U novorozenců se vyvarujme svislé polohy a hlavně buďme v pohodě, radí novopečeným rodičům Jitka Rubešová
Manipulace s miminkem je jedním ze strašáků novopečených rodičů. I proto, že existuje nespočet publikací, rad a přístupů a je těžké se v tom neztratit. Jak tedy miminko držet co nejlépe?
Když se miminka narodí, mají takzvané flexní držení. Je to proto, že v bříšku jsou v takovém uzlíčku, protože mají omezený prostor. Flexní držení znamená, že vazy kolem kloubů ještě nejsou uvolněné. Když novorozence položíte na podložku, úplně se schoulí do klubíčka. I když ho dáte na bříško, tak si podsune kolínka. Kolem třetího měsíce díky zapojení svalových řetězců začne miminko zvedat ruce a nohy nad podložku a spolu s tím začne posilovat prsní svaly a také břišní svaly. Kolem čtvrtého měsíce začíná docházet k propojení mozkových hemisfér, dítě je schopné jít rukou přes osu svého těla, začne se navalovat na boky a postupně přetáčet na bříško. Tohle všechno posiluje přímé břišní svaly, pak i šikmé a postupně se vytvoří svalový korzet. Tomuto přirozenému vývoji musíme manipulaci přizpůsobit a teprve až se vytvoří svalový korzet, tak je vhodné miminko nosit ve svislé poloze. To ale maminky mnohdy nevědí.
Když vezmeme novorozence, který váží tři nebo čtyři kilogramy, je malinký a snadno si ho položíme na rameno do svislé polohy. Jenže hlavička váží celou třetinu jeho hmotnosti, a jak dítě držíte ve svislé poloze, tak ta těžká hlava tlačí shora na páteř, kterou zatím nic nedrží. Ta se proto začne vychylovat. K tomu si musíme ještě přidat, že nevědomě nosíme miminko stále na jedné straně, jednoduše proto, že jsme praváci nebo leváci a automaticky dítě dáváme stále na jedno rameno. Na rameni má navíc miminko ještě hlavu vytočenou na stranu. A teď si musíme uvědomit, kolikrát za den tohle maminka udělá?
Co byste tedy u novorozenců doporučovala?
Určitě ho nenosit ve svislé poloze. Když ho chci nechat odříhnout, měla bych zvolit pozici, které se říká tygřík. Máte ho na předloktí a on je v poloze v úhlu čtyřiceti pěti stupňů. Když ho chci chovat, abych ho zklidnila, tak zvolím polohu klubíčka. V té má pocit bezpečí, protože se schoulí v náručí na břiše. Opravdu se snažit, co nejvíc vyvarovat svislé poloze.
Tím jsme se dostali k časté otázce a to jsou nosítka a šátky. Co je pro děti z hlediska jejich vývoje vhodnější? Nosítka a šátky nebo kočárek?
Já se domnívám, že pokud novorozenec spí a je klidný, tak by měl spát normálně vleže. My nejsme netopýři a nejsme ani opičky, které se drží na mámě samy. Měli bychom respektovat psychomotorický vývoj, který je zaznamenaný, a je to jasná křivka, jak se dítě vyvíjí.
Ale na druhou stranu, každé dítě je individuální. Pokud jsem třeba měla těžký porod nebo je miminko hodně neklidné, plačtivé, tak zkrátka i přes to všechno je důležité ho zklidnit. V tu chvíli tedy neřeším v budoucnosti křivá záda. Já bych maminkám, kterým miminka často pláčou, i když jsou najedené, přebalené atd., řekla, pořiďte si klidně nějaké nosítko nebo šátek, pokud to miminko uklidní. Protože když se budeme snažit dodržovat ten správný vývoj, tak ho stejně nepodpoříme, protože plačící dítě bude v tenzi a nejdůležitější je ho proto v tu chvíli zklidnit. Lepší je pak šátek než nosítko, protože v nosítku je dítě vždy ve svislé poloze, zatímco v šátku můžete polohu přizpůsobit a uvázat ho třeba do klubíčka.
Miminka by měla spát na rovné podložceFoto: Jitka Rubešová/se svolením
I když je nosítko sebevíc ergonomické, tak nohy dítěte jsou v něm v hodně velkém roznožení. Vypojí se břicho a dítě se prohne v bedrech. A k tomu shora tlačí ta velká hlava. Několikrát jsem viděla, že přišla maminka, přinesla dítě v nosítku, vybalila ho a položila na rovnou podložku a to dítě třeba minutu jen leželo v prohnutí na zádech, než to tělíčko povolilo. A to jsem ještě nezmínila krční páteř. Ve třetím měsíci miminka začnou vnímat okolní svět, a aby něco viděly, musí mít hlavu vytočenou nebo zakloněnou.
Jak podpořit správný vývoj miminka?
