
Perfidní divadlo, aneb divadlo, kde i ženské role hrají muži
U příležitosti dnešní premiéry hry "Splašený taxík aneb Čekám na tebe v posteli", která se bude konat na prknech vinohradské scény D21, jsme vyzpovídali Petra Seidla, herce a jednoho ze zakládajících členů souboru Perfidního divadla. Tento ojedinělý divadelní spolek vychází z shakespearovsko-cimrmanovského pojetí dramatické tvorby, v němž ženské, mužské i dětské role hrají výhradně muži. V případě Perfidního divadla dodejme - homosexuální muži.
Patříte mezi zakládající členy Perfidního divadla. Jak vůbec vznikl nápad, aby i ženské a dívčí role ztvárňovali herci-muži?
Neřekl bych, že to byl konkrétní záměr. Naše divadlo vzniklo jako jeden z nástupců party nadšenců, kteří chtěli bavit své kamarády inscenováním různých scének při příležitosti společných setkání. A jelikož se jednalo o ryze pánské sešlosti, bylo nutné sáhnout do vlastních řad i při obsazování ženských rolí. A my jsme v tomto trendu pouze pokračovali.
Má absence žen v divadelním souboru nějaké výhody?
Těžko říci, když jsme v divadle nikdy žádné ženy neměli, ale minimálně vám stačí jedna šatna. A i když i naši muži mají své dny, je to asi o něco jednodušší....
Dočetla jsem se, že perfidní znamená "zrádný, věrolomný, proradný". Proč váš divadelní soubor nese právě tento název?
Možná bych k výše uvedeným významům ještě doplnil bezcharakterní a podlý. První inscenací našeho amatérského divadla bylo představení Limonádový Joe. A všichni si jistě vzpomenou, že v jedné z vypjatých scén zazní z úst padoucha Horáce Badmana na adresu arizonské pěnice Tornádo Lou pohrdavé "perfidní rachomejtle".
Původně jsme se domnívali, že se jedná o autorský novotvar, ale přesto jsme zapátrali ve slovníku cizích slov, našli a byli naprosto okouzleni. Bylo nám jasné, že máme název pro naše divadlo. Ne, že bychom se cítili jako zrádný soubor, ale řekli jsme si, že vzhledem k charakteru našeho divadla divák v podstatě často nebude vědět, na čem s námi je - často to nevíme ani my sami. Tak proč ho na to předem nenápadně neupozornit?
Prezentujete se jako gay divadlo, je tedy soubor ryze čtyřprocentní? A chodí se na vaše hry dívat spíše LGBT menšina, nebo zvědaví heteráci?
Ano, jsme v současné době asi jediné skutečně stoprocentně čtyřprocentní divadlo v republice. Rozhodně ale nejsme heterofobní. Jelikož je v naší komunitě pouze omezený počet herců a hereček, snažili jsme se dříve doplnit soubor i z mužské části heterosexuální většiny, ale tento pokus nevyšel. Co se týče složení diváků, řekl bych, že dnes je to tak 50/50. Samozřejmě na představeních v Praze je tento poměr asi vyšší ve prospěch LGBT komunity, ale při představeních mimo Prahu se jedná o tradiční rozložení divácké obce.
Při této příležitosti je nutné říci, že neděláme žádnou převlekovou show, ale snažíme se skutečně dělat divadlo v duchu shakespearovsko-cimrmanovského pojetí divadla. Děláme činohru, ve které se občas i trochu zpívá, a to naživo. Může se tedy stát, že pro některé hetero zvědavce může být zklamáním, že na jevišti nevidí především lepé pseudoděvy pouze předvádějící své vnady.
Proč by si diváci neměli nechat ujít nejnovější hru "Splašený taxík aneb Čekám na tebe v posteli"?
No, protože to bude jako vždy povedená taškařice... Jsme si vědomi, že divák se chce především bavit, takže i naše nová hra je vtipná situační komedie, při níž si často budete připadat jako doma.
Dnešní premiéra je beznadějně vyprodaná, kolik repríz představení se chystá?
Počet repríz závisí na přízni a zájmu diváků. Naše nejúspěšnější inscenace Hanebný polibek se zatím dočkala 18 repríz, což je při cca dvouměsíčních intervalech našich představení úctyhodný počet. Bližší informace o nové hře i našem divadle je možné nalézt na stránkách www.perfidnidivadlo.cz.
Foto: Perfidnidivadlo.cz