Otevřený vztah vs. monogamie. Jak skutečně fungují gay partnerství a manželství? A lze na ně uplatňovat heteronormativní měřítka?

Pravděpodobně každý se během svého života vypořádával s klasickou vztahovou otázkou, zda je pro něj monogamie tím pravým ořechovým. V kontextu gay vztahů pak tuto problematiku monitoruje psychoterapeut Michael Kimmel, který o tom dokonce napsal knihu. A jak konstatuje, mnozí jsou přesvědčeni, že zachování celoživotní věrnosti jedinému partnerovi je nerealistické či dokonce nepřirozené. Spousta vztahů je pak v praxi „kvazi-monogamních“.

„Strávili jsme spoustu let kampaní za stejnopohlavní manželství, vztahy gayů se tak v heteronormativním vesmíru dostaly pod drobnohled, přičemž vlastně nikoho nenapadlo, aby se zeptal, zda je skutečně klasický model heterosexuálního manželství vhodný pro všechny, tedy i pro gaye,“ uvádí svůj zájem o téma Kimmel. A jelikož po 20 let pracoval s gayi, zjistil, že naprosté minimum z nich dokáže skutečně žít v ryzí monogamii. „Podle mých zkušeností může být maximálně 50 % všech gay partnerství monogamních, přitom mnohá z nich jsou spíše kvazi-monogamní, v takových případech si jsou partneři nevěrni jednorázově, třeba na služební cestě, nebo během večírku,“ popisuje realitu Kimmel.

Ačkoliv by se ale na první pohled mohlo zdát, že Kimmel je obecně vůči gay manželstvím spíše skeptický, opak je pravdou. Jen varuje před „nápodobou“ standardního manželství heterosexuálního – ostatně, jak konstatuje – tento model v dnešní společnosti také z 50 % selhává. Gay vztahy se však podle Kimmela potýkají skutečně především s nevěrou. „Řekl bych, že dva společně žijící muži vykazují významně vyšší zájem o sexuální kontakty, než hetero dvojice či pár leseb,“ shrnuje.

A co je „na vině“? Podle Kimmela (ač sám záhy dodává, že není biolog) jde zejména o primitivní biologický aspekt, kdy muži touží mít sex s co nejvíce lidmi. „Myslím, že jsou to známky úsilí mít sex s různými partnery, manželství je pak struktura, která situaci moduluje,“ doplňuje.

Ovšem ani v případech, kdy jeden z páru touží žít v monogamii a druhý nikoliv, není nic ztraceno. Podle Kimmela je klíčem k úspěchu začít o věcech mluvit. Zjistit, zda ve vztahu něco neschází, zda by bylo možné něco změnit a také pojmenovat největší obavy, které s sebou otevřený vztah přináší. „Pouhé otevření vztahu není řešením krize. Důležité je klást si ty správné otázky. V některých případech je efektivní učinit nějaké základní změny a teprve pak se rozhodnout, jak se vztahem naložit, v jiných naopak funguje otevřít vztah společně – pozvat si domů někoho třetího. Vždy je ale nutné nejprve vše řádně prodiskutovat,“ shrnuje Kimmel.

Zdroj: gaystarnews.com