ROZHOVOR: Sbormistr jediného českého gay sboru Marek Stanka: "Doodles mají velký potenciál v šíření dobrého jména LGBT komunity!"

Pěvecký sbor Doodles byl založen v září 2011 v Praze. Slyšet od něj můžete hudbu celé řady období i stylů od renesance, lidových písní přes věhlasná díla…

Autor: Petra Járková / 21. 3. 2018

Pěvecký sbor Doodles byl založen v září 2011 v Praze. Slyšet od něj můžete hudbu celé řady období i stylů od renesance, lidových písní přes věhlasná díla klasické mužské sborové tvorby 19. a 20. století, operní sbory či operetu až po spirituál, muzikál nebo třeba pop 80. a 90. let.

My jsme si popovídali se sbormistrem tohoto unikátního seskupení, které nemá v České republice obdoby — Markem Stankou — o tom, co všechno v tomto roce chystá, jak mezi sebou tolik mužů vychází, zda dochází k ponorkám nebo jaký repertoár je posluchačům nejbližší a vždy sklidí úspěch.

3. 6. 2019Na rýmu, na bolest hlavy, pro zdravé srdce i zažívání: Léto patří chilli papričkám!

Kdo přišel s myšlenkou založení pěveckého sboru?

Napadlo to pár kluků spolu s naším zakládajícím sbormistrem v létě 2011 na grilovačce. Já jsem pak některé z nich potkal na vodě a nápad založit gay sbor se mi od začátku moc líbil. Řekl jsem to dalšímu kamarádovi, ten zase svému kamarádovi a stejně to udělali i ostatní - slovo dalo slovo a na podzim jsme se poprvé sešli doma u jednoho z nás, bylo nás tehdy asi deset.

Co je na vašem souboru jedinečné?

Je to nasnadě - jsme jediný gay sbor v Česku a jeden z mála LGBT sborů ve střední a východní Evropě. Jsem na to hrdý a zároveň to vnímám jako velkou odpovědnost. Jako jediní tak budeme reprezentovat Česko na květnovém festivalu osmdesáti LGBT sborů Various Voices 2018 v Mnichově. Držte nám palce.

Kolik pěvců ve sboru působí a v jakém věkovém rozmezí?

Jak jsem už zmínil, začínali jsme v počtu deseti lidí, dneska nás je přes 35. Takový nárůst během posledních dvou let považuji za mimořádný úspěch. Česko je totiž zemí s velkou sborovou tradicí, většina zpěváků je už od raného věku rozebraná a nábor je dost těžká disciplína. Opravdu mě moc těší, že i za těchto podmínek se nám daří nové zpěváky přilákat a přesvědčit je, že stojí za to dát Doodles čas a energii. Těší mě to o to víc, že většina z nás má náročné zaměstnání a všichni máme zpěv jako koníčka. Prožitá radost ze zpěvu a následně i potlesk od diváků nám to všem ale bohatě vrací.

Co se týče věku, tak stejně, jako se svojí existencí snažíme přispívat k pestrosti české sborové scény, tak i uvnitř jsme velmi pestří - a to i po věkové stránce. Máme tak dvacátníky i padesátníky a všechno mezi tím.

Přibíráte i nové členy a jak takový konkurz do Doodles probíhá?

Přijímání funguje jednoduše - zájemce přijde na pár zkoušek, kde si oťuká on nás i my jeho a když zjistíme, že jsme si navzájem sympatičtí, přistoupíme k přijímačkám. Tam jsem kromě adepta ještě já s vedoucím daného hlasu, celé "výběrové řízení" trvá okolo čtvrt hodiny a zatím se s tím všichni vypořádali bez nadměrných obav a mám radost, že i se ctí.

Momentálně přijímáme první tenory, takže pokud si pohodlně notujete i ve vyšších polohách třeba hity od Beatles nebo Justina Timberlakea, rádi vás mezi sebou přivítáme. Stejně tak pokud máte kamaráda s vyšším hlasem, určitě mu o Doodles řekněte. Pěvecká nebo sborová zkušenost je jistě výhodou, ale zdaleka ne podmínkou, jsou mezi námi i kluci, kteří na veřejnosti zpívali poprvé s Doodles a jsou to fakt šikovní zpěváci. Většina členů to zvládá i bez znalosti not.

Jak mezi sebou členové vychází? Dochází v kolektivu tolika mužů, potažmo gayů, různých profesí a mentalit ke konfliktům?

