Gay komunita za druhé světové války? Ano, paradoxně přímo v US armádě!
Armáda dělá muže. Rutina, pořádek a disciplína z mužů udělá pořádné chlapy. Uniformy umožňují mužům začít žít život jako „někdo“. Oběť, odvaha a loajalita mezi válčícími lidmi staví národy. Asi takto nám armádu přibližuje historie i armáda sama. A pokud bychom u té historie zůstali, je vůbec možné, aby queer komunita uvnitř US armády za 2. světové války existovala? Yorick Smaal (Gayety) a jeho průzkum odhaluje nečekané.
Průzkum Smaala o životech a láskách v jižním Pacifiku odhaluje, jak vojáci z USA vytvářeli živé a viditelné subkultury doma i v zahraničí během druhé světové války. Mužům se v armádě otevřela možnost prozkoumání své sexuální identity, ačkoliv mohli a nemuseli v civilním životě zaujímat standardní a předpokládané role ve společnosti. Modely sexuality ve čtyřicátých letech byly převážně, ale nikoliv výlučně, založeny na pohlaví. Homosexuální muži přijímali femininní chování jako důležitou součást své identity. Mnoho „normálních“ maskulinních mužů si pak vybíralo právě tyto typy mužů k sexuálnímu uspokojování.
Velitelé US ve čtyřicátých letech byli znepokojeni účinkem homosexuality a genderové invaze na morálku a mravy. A obavy byly vytrvalé. V poslední době se v USA, na přelomu tisíciletí, ujala politika „don´t ask, don´t tell“ (neptej se, neodpovídej), ale byla zrušena v roce 2011. Přízvuky a prohlášení prezidenta Trumpa z loňského roku ohledně LGBT členů armády, konkrétně pak transsexuálů, rezonují zatím nejvíce v nepochopitelně dlouhé kulturní válce nad americkou sexuální příslušností a právem sloužit vlasti.
Pokud se opět vrátíme do minulosti, zjistíme, že ženská podoba a etnicita byla pro velitele velice snadná k tomu, aby ji identifikovali a vyloučili. Homosexualita, na druhé straně, byla mlhavá a stinná, co se týče chování a identity, které bylo obtížné identifikovat. Vyžadovala tak zvláštní politickou pozornost. Nejlepšími preventivními opatřeními údajně byly tvrdý trénink a cvičení, pravidelná dovolená a rekreace. Vážné případy homosexuálních prohřešků znamenaly propuštění ze služby.
Úzkost nad projevem homosexuality v armádě US v druhé světové válce dosahovala svých hranic, kdy s rostoucím vlivem psychologie a příslibem „vylepšení“ armád, věnovali tomuto problému „odborný“ dohled. V roce 1943, „potvrzení homosexuálové“ čelili radě důstojníků, aby zjistili, zda budou propuštěni pro „mentální neschopnost“ sloužit vlasti.
Homosexuální vztahy v armádě nebyly něčím neobvyklým
Občas historikové zasáhnou do archivu štěstí a narazí na mimořádné důkazy, které nás nutí přehodnotit to, co si myslíme, že víme o životě gayů, kteří byli ve službě vlasti. Smaal objevil úřední vyšetřování velké „nemaskulinní“ subkultury mezi americkými námořníky v Nové Kaledonii z roku 1943. Ostrovy byly domovem asi 40 000 amerických vojáků ve válce, což z nich činilo největší základnu v jižním Pacifiku, mimo Austrálii. Členové subkultury si říkali „belles“ (muži, kteří si vzali na starosti ženské společenské role) a vytvořili tak obrovský a „duhový“ kruh přátel a milovníků/milenců. Muži si vytvořili queer persony jako je „Kantýnová Mary“ a používali zájmena ženského rodu. Pokud na základnu přijeli noví lidé, představovali se ženskými jmény. „Mary, toto je Kate. Ello, toto je Gertruda.“ Muži vyráželi za sexem do parků a hotelů. Muži se prostě zamilovávali jeden do druhého.
Že by Mary a Gertruda?
Toto indiskrétní chování se dostalo do řečí. Tyto pomluvy vyvolaly zájem námořnického velitelstva. Duhová nálada opadla, jakmile se deník jednoho z námořníků dostal do špatných rukou. Nastoupily úřady a vyšetřovatelé zahájili rozsáhlé a podrobné výslechy námořníků. Mnoho mužů bylo nuceno odstoupit.
Dokonce existují zdokumentované paměti My Queer War, kde je popsán způsob, jak být homosexuálem na domácí frontě v Bostonu. Spolupracovník a pilot Edward Field to pěkně shrnul ve svých krátkých memoárech, kde poznamenal, že americká armáda měla „zabudovaný gay svět“, i když se to velmi liší od homosexuálních identit, které známe dnes. Mnoho homosexuálních mužů přijalo ženskou identitu, co se týče sexálních rolí, ale nutně to neznamená, že by se to projevovalo na maskulinitě či projevu v běžném chování. Field potvrzuje, že se připojoval ke svým táborovým kamarádům a společně vyhledávali mužské vojáky pro sex a společnost.
Společné sprchování bylo samozřejmostí. Že by místo pro námluvy?
Můžeme tedy tvrdit, že válka skutečně poskytla masivní posílení genderovým identitám. Válka rovněž uvolnila pravidla kolem sexu. Mladí muži, segregováni a čelící smrti, hledali potěšení kdekoliv. Miliony mužů osvobozených od konvenčních očekávání společnosti se najednou ocitli daleko od domova s jinými mladými muži a sex byl snadno dostupný pro ty, kteří ho chtěli.
Zdroj: gayety.co