V první řadě mu musíme vytvořit vhodné podmínky pro adaptaci v prvním měsíci po narození. První měsíc života má miminko jediný úkol: zvyknout si na nové podmínky. Nezná gravitaci, zimu, zvuky… Můžeme mu to zvykání ulehčit, když ho budeme zavinovat a tím mu vlastně vytvoříme podobné podmínky, jaké měl u maminky v bříšku. Kromě toho musíme myslet na to, abychom miminko nevystavovali ostrému světlu, takže třeba postýlku nebudeme dávat proti oknu, kde by na něj svítilo slunce. Budeme dávat pozor na hlasitý hluk a velmi důležité je zvolit k miminku pomalý přístup. Pomalu ho z postýlky zvedat do náruče, protože dítě vůbec netuší, že ho chcete zvednout. Dbát na správnou manipulaci a pak je to i denní režim.
Zhruba do dvou let se děti řídí pomocí rituálů a je důležité jim nastavit denní režim. Je to pro maminky výplach mozku, ale skutečně je ideální všechno dělat stejně, ideálně ve stejnou denní dobu, stejným způsobem. Například kojit v jednom křesle, v noci dávat spinkat na jedno místo. Tím dáte dítěti možnost se zorientovat, protože ono pochopitelně netuší, jestli je poledne nebo pět hodin odpoledne. Tyhle stejné, opakující se věci ho uklidní.
A co je velmi důležité: nenechávat děti vyplakat. To je naprosto zásadní. Děti, pokud se jim něco zásadního neděje, nepláčou. Takže rozhodně nevěřit tomu, že se děti mají nechat vybrečet. Ony nemají jiný způsob, jak dát vědět, že se s nimi něco děje. Nechat plačící miminko v zavřené místnosti, to by podle mého názoru mělo být trestné.
Co by nám doma před narozením miminka nemělo chybět?
Samozřejmě je to místo, kde bude miminko v noci spinkat, takže postýlku. Přes den ho můžete mít mimo postýlku, takže třeba nějaký košík nebo klidně korbičku od kočárku. V té se bude cítit dobře, protože to je omezený prostor a to je miminkům velmi příjemné. Samozřejmě potřeby na koupání a já doporučuji zavinovačku. Tohle bohatě stačí a s těmi ostatními věcmi bych počkala až po narození.
Zmínila jste zavinovačku. Jak vybrat tu nejlepší?
Záleží především na tom, v jakém roční období se miminko narodí. Pokud je to léto, tak bych volila buď zavinovačku ze strečového materiálu, který hodně stáhne ručičky i nožičky a některým dětem to hodně vyhovuje, nebo pak péřovou zavinovačku. Já osobně bych volila právě tu péřovou, protože je prodyšná a vzduch pod miminkem cirkuluje. Můžete ho v ní nechat i rozbalené a peří mu udělá krásnou službu, protože se přizpůsobí jeho tělíčku a vytvoří vlastně takové korýtko, do kterého se miminko jakoby propadne. A to je pro něj skvělé i kvůli už zmiňované svalové flexi novorozenců. Díky tomu, že se do peří mírně propadnou, cítí se bezpečněji a stabilněji. Třeba při vysokých teplotách můžete miminko nechat jen v plínce, zavinout ho látkovou plenou a položit na péřovou zavinovačku. V zimě je pak péřová zavinovačka jasnou volbou.
A co je naopak podle Vašeho názoru zbytečné a maminky a tatínkové se bez toho pohodlně obejdou?
Jednoznačně jsou to hnízdečka. Hodně se argumentuje tím, aby miminko nespadlo. Ale do třetího, čtvrtého měsíce ani nemá kam spadnout, protože se ještě nepřekuluje. Kam ho položíte, tam leží. Když chci dítěti pomoct se adaptovat, pořídím mu zavinovačku. A dávat pak miminko v zavinovačce do hnízdečka je opravdu zbytečné. Takže buď hnízdečko, nebo zavinovačku. Ale tady se zase musím vrátit k tomu přirozenému vývoji a z tohoto pohledu je zavinovačka rozhodně lepší.
Další zbytečností jsou takzvané bílé šumy. Výrobci tvrdí, že dítě slyší v bříšku maminky šum, a když je neklidné, plačtivé, tak ho právě bílý šum může zklidnit. Někdo proto vedle miminka pouští vysavač, fén nebo si koupí nějaký ten speciální zdroj bílého šumu. Je ale potřeba si uvědomit, že miminko z bříška zná nejen šumění krve maminky, ale i její hlas. Takže mnohem důležitější je na něj mluvit, zpívat mu, vyprávět – zkrátka vytvářet si s miminkem vazbu. A je to důležité i pro maminky. V dnešním zrychleném světě je to příležitost, jak si k miminku sednout, zklidnit se a napojit se na sebe.
Maminky a tatínkové si občas potřebují ulevit a jednou z možností je i vibrační lehátko. Neuškodíme tím miminku?