Takhle velký a různorodý kolektiv s sebou samozřejmě přináší i velmi pestré situace z oblasti mezilidských vztahů. Fakt, že jsme všichni gayové, vůbec neznamená, že si všichni ve všem rozumíme. Já tuhle pestrost ale vnímám jako velkou výhodu - ať už to vezmeme přes věk nebo třeba přes profese, vždyť u nás najdete mimo jiné prodavače, úředníky, řidiče, studenty, manažery nebo třeba zdravotní bratry. V dnešní době uzavírání se do sociálních bublin vnímám tenhle vzájemný kontakt jako dar. Rozdílnosti se samozřejmě projevují i v názorech a postojích. Zároveň ale společný cíl, tedy práce na každé jednotlivé skladbě, funguje jako skvělé pojítko, které spolehlivě pomáhá případné nesoulady překonávat. Říká se, že láska hory přenáší a já myslím, že pro hudbu to platí jakbysmet. Obojí totiž má tu moc vyvolávat velmi silné pozitivní emoce.

Jste přátelé i v soukromí? Trávíte společně volný čas?

Nábor děláme často přes kamarády a známé, takže leckdo by svůj čas s dalšími sboristy trávil i bez sboru. Řada kamarádství pak samozřejmě vznikla i tak, že se kluci poznali na Doodles. Kromě toho máme i několik párů, které už jako pár přišly, a konečně i jeden pár, který u nás vznikl.

Jak často trénujete a jak taková zkouška probíhá?

Zkoušíme s výjimkou letních prázdnin po celý rok jednou týdně, zkouška trvá tři hodiny. Kromě toho máme během roku čtyři víkendová soustředění. Na začátku zkoušky se rozcvičíme, obzvlášť oblíbená je pak kontaktní část, která spočívá ve vzájemné masáži šíjových svalů. Následně se rozdýcháme, rozmluvíme na jazykolamech, rozezpíváme, no a poté už přistoupíme ke zkoušení. Uprostřed zkoušky je krátká přestávka, po ní máme něco jako třídnickou desetiminutovku, kde řešíme organizační věci a pak zase zpíváme. I když přicházíme po práci či škole unavení, tak zpívání a atmosféra na sboru nás nakopnou a odcházíme často v mnohem lepší náladě, než ve které jsme přišli.

Píseň Ach ty ženy budí vždy velký ohlas

Jaký je váš repertoár?

Snažíme se, aby náš repertoár byl pestrý - takže sahá od renesance až po pop. Na západ od nás mívají ten luxus, že v jednom velkém městě funguje několik LGBT sborů a v celé zemi dokonce několik desítek, takže se pak často specializují - některé na velkolepé popové show s kostýmy a ohňostroji, jiné zase na interpretaci klasické hudby na velmi vysoké úrovni. Když to tedy trochu nadsadím, tak Doodles zatím pracují za několik sborů najednou, což se projevuje i na pestrosti našeho repertoáru. Zároveň ale říkám, že jsem za tu pestrost velmi rád a oceňují ji i naši diváci.

S čím slavíte největší úspěchy?

Velký aplaus vždycky sklidí rozverný kus "Ach ty ženy" z operety Veselá vdova, kde máme poměrně komplikovanou choreografii. Tuhle věc jsme mimochodem v Paříži prováděli ve francouzštině a teď ji nacvičujeme do Mnichova v němčině. Dále by na špičkách naší pomyslné hitparády určitě stál hit "The Lion Sleeps Tonight". Úspěch slavíme i s písní "Příteli, chvátej S.O.S." ze seriálu Sanitka v úpravě mého partnera, skladatele Jana Dobiáše. A z duchovní hudby jsme od našich diváků sklidili pochvaly za provedení písně "Pater noster" od Franze Liszta nebo krásného mužského sboru "Beati mortui" od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Jezdíte i po soutěžích? Máte za sebou nějaké úspěchy?

Naše první zkušenost s hromadnou sborovou akcí bude na již zmíněném festivalu LGBT sborů Various Voices 2018, který se uskuteční letos v květnu v Mnichově. Nejde sice o soutěž, nicméně zapsat se mezi osmi desítkami sborů do paměti diváků nebude nikterak lehký úkol. Já pevně věřím, že se nám to podaří, už i minulé kontakty se zahraničními sbory ukázaly, že i v konkurenci kvalitních sborů máme co nabídnout.

A když se ptáte na úspěchy, tak za ten největší vnímám ohlasy od našich fanoušků. Velmi mě těší, že naše pražské koncerty bývají vyprodané už v předprodeji a naši fanoušci, kterým láskyplně říkáme "Hujeři", na nás chodí i na stojáka, 250 míst už totiž nestačí. Chcete-li se proto včas dozvědět o našich vystoupeních a o zahájení předprodejů, určitě olajklujte náš Facebook.

