Rozhovor s představiteli IBM o LGBT zaměstnancích: "Aby mohli lidé dobře pracovat, musí být sami sebou"
Před týdnem se v pražském hotelu Hilton uskutečnila konference Pride Business Forum. Ta si každoročně klade za cíl sezvat podnikatele, manažery a zaměstnance z různých firem, aby mezi sebou tito lidé mohli sdílet své zkušenosti s LGBT komunitou na pracovišti. "Současná situace na trhu práce vede zaměstnavatele k tomu, že více přemýšlejí o individuálních potřebách potenciálních i stávajících zaměstnanců,“ uvedla předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Milan Kříž z Ogilvy zase vysvětluje, že "pro 70% LGBT zaměstnanců je při hledání nového zaměstnání relevantní či důležité, zda zaměstnavatel diverzitu na pracovišti otevřeně podporuje."
Sešli jsme se proto se dvěma představiteli IBM a položili jim čtyři otázky ohledně jejich práce. Lindsay-Rae McIntyre procestovala čtyři kontinenty a její HR oddělení spravuje přes 140 zemí Latinské Ameriky, Střední a Východní Evropy, Blízkého Východu a Afriky. Nyní zastává ve společnosti pozici Chief Diversity Officer. Marijn Pijnenburg poskytuje zákazníkům IBM poradenství, jak přeměnit diverzitu a lidský kapitál na obchodní růst. Kromě toho je členem řídicího výboru neziskové organizace OUTstanding zaměřené na vrcholové manažery z LGBT komunity a spřízněné manažery, označované jako "straight allies", hetero spojenci.
Co byl zlomový bod, kdy jste si uvědomili, že chcete dělat právě tuto práci?
Lindsay-Rae: Vyrůstala jsem ve velice tolerantní domácnosti v Kanadě. Neznala jsem pojem „straight ally“, prostě jsem jím byla, aniž bych si tak říkala. Před dvaceti lety jsem se přidala k IBM, která má stoletou historii podpory různorodosti. Už v osmdesátých letech jsme kladli důraz na rovnoprávnost mezi pohlavími. Prostě jsem měla štěstí na to, že moje zásady i zásady společnosti, pro kterou pracuji, jsou stejné.
Marijn: Miluju opravování a vylepšování věcí a vždycky mě zajímala různorodost lidí, takže moje práce je vlastně i mým koníčkem. Můj přítel mi po příchodu do IBM řekl, že bych se mohl věnovat zlepšování podmínek po LGBT komunitu i oficiálně. Pracoval jsem i s handicapovanými lidmi, ale i s etnickými skupinami. Je naprosto zásadní, aby k sobě lidé vzájemně chovali úctu. Abychom se všichni respektovali a respektovali i to, že jsme všichni trochu odlišní. V každém kolektivu můžete najít někoho, kdo je v nějaké menšině, i když se vám to tak nemusí zprvu zdát. Podstatné je, aby se tito lidé cítili v práci šťastní.
Myslíte, že takový přístup se dá aplikovat ve všech firmách na celém světě?
Lindsay-Rae: Rozhodně. Ať už zaměstnáváte tři nebo třiceti tisíc zaměstnanců, potřebujete, aby mohli být sami sebou. Předchozí generace možná chodily do práce a musely tam předvést svoje nejlepší já, ale my chceme, abyste tam dnes mohli předvést svoje celé já. Energii, kterou byste jinak museli vkládat do popírání sebe sama, tak můžete směrovat na inovaci a tvorbu.
Marijn: Vytváříme pracovní skupiny pro menšiny z několika důvodů. Zaprvé ihned po příchodu do zaměstnání mají naši zaměstnanci někoho, s kým si zjevně mají co říct. Zadruhé tyto skupiny mají důležitý náhled na to, jakým směrem se má firma ubírat. Je možné, že v malých firmách by nutně nemusela být vyloženě síť takovýchto pracovníků, a stačil by třeba jenom jeden, který by měl možnost mluvit za ostatní a vyšší manažer by ho musel vyslechnout. Je důležité, abychom vedli hovor nejen s lidmi, kteří jsou stejní jako my, ale i s těmi, kdo jsou odlišní. Vycházet dobře s přáteli je snadné, ale skutečně důležité je vycházet dobře s nepřítelem.
Co považujete za svůj největší úspěch? Na co jste osobně nejvíce pyšní?
Lindsay-Rae: V loňském roce jsme začali podnikat v několika zemích, kde je homosexualita nelegální. Je to odvážné, ale určitě si nemyslím, že by to společnosti mohlo ublížit. Upřímně, když se na takovémto trhu objevíme my a garantujeme zaměstnancům příjemné pracovní prostředí, jsou poctěni, že pro nás mohou pracovat. IBM je úzce provázáno s vládami těchto zemí, neudělali bychom nic, co by tyto vlády mohlo překvapit. Proto se nemusíme bát, že by se najednou obrátily proti nám a snažily se nás vyštípat.
Marijn: Za svůj úspěch považuji to, že některé firmy, se kterými jsem spolupracoval, jsou dnes velice pokročilé, co se týče zapracování vhodných podmínek pro LGBT komunitu do svých zásad. Někteří šéfové těchto firem byli ještě před pěti lety přesvědčení, že pro ně žádní gayové vůbec nepracují! Jsem velmi dojat, když od zaměstnanců těchto firem dnes dozvím, že jsou v práci šťastnější, než kdy dřív. Podle mě je úžasné, že skutečně zlepšujeme životy, ať už lidem v LGBT komunitě nebo jejím blízkým.
Je něco, co se vám pracovně úplně nepodařilo, nebo něco, co vyžaduje ještě mnoho práce?
Lindsay-Rae: Chceme podporovat muže, aby se nebáli jít na rodičovskou dovolenou. Muži, kteří zanechají práce, aby se mohli starat o děti, jsou stigmatizování už takhle, rádi bychom jim tuto pozici usnadnili. To samé platí pro adopci dětí párem dvou gay mužů.
Marijn: Bezpochyby. Je důležité vytyčit si cíle, kupříkladu v České republice by bylo vhodné, aby došlo k legalizaci stejnopohlavního manželství. Menšiny vždy menšinami zůstanou, ale většina je tu od toho, aby menšinu chránila a svým způsobem se o ní starala. Myslím si, že bychom všichni měli dělat to, v čem jsme dobří, nestěžovat si a raději se snažit táhnout a jít příkladem.
Zdroj: archiv autora