V lehátku zase dítě nemá vertikální polohu, takže pokud do něj dáte třeba dvouměsíční miminko, bude páteř nadměrně zatěžovaná. Zkuste si představit, jak se cítíte, když usnete na plážovém lehátku, ve kterém jste opření, nebo při dlouhé jízdě autem. Není to nic příjemného. Dítě se sice vibrováním ukolébá a nakonec usne, ale není to dobré pro jeho páteř.
Já bych proto raději zvolila například Mojžíšův koš. Můžete ho vzít a snadno přenést třeba do kuchyně, protože právě vaříte. Položíte ho vedle vás, miminko na vás vidí a zároveň leží na rovné podložce.
Jak miminko polohovat při spinkání a proč je to tak důležité?
Je to proto, že kosti v hlavičce nejsou zpevněné a je tedy nutné zabránit tomu, aby se zploštila hlavička. Protože to může být otázka klidně jen týdne, dvou a už k tomu může začít docházet. Taky je potřeba si uvědomit, že zhruba devadesát procent dětí má hlavičku stočenou k jedné straně už z bříška, protože v něm byly schoulené a měly tam málo místa. A když přijdou na svět, tak mají svaly na té jedné straně trochu zkrácené. Je to drobnost, kterou maminka většinou nepozná, a pediatři to příliš neřeší, protože to má opravdu hodně miminek.
Miminka by měla spát na rovné podložceFoto: Jitka Rubešová/se svolením
Když miminko položíte na pevnou podložku, třeba do postýlky, tak stáčí hlavičku automaticky k jedné straně dál. A pokud to neohlídáte, tak dojde nejen k zploštění hlavičky. Miminku se totiž za hlavou nakloní celé tělíčko, takže v tu chvíli jsou svalové řetězce v asymetrii a bude dávat do pusinky častěji jednu ručičku, osahávat jednu nožičku a tím pádem jedna polovina těla bude vyvinutější. A dokonce se to zploštění může projevit i v obličeji. Takže polohování je opravdu velmi důležité. Já doporučuji měnit polohu po každém kojení. Jedno kojení, pravý bok, druhé kojení levý bok, po dalším na bříško, pak na záda a tak pořád dokola.
Na co si ještě mají novopečení rodiče dát pozor?
Existuje řada vrozených reflexů a jeden z nich je úchopový. To znamená, že novorozené dítě má ruce v pěst s palečkem dovnitř. A ta pěst je opravdu pevně sevřená. Rodiče dítěti často dají prst, aby jim ho sevřelo. Pro vývoj dítěte je důležité tento reflex nepodporovat a nedržet se takhle s miminkem. Protože už tady v prvním měsíci života se vlastně začíná formovat i to, jak jednou bude dítě psát.
A to samé platí i pro chůzový reflex. Ten kontroluje pediatr a znamená to, že postaví miminko na nohy a ono vlastně dělá kroky a má propnuté nohy. Zjišťuje se tím, zda je miminko v pořádku po neurologické stránce. My tento reflex ale nesmíme podporovat a tak je potřeba kontrolovat velikost dupaček, jestli už mu nejsou těsné. Protože jakmile nahmatá ten napjatý konec, bude nožičky propínat. Stejně tak hlídat, jestli už se nedotýká chodidly kraje košíku nebo korbičky kočárku. Pořád musí mít dostatek prostoru.
Jitka Rubešová radí se správnou manipulací i v kurzechFoto: Jitka Rubešová/se svolením
Skvělým vodítkem pro maminky, že se s dítětem děje něco, co mu není příjemné, je Moroův reflex, také zvaný úlekový. Ten funguje zhruba do třetího měsíce, a když se dítě lekne, tak mu vylétnou ručičky a prsty roztáhne do široka. V tu chvíli je důležité ho zklidnit, dopřát mu čas na zklidnění.
A samozřejmě pak je tu tatínek, partner nebo zkrátka podpora od někoho blízkého. Maminky po porodu potřebují pomoc, aby se nedostaly do začarovaného kruhu, kdy dítě pláče, maminka pláče. Je potřeba, aby si maminky odpočinuly, protože prostě platí známé: spokojená máma, spokojené dítě. Takže se nebát nechat dítě v noci spinkat u tatínka a jít se vyspat do jiné místnosti. A když už nevíte, jak dál, tak si prostě uvařte čaj, sedněte si do křesla, vemte si miminko k sobě a na všechno se v tu chvíli vykašlete. Je až neuvěřitelné, jak jsou děti na mámu naprogramované. Cítí, že se něco děje, cítí naše emoce, nálady a od toho se pak odvíjí i jejich chování. A funguje to dlouho. I na své desetileté dceři vidím, že je v nepohodě, jestliže já jsem nervózní. Je důležité si uvědomit, že děti přes nás vnímají svět, my jsme jejich kotva.
