Jak poznat Hate Crime? I nadávky vyslechnuté v tramvaji jsou předsudečné násilí

Až vás někdo napadne proto, že jste LGBT, zvažte, zda se chcete na policii vydat sami. Praxe ukazuje, že i tam se můžete setkat s nepochopením či dokonce homofobií. Mnohem bezpečnější je využít doprovod expertek z poradny Justýna. A i když žádné kroky proti pachateli podnikat nechcete, oznamte Justýně, co se vám stalo, a pomozte ukázat, že homofobie je v české společnosti reálná. Advokátky Klára Kalibová a Petra Vytejčková vás nebudou nutit podávat trestní oznámení. Nějakou pomoc, například sociální, ale potřebuje po útoku každý.

Hate crime je v poslední době často užívaným slovem. Jeho český překlad násilí z nenávisti nyní nahradil výraz předsudečné násilí. Proč?

Klára: K označení předsudečné násilí se kloníme i my v Justýně, protože podstatou těchto útoků je předsudek pachatelů vůči skupině, kterou reprezentuje napadený. Silné emoce v podobě nenávisti potkáváme u předsudečného násilí méně často.

Jak s předsudečným násilím pracuje české právo?

Klára: Rozeznává trestné činy, u kterých se automaticky navyšuje trestní sazba, pokud jsou spáchány z důvodu předsudku. Přísněji jsou trestány útoky motivované předsudky z důvodu rasy, etnicity, národnosti, politického přesvědčení či víry/absenci víry. Když je někdo napaden, protože je Rom, trestní sazba se zvyšuje zhruba o třetinu. Když je někdo napaden, protože je gay, k navýšení trestní sazby nedochází. To je nespravedlivé, podstata činu je v obou případech stejná. Podobně jako LGBT jsou na tom lidé s postižením. Napadne-li je někdo, protože jsou nevidomí, bude útok taky stíhán jen jako běžný trestný čin.

Vedle toho máme v trestním zákoníku tzv. základní skutkové podstaty, kdy se jedná o trestný čin, jen pokud je předsudek součástí trestného jednání. Jsou to tři trestné činy – Násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Opět je explicitně chráněno pouze výše zmíněných pět skupin lidí.

„Děsila mě homofobie, tak jsem odkládal coming out. Nejvíc jsem se bál fotbalistů. Jejich reakce mě dostala,“ svěřil se čtenář1. 6. 2022

Většina LGBT osob útoky nenahlašuje – taky proto, že nadávky a urážky nepovažuje za tak zásadní. S jakými případy se vaši klienti na poradnu Justýna obracejí?  

Petra: LGBT klienti k nám obvykle nepřichází hned s prvním útokem, který se jim stal. Verbální, případně i fyzické násilí mohou zakoušet i několik let. Přitom ona poslední kapka, kterou si nechtějí nechat líbit, bývá často něco, co by jim dřív nevadilo. Z hlediska práva to nemusí být trestný čin nebo dokonce ani přestupek, z hlediska subjektivního prožívání je to však významný moment, který se stane impulsem k vyhledání pomoci. S nadávkami se setkává v LGBT komunitě každý. Bohužel podle naší zkušenosti je od nich poměrně blízko k fyzickému násilí.

Škodí nadávky jen dotčenému jedinci, nebo celé společnosti?

Klára: Mají velký dopad do sféry jednotlivce, ale formují i jeho okolí. Když se partnerky drží za ruce v tramvaji a někdo je verbálně inzultuje, nejbezpečnější bude vystoupit. Budou se ale cítit špatně, protože se jich útok dotýká v samém nitru lidské bytosti. V té tramvaji zároveň mohl jet jiný LGBT člověk, jenž se tím incidentem také bude cítit ohrožený. A mohl tam jet i někdo, koho útok inspiruje a bude takové jednání považovat za normální. O předsudečném násilí se hovoří jako o útocích s trojím dopadem: na konkrétní oběť, na komunitu a na celou společnost. To je důvodem zvýšení trestní sazby.

Homofobie nezačíná koncentračním táborem, ani fyzickým napadením. Ona prorůstá společností na různých úrovních. Homonegativita je vidět už v neochotě se tím tématem vůbec zabývat a věnovat pozornost poškozeným.

Jak předsudečné násilí vnímá sama oběť?

Petra: Když jdeš po ulici a někdo ti ukradne kabelku, tak si ji prostě příště líp držíš. Když jsi LGBT nebo máš tmavou pleť a jdeš po ulici, nemáš nikdy klid. Jinakost nemůžeš schovat. Navíc třeba ji ani schovat nechceš. Policisté se často ptají: „A proč si nesundáte ten šátek z hlavy? Proč se vodíte s přítelkyní za ruku?“ Ale z jakého důvodu nemám prožívat svůj život naplno a všichni ostatní můžou?

Klára: U LGBT lidí útoky mohou vést k vyoutování v situaci, kdy si to nepřejí. S jinou barvou pleti žije člověk od dětství. Nemá mezník toho coming outu. Homofobní útoky můžou zapříčinit, že člověk bude celý život žít uzavřený a bude trpět extrémním menšinovým stresem, protože bude tajit, že je gay.

Navíc LGBT lidé se ve velké míře setkávají s předsudečným násilím ze strany svých blízkých a blízkého sociálního okolí. To oběť definovaná barvou pleti nemá. Ji rodiče najednou nenapadnou proto, že je Rom. Tohle ještě prohlubuje bolest – nejsem pouze napaden, ale absolutně ztrácím svoje zázemí. Homofobní násilí se taky často objevuje ve formě sexuálních útoků. Bývá běžné při coming outu v rámci partnerských vztahů. Partner, obvykle muž, coming out partnerky neunese a jako přesvědčovací metodu použije sexuální útok.

Pilot David Hecl: kdybych si mohl vybrat vlastní posádku, vyberu si do týmu samé homosexuály15. 9. 2022

Poradna Justýna s Prague Pride právě spustili kampaň Ozvi se! O co jde?

Klára: Vyzýváme lidi, kteří se setkají s homofobním nebo transfobním násilím, aby nám o něm řekli. Poskytneme jim zdarma právní a sociální poradenství a oni se pak rozhodnou, co chtějí dál udělat. Online formulář lze vyplnit bez udání osobních údajů, a teprve když bychom měli klienta někam doprovodit, vystoupí z anonymity.

Druhou částí projektu Ozvi se! je vzdělávání policie. Zatím v rámci policie neexistuje standardizovaný přístup k LGBT+ osobám, a proto považujeme za jistější je na policii doprovázet.