Pohlazení na duši rodičů a velké povzbuzení pro psychomotorický vývoj dětí: BabYoga je unikátní cvičení i pro nejmenší miminka
Jak bys popsala BabYogu?
BabYoga je komplexní přístup k miminkům už od narození, tedy miminkům a těm, kteří o ně pečují, protože to je spojená nádoba. Snažíme se podpořit jejich intuici a sebejistotu. Učíme je, jak s miminkem ideálně manipulovat, ideálně ho rozvíjet, ukázat si, že spousta cviků je bezpečných a ještě můžou být dost velká sranda. Snažím se, aby Babyoga byla přístav, kde se ty cítíš dobře ve vlnách svého vlastního mateřství. Aby každý měl pocit, že je vnímaný, že může za námi přijít, když ho něco trápí.
Proč není BabYoga jen fyzické cvičení, ale komplexní záležitost, kterou si užijí děti i dospělí?
BabYogu vnímám na hranici mezi divadlem a cvičením. Snažíme se do toho zahrnout celé naše senzorické vnímání. Proto používáme éterické oleje pro čich, máme vizuální pomůcky, které dokreslují příběh, máme hmatové pomůcky, které rozvíjejí jemnou i hrubou motoriku a podporují rozvoj koordinace a odpovídají tématu i vývojové fázi dítěte. Používáme také pomůcky pro senzorickou integraci na zklidnění centrální nervové soustavy a pracujeme s různými materiály, látkami, organzami. Ale používáme i sluchové pomůcky. Máme třeba stříbrné koule, které cinkají a mají různou váhu, aby se děti naučily, co je těžké a posilujeme tím zároveň nenáročnou formou i svalový aparát. Tím vším učíme děti prožívat své tělo. A máme i naše vlastní písničky a říkačky.
Snažíme se to navíc vymyslet tak, aby to třeba nebyl jen kužel s míčkem, ale například strom s jablíčky, která potřebuješ posbírat. Nebo když jsme si na podzim povídali o tom, že zvířátka půjdou spinkat, tak jsme měli natištěného ježka, kam se děti učily vkládat párátka a dělat mu bodlinky. Těch se pak dotýkaly a zjišťovaly, že jsou ostré a píchají. Zkrátka chceme, aby děti a ani maminky nevnímaly, že je to jen nějaká pomůcka, ale že to je něco, co podtrhne celý příběh.
Jak lekce BabYogy probíhá, co rodiče a jejich potomky čeká?
My cvičíme s miminky od zhruba dvou měsíců, předtím děláme individuální péči doma. Když přijdeš na lekci BabYogy, tak vždy začínáme přivítáním a zjištěním situace. Jaká je u každého nálada, jestli tam nejsou nějaká zdravotní omezení, komplikace, očkování, protože to všechno se promítá do toho, jaká energie by v hodině mohla být. Když třeba přijdou maminky, které říkají, že děti v noci moc nespaly a ony jsou taky unavené, tak přidáme aktivační cviky, které je povzbudí a probudí. Na začátku si proto zacvičí rodiče, aby se dostali zpátky k sobě a naladili se na sebe, protože když jsi naladěná na sebe, mnohem lépe vnímáš impulsy od dítěte.
A pak už jdeme do sestavy cvičení. Začínáme s těmi, které jsou pro uvnitřnění a navnímání toho, co vlastně tělíčko miminka zvládne. Aby vědělo, že má ruce, nohy a třeba chodidla. Pak máme sestavu cviků, které jsou vyloženě na protažení a zapojení hlubokého stabilizačního systému. Při cvičení extrémně vnímáme jejich unavenost. Ve chvíli, kdy ztrácejí koncentraci, přecházíme k aktivitám, které jsou na rozvoj jemné motoriky, propojování pravé a levé hemisféry nebo třeba koordinace zase podle toho, co miminka už umí. Snažíme se s cvičením spojovat i obraz. Když třeba cvičíme lišku, tak zároveň ukazujeme obrázek lišky a i to slovo říkáme, aby se dětem spojil obraz se sluchem.
BabYoga se cvičí ve třech jógových studiích v Praze. Proč využíváš víc míst a proč je pro tebe jejich výběr tak důležitý?
Já jsem přesvědčená, že prostředí, ve kterém jsi, utváří tvůj vnitřní svět. Proto se snažím, aby prostory, kde cvičíme, byly opravdu pěkné. Aby tam bylo čisto, aby to vyzařovalo hřejivý pocit domova. Proto hledáme parkety, obložení dřevem, aby to místo nepůsobilo studeně. Všímáme si, jak jsou zvolená světla, aby to dětem nesvítilo do očí. Posuzujeme akustiku prostoru, aby když tam zapláče jedno dítě, aby se nerozplakaly všechny, protože je tam ozvěna. Chceme, aby tam byl prostor pro doznění prožitků po lekci, kde si můžeš vypít čaj nebo kávu a odpočineš si. A zároveň, aby bylo kde parkovat kočárky a ideálně i bezbariérový přístup. Není jednoduché takové místo najít a máme laťku opravdu hodně vysoko.
