- bolest kloubů
- vyrážka na tvářích, která nemizí
- nesvědivá vyrážka na končetinách
Pátá nemoc většinou žádnou speciální léčbu ani návštěvu lékaře nevyžaduje. Postačí i telefonická konzultace. Vyrážku nemá význam ničím ošetřovat. Pokud máte akčního moderního pediatra, vyfoťte vyrážku a pošlete mu ji. Pozná okamžitě, zda se jedná skutečně o pátou nemoc případně o jiné onemocnění. Nutné nejsou ani krevní testy.

Foto: AdobeStock
Šestá nemoc je virové onemocnění způsobené herpetickým virem HHV-6. Postihuje především děti ve věku od 6 měsíců do 3 let, ale výjimečně se může objevit i u dospělých. K přenosu šesté dětské nemoci dochází kapénkami obsaženými ve slinách nakaženého, proto se mezi dětmi šíří velmi snadno. Inkubační doba šesté nemoci je 5–12 dní. Nemocné dítě v tomto období nemusí mít žádné příznaky, ale přesto může být infekční a nakazit ostatní. Infekčnost šesté nemoci navíc končí až po úplném odeznění příznaků.
Prvním příznakem šesté nemoci je náhle stoupající horečka až 39 nebo 40 °C. Když skončí, objeví se na těle (zejména trupu) růžová skvrnitá vyrážka. Ta nesvědí ani není nijak nepříjemná a někdy dokonce nevyraší vůbec. Příznaky šesté nemoci obvykle vymizí samy během několika dnů. Přistupuje se proto pouze k symptomatické léčbě horečky využitím antipyretik (léků obsahujících paracetamol nebo ibuprofen). Vyrážka se ničím nemaže. Důležité je také dodržovat klidový režim a dbát na dostatečný příjem tekutin. V horečnatých počátcích šesté nemoci se navíc nedoporučuje koupání dítěte.
Sedmá dětská nemoc nebo tzv. syndrom ruka-noha-ústa je nemoc, která se u nás rozšířila až v 90. letech 20. století. Jde o enterovirové onemocnění, které se projevuje jako aftózní stomatitida, tedy dítě má afty v dutině ústní a vyrážku na dlaních a ploskách rukou a nohou. Jde o velmi infekční onemocnění, které se přenáší kapénkově nebo orofekálně, tzn. kontaktem se stolicí, slinami či hleny nemocného. Přenos se však může uskutečnit i přímým kontaktem s vyrážkou postiženého, případně nepřímo skrze kontaminované předměty.
Sedmá dětská nemoc se nejvíce šíří v letních měsících, případně na podzim. Inkubační doba je 3 až 6 dní, přičemž nemocný je nejvíce nakažlivý v moment, kdy se objeví první puchýřky. Stolice pacienta je posléze infekční zhruba další měsíc po prodělané nemoci. Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní např. sourozenci, případně jejich rodiče atp. Děti si sedmou nemoc většinou přinesou ze školky nebo kroužků. Nejohroženější skupinou jsou kojenci a předškoláci, ale nakazit se mohou i dospívající či dospělé osoby.

Foto: AdobeStock
I v tomto případě příznaky mohou zkraje připomínat běžné nachlazení. Nejprve se objeví zvýšená teplota a bolest v krku. Přidružit se může také zduření lymfatických uzlin, nechutenství, bolest břicha, nevolnost či průjem. Oproti klasické viróze se však následně přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží. Později dochází k výsevu našedlých puchýřků o velikosti 3 až 7 mm, které se následně mění v krusty a eroze s rudým lemem a mohou svědit. Mezi typický příznak sedmé nemoci patří i puchýřky na sliznici dutiny ústní a na jazyku, celkově označované jako herpangina. Puchýřky se mění v bolestivé vřídky podobné aftům, což může způsobovat odmítání stravy a tekutin. Objevit se může i horečka trvající cca 2 dny. Takový stav se může protáhnout až na 10 dní, ovšem jedná se o příznaky přechodné, které cca po týdnu samovolně mizí.
Mezi prvotní projevy sedmé nemoci patří:
- zvýšená teplota 38 až 39 °C
- horečka trvající přibližně 2 dny
- bolest v krku
- nechutenství a bolest břicha
- zduřelé lymfatické uzliny
- nevolnost, zvracení, průjem
- lehká apatie
- exantém na dlaních a chodidlech
- šedavé puchýřky na kůži
- bolestivé afty v ústech i na jazyku
Léčba je pouze symptomatická, tedy se zaměřuje na léčbu aftů, snížení teploty, mírnění bolesti a svědivosti vyrážky. Důležitý je klidový režim, dostatečný příjem tekutin a vitamínů. Je také na místě zamezit pobytu v kolektivu. Jelikož si v případě sedmé nemoci lidské tělo umí vytvářet protilátky jen proti kmenu, který nemoc vyvolal, může se vracet i několikrát za život.
A které nemoci s číslem 1-4 jim vlastně předcházejí? Dětské nemoci doprovázené červenou vyrážkou a teplotami se označují jako exantémová onemocnění. Původně byly čtyři: patří mezi ně spalničky, spála, zarděnky, pseudospála. Postupem času se ale vyskytly další virové nemoci charakteristické pro dětský věk a začaly se označovat čísly – dnes tedy pátá nemoc, šestá a sedmá nemoc.