K některým písním máte i hudební doprovod, kdo ho zastupuje?

Volíme nejběžnější formu sborového doprovodu, tedy klavír. Doprovází nás můj partner, který je i klavíristou. Většinu skladeb ale máme a capella.

Jedna z náročnějších písní - Žal se odkládá

A k dalším třeba taneční choreografie. Kdo se o vymýšlení sestav stará?

Osobně choreografii vnímám jako okořenění zpěvu a kořenit je třeba přiměřeně, takže choreografie máme jen u menší části písní. Jednoduché choreografie si vymýšlíme sami, ty složitější pro nás zatím dělali dva profesionální choreografové a velmi si vážíme toho, že pro nás pracovali bez nároku na honorář. Nyní navazujeme spolupráci s jedním mladým talentovaným choreografem. Na to se velmi těším, ale jméno zatím neprozradím.

Vystupujete i v zahraničí. Kde to pro vás bylo nejzajímavější a proč?

Nejzajímavější to bylo v Paříži, protože to byl zatím náš jediný zahraniční zájezd. Letošní Mnichov bude pro nás jistě velmi silnou zkušeností, strašně se na to těším. Na závěr festivalu všech osmdesát účastnických sborů provede na mnichovském náměstí Odeonsplatz za doprovodu velkého orchestru Orffovu kantátu Carmina Burana. Počítá se s více než 2 000 zpěváky, očekávám, že to bude životní zážitek.

Máte nějakou společnou inspiraci?

Některé nápady chodí od samotných sboristů, občas i od fanouška, některé věci pak cvrnknou do nosu mě nebo mého partnera. Já osobně přemýšlím ve svém volném čase téměř neustále nad tím, co a jak bychom se sborem mohli dělat. Samozřejmě na jednu realizovanou věc připadá klidně i několik desítek nerealizovaných nápadů. Jednou z nutných podmínek dobré realizace je jistě dobrá sborová úprava a v téhle oblasti si opravdu pochvaluji aranžérskou práci svého partnera Jana Dobiáše. Jen bych ještě potřeboval, aby se uměl naklonovat…

Kde vás v nejbližší době mohou zájemci vidět?

Již 7. května večer vystoupíme se špičkovým LGBT sborem OurSong z americké Atlanty v Kostele ČCE na Smíchově. I když bude zrovna díky státnímu svátku prodloužený víkend, nejezděte z Prahy pryč a přijďte se na koncert podívat, bude to rozhodně stát za to. Vstupenky si můžete v předprodeji zakoupit ZDE! Už tradičně vystupujeme v týdnu během Prague Pride, letos to bude pravděpodobně ve středu 8. srpna večer. Tenhle koncert osobně považuji za vrchol tuzemské sezóny, fanoušci mívají velká očekávání a my je nechceme zklamat. Kromě toho se účastníme i menších akcí a festivalů - v červnu jsme tak pozváni na zahájení hudebního festivalu Úštěk a dále vystoupíme na jedné místní akci ve Zbuzanech, kde naše pozvání samozřejmě není náhodou a váže se na název obce. Dělá mi radost, že se nám daří kombinovat vystoupení uvnitř komunity s akcemi pro většinovou společnost. Jsem přesvědčený, že Doodles mají velký potenciál v osvětě a šíření dobrého jména LGBT komunity.

22. 5. 2019GALERIE: Svalnaté kočky ovládly internet

Co zajímavého plánujete v roce 2018?

Spoustu věcí - již jsem zmínil nastudování kantáty Carmina Burana do Mnichova, jde pro nás o zajímavou zkušenost s poměrně rozsáhlým dílem. Českou popovou hudbu budeme v Mnichově reprezentovat prostřednictvím Modlitby pro Martu. Je to totiž píseň se silným příběhem, která svým obsahem překračuje doby i hranice - zároveň je velkou výzvou zazpívat ji dobře a bez klišé nebo kýčovitého patosu. Dále na srpnový koncert v rámci Prague Pride připravujeme jednu ikonickou gay píseň s originální choreografií. A já osobně se strašně těším na rozvojovou spolupráci se sborovou koučkou Sylvou Saskovou, která mimo jiné vede špičkový popový sbor Oktet. A příští rok bychom rádi konečně vystoupili v Brně, myslím, že po sedmi letech existence to už našemu druhému největšímu městu vyloženě dlužíme. V hlavě máme spoustu dalších nápadů, ale ty bych nerad zakřikl, takže víc neprozradím. (smích)

Zdroj: Roman Šebek, PetraEs, Jiri Barcal, YouTube