Je BabYoga výhradně "ženská" záležitost nebo mohou s dětmi chodit cvičit i tatínkové?
Skoro v každém druhém kurzu mám táty i mámy, nebo se snaží střídat. Tatínci chodí čím dál častěji a někdy přijdou i babičky a my pak hledáme způsob, jak je zapojit a zažít hezkou chvíli s dětmi, i když původně přišly jenom na koukání. Snažíme se ke všem přistupovat co nejvíc citlivě a dávat si třeba pozor na témata, která by mohla být bolestivá. Všechny chceme opečovávat, aby se cítili dobře.
Koncept vymyslela maminka tří dětí Lenka GajdoštíkováFoto: BabYoga/se svolením
Jsi autorkou celého konceptu. Jak původně marketingová specialistka vymyslí BabYogu?
Já jsem k józe přišla v době, kdy jsem pracovala v marketingu. Byla to jedna z mála aktivit, která mě dokázala vrátit k sobě. Udělala jsem si proto lektorský kurz jógy, ale neměla jsem ambice učit. Chtěla jsem těm pozicím lépe porozumět a dělat je smysluplně.
Když jsem pak otěhotněla a narodil se mi můj první syn, tak to byla obrovská rána proti zdi. Porod byl těžký, já se snažila ještě i pracovat. A to mluvíme o době před třinácti lety a to tady vůbec pro to nebyly podmínky. A já jsem se v tom mateřství strašně ztratila. Řekla jsem si, že mi pomůže jóga, ale chtěla jsem ji zároveň představit i svému dítěti. A začala jsem zjišťovat, jaké tady jsou možnosti. V Americe a Anglii existovalo něco jako baby jóga, ale tady to nikdo nedělal. Odjela jsem a udělala si kurz, ale nesplňovalo to všechno, co jsem od něj čekala. Tak jsem si začala přidávat ke cvičení i psychomotorický vývoj, protože to v americkém ani britském pojetí není. Postupně jsem doplňovala další a další prvky a viděla jsem, jak to funguje na moje tři děti. Největší proměnu prodělala BabYoga teď s mojí dcerou. To, co děláme teď, je úplně něco jiného, než jsme dělali před několika lety. Pořád se to vyvíjí.
Všechno to vzniklo i proto, že jsem chtěla aktivitu, která bude dítě rozvíjet, nebude ho vyčerpávat a nebudeš ho tam posuzovat, protože jsem hodně unavená z toho, jak jsou děti od malička hodnocené.
BabYoga není jen cvičení. Na lekcích se hraje, zpívá i tvoříFoto: BabYoga/se svolením
Odlišuje BabYogu od jiných cvičení ještě něco dalšího?
Odlišuje nás i to, že se snažíme mít co nejmenší věkové kategorie kurzů. Máme rozptyl třeba jen dvou až tří měsíců věku. Díky tomu pak můžeme cvičit věci, které jsou přesně pro ně. Aby se miminka naučila třeba správně přetáčet a my mohli odchytit hned na začátku různé nuance a případně je mohli poslat k fyzioterapeutovi.
Spolupracujeme s odborníky a oni nám sami říkají, že vidí velký rozdíl u dětí, které k nám chodí. A my to vidíme také, když k nám někdo chodí od maličkého miminka nebo začne až později. Je rozdíl v tom, jak děti vnímají svoje tělo, jaké mají držení těla, co všechno ví, že dokážou nebo ne. Jsou ve svém těle mnohem víc zakotvené. Méně padají, dřív u nich vidíme zralou chůzi a také v kratším horizontu než u těch, které k nám přijdou třeba až ve tři čtvrtě roce.
Mohou si rodiče Babyogu přijít jen vyzkoušet?
Vždy na začátku semestru máme dvě ukázkové hodiny. Když někam přijdeš, tak víš, jestli se tam cítíš dobře, jestli je ti lektorka sympatická, jestli se ti líbí místnost, jestli je tam čisto, jestli tomu důvěřuješ. A než si tohle všechno řekneš a uvolníš se, je konec hodiny. A dětem tohle trvá i dvě nebo tři hodiny. Proto vypisujeme ukázkové hodiny hned dvě.
Kromě kurzů BabYogy a Jógahrátek, které jsou pro děti zhruba od tří let, pořádáme i letní otevřené lekce, hudebně-jógové dílny, workshopy pro tatínky, kde je učíme manipulaci a také ty oblíbené akrobatické pozice. A máme i zážitkové lekce, třeba saunování s Babyogou. Děti učíme saunování a otužování tím naším systémem založeným na laskavosti. Nikoho nenutíme, ale skoro všechny děti nakonec vlezou do studené vody alespoň po kolínka. A nabízíme i individuální péči, kterou děláme u dětí do zhruba tři čtvrtě roku